Germanistka Lizcová: Němci Merzovi nedůvěřují. Jeho vláda se ještě neodhodlala k potřebným reformám
Jak Němci hodnotí prvních 100 dnů vlády kancléře Friedricha Merze? Proč je Merz výrazně úspěšnější v zahraniční politice než domácí? Jak efektivní jsou ekonomická opatření kabinetu? „Němci nepovažují kancléře za politika schopného řešit velké aktuální krize. Nepovažují ho ani za úplně dobrého komunikátora,“ říká ve 20 minutách Radiožurnálu vedoucí katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzana Lizcová.
Ve čtvrtek je to 100 dnů, co se německý kancléř Friedrich Merz ujal vlády. Proč je podle průzkumu s prací jeho kabinetu spokojena méně než třetina Němců?
Na to by asi bylo potřeba se zeptat německých občanů, ale to, co vidíme z čísel, je, že Němci nepovažují kancléře za politika schopného řešit velké aktuální krize. Nepovažují ho ani za úplně dobrého komunikátora, a dokonce většina respondentů z průzkumů veřejného mínění říká, že mu ani příliš nedůvěřují. Takže je to taková kombinace nepříznivých faktorů.
Vládní koalice se musí snažit vydržet celé volební období a obrátit náladu veřejnosti. Pokud to neudělá, může nastat velký problém s tím, kdo bude příště Německu vládnout, vysvětluje germanistka Zuzana Lizcová
Jak německá veřejnost přijímá novou migrační politiku vládních CDU/CSU a SPD?
Velmi rozporuplně, protože migrační politika nové německé vlády spočívá zejména v tom, že byly zpřísněny kontroly na německých hranicích a nově Německo už na hranicích odmítá žadatele o azyl.
Je sporné, zda je to vůbec v souladu s evropským právem a zda to spíše nepoškozuje evropské partnery Německa, jeho sousedy a přeshraniční styk. Toto je věc, na kterou se budeme muset ještě zaměřit v následujících měsících, protože uvidíme, jakým způsobem v tomto ohledu budou rozhodovat třeba německé soudy.
Soud označil praxi v jednom případě za protiprávní, Merz na ní trvá. Je to udržitelné?
To se ukáže nadále. Pokud se budou soudní rozhodnutí množit nebo k nim dojde na evropské úrovni, tak ta situace samozřejmě může být jiná. Současná německá vláda argumentuje tím, že se počet žadatelů o azyl v Německu výrazně snížil.
Tam je nicméně z hlediska kritiků velmi sporné to, zda za to skutečně může zpřísnění kontrol na hranicích, nebo zda je spíše důvodem globální situace, například pád Asadova režimu v Sýrii a to, že se počet žadatelů o azyl snižuje v celé Evropské unii.
Němečtí ekonomové vesměs kritizují kancléře, že za první tři měsíce vlády nedokázal zahájit potřebné strukturální reformy. Oprávněně?
Za prvních 100 dní vlády se toho zase nedá tak moc stihnout. V souvislosti s mezinárodní situací se Friedrichu Merzovi podařila jedna zásadní věc ještě předtím, než se stal kancléřem.
2:57
Prvních 100 dnů v úřadu. Kancléř Merz sliboval nižší ceny elektřiny, investuje do zbrojení, hodnotí Němci
Číst článek
Připomenu, že se ještě v předchozím parlamentu dohodl na změně ústavy a na uvolnění tzv. dluhové brzdy, čímž získal docela velký manévrovací prostor pro nové investice do německé obrany, ale také do německé infrastruktury.
Teď je otázkou, jak tyto velké peníze budou využity v praxi. Ekonomové se shodují na tom, že to skutečně může být velký impulz pro nastartování německé ekonomiky, ale že německý problém zdaleka nespočívá jenom v tom, že by chyběly peníze.
Německo má velký problém s přebujelou byrokracií, s nedostatečnou digitalizací, s tím, že celý federální systém je velmi těžkopádný. Takže to, aby ten systém začal lépe fungovat jako celek, bude vyžadovat velmi hluboké reformy, a k tomu se vláda ještě neodhodlala.
Posun doprava
Merz od počátku sliboval, že se bude jednat o pracovní koalici, která se bude vyhýbat sporům a hádkám na veřejnosti a že bude pracovat na zlepšení života všech Němců. Proč se mu to podle vás evidentně nedaří?
Toto se samozřejmě snáze řekne, než udělá. Ta vláda je složená de facto ze tří stran, z bavorské CSU, CDU Friedricha Merze a sociální demokracie. Dá se říci, že CDU/CSU se jako sesterská dvojstrana v posledních letech posunula spíše doprava od politického středu, který dlouhá léta, dá se říci, okupovala Angela Merkelová.
Takže domluva mezi koaličními partnery je o to složitější, protože jsou si programově vzdálenější a vždycky je potřeba jít ve vládě cestou nějakého kompromisu. A drhne to tedy jednak v obsahových záležitostech a jednak se ukazuje, že nejdůležitější aktéři té spolupráce mezi sebou také úplně dobře nekomunikují.
Následuje Friedrich Merz v nějakém směru někdejší dlouholetou šéfku CDU a kancléřku Angelu Merkelovou?
Dá se říci, že se snaží naopak s jejím dědictvím rozloučit. Připomeňme, že byli dlouhou dobu političtí rivalové, počátkem nultých let kvůli Angele Merkelové a tomu, že s ní prohrál mocenský spor, Friedrich Merz nadlouho z německé politiky odešel. Takže se spíše poté, co se stal předsedou CDU, snaží s dědictvím Angely Merkelové rozloučit.
Merz pochybuje, že by Ukrajina vstoupila do Evropské unie před rokem 2034. Rekonstrukce prý zabere roky
Číst článek
Bylo to patrné už v loňském roce, kdy CDU přijala nový základní program, ve kterém se objevily některé momenty, které se výrazně vymezují právě proti éře Angely Merkelové. Už tam bylo stanoveno, že CDU chce výrazně restriktivnější migrační politiku, že se chce částečně vrátit k jaderné energetice, že chce třeba obnovit povinnou vojenskou službu.
Jsou to všechno momenty, které během éry Angely Merkelové byly pojednávány úplně jiným způsobem.
Momentálně jsou volební preference CDU/CSU na úrovni asi 27 procent. Na záda jí dýchá s nějakými 20 procenty opoziční AfD, ale podle agentury Forsa by Alternativa pro Německo volby dokonce vyhrála. Co to signalizuje?
V tuto chvíli není tak podstatné, jestli by AfD podpořila čtvrtina voličů nebo trochu více, jestli by měla silnější pozici než CDU/CSU, protože v případě, že by volby vyhrála, tak by poté musela sehnat nějakého koaličního partnera, který by byl ochotný a schopný s ní vládnout. Takže toto je ještě věc, kterou můžeme odročit do daleké budoucnosti.
V současné době to spíše naznačuje to, že podstatná část německého obyvatelstva je nespokojená se současnou vládou a nejenom s ní, ale obecně s těmi tzv. tradičními demokratickými politickými stranami – zkrátka nevidí, že by přinášely nová řešení.
Ať už tedy z pouhé frustrace nebo kvůli tomu, že se jim líbí program AfD, chtějí podpořit tuto stranu, a to bude potenciálně do budoucna problematické, ať už pro vládnutí na celostátní, nebo zemské, lokální úrovni.
Může být Alternativa pro Německo úředně zakázána? Jak je na tom s oblíbeností u voličů koaliční sociální demokracie? Za jakým účelem byla uvolněna tzv. dluhová brzda? A jak je Friedrich Merz úspěšný v zahraniční politice? Poslechněte si celý rozhovor.
