Je to mazec, nemůžu tomu uvěřit, říká Hejnová po triumfu na MS
Zuzana Hejnová je mistryní světa v běhu na 400 metrů překážek. Ve finále v Moskvě byla první v cíli v českém rekordu 52,83 sekundy a světový šampionát vyhrála jako šestá Češka v historii. Nebylo proto divu, že z ní v cíli závodu vyzařovala obrovská spokojenost.
Zuzano, obrovská gratulace k titulu mistryně světa. Jak se po závodě cítíte?
„Vůbec tomu nemohu uvěřit. Přišlo mi, že holky vůbec neběží. Už někdy na osmé překážce jsem šla do vedení, což jsem vůbec neočekávala. Já jsem si myslela, že vypálí a že to potom budu dohánět na poslední stovce. A ono se tak nestalo, takže jsem z toho strašně překvapená.
Čerstvá mistryně světa Zuzana Hejnová odpovídá na dotazy reportéra Tomáše Kohouta
Zaběhla jste čas 52,83 sekundy, nejbližší soupeřku jste porazila o sekundu a 26 setin a český rekord jste vylepšila o 24 setin. Co tomu říkáte?
„Nevím, co na to mám říct. Je to úplně šílené a nemůžu tomu uvěřit. Je to mazec!“
Jak jste si užila oslavné kolečko?
„Bylo to skvělé. Hlavně jsem netušila, že je tady tolik Čechů. Tolik vlajek jsem vůbec nečekala, takže to bylo vážně krásné. Připadalo mi, že mi tady fandí půlka stadionu, protože se nakonec i Rusové docela radovali.“
Letos jste běžela jedenáct závodů a ve všech jste dokázala zvítězit...
„Je to tak. Je to krásné číslo."
Zuzana Hejnová ovládla na MS závod 400 metrů překážek a slaví titul mistryně světa
Číst článek
Nebála jste se před závodem, že tato série může skončit zrovna na světovém šampionátu?
„Cítila jsem se dobře, takže jsem doufala, že to ještě nějaký ten běh vydrží, konkrétně ve finále. Trému jsem samozřejmě měla velkou, ale snažila jsem se to potlačit a běžet, co mi síly stačí.“
Na velkých akcích jste často skončila čtvrtá, na olympijských hrách v Londýně třetí. Letos jste ale ještě nenašla přemožitelku, kde se stala ta zásadní změna?
„Hlavní je to, že jsem na tom jinak fyzicky i psychicky. S novým trenérem a novou skupinou jsem získala novou motivaci. Doteď jde všechno jako po másle a já si toho hrozně vážím.
Dnešní večer si můžete užít, můžete slavit, ale zítra se běží štafeta. V té jste napsaná na poslední úsek, bude to platit?
„Bude to určitě platit. Dneska bohužel slavit nemůžu, ale budu slavit po štafetě. Věřím tomu, že v ní ještě můžu holkám pomoci.“
Povídáme si spolu déle než dvě minuty, už vám dochází, čeho jste dosáhla?
„Ne. A myslím si, že budu na stupních řvát jako želva. Už se na to těším.“
