Trumpův ‚nejvýznamnější nátlakový prostředek vůči Rusku‘. Co čekat po vypršení jeho ultimáta Kremlu?
Pokud Kreml do 8. srpna nekývne na ukončení války na Ukrajině, Spojené státy zavedou 100procentní cla na odběratele ruské ropy a dalších komodit, jejichž export financuje ruskou válečnou mašinerii. Tak zní ultimátum prezidenta Donalda Trumpa, které vyprší už tento pátek. „Kdyby tak opravdu učinil, byl by to nejvýznamnější nátlakový prostředek vůči Rusku, který Trump dosud použil,“ říká analytik Vlastislav Bříza a přibližuje dopad těchto sankcí.
Trumpovo nadšení z americko-ruského sbližování po několika měsících vystřídalo zklamání. To nakonec vyústilo v ultimátum, které vyprší už v pátek 8. srpna.
23:28
Putin je posedlý něčím, co nemůže získat. Legitimitou hlubší než samo právo, soudí politolog Baunov
Číst článek
Pokud americký prezident své hrozby vůči Kremlu skutečně naplní, bude to poprvé od jeho lednového nástupu do Bílého domu, co vůči Rusku přijme konkrétní sankční opatření s cílem přimět Moskvu k ukončení války proti Ukrajině.
Jak nicméně upozorňuje bezpečnostní analytik a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je těžké dopředu odhadnout, co Donald Trump nakonec udělá.
„Pokud na to skutečně dojde, Trump v tento den oznámí, že zahájí proces aplikace sekundárních sankcí. Kdyby tak opravdu učinil, byl by to nejvýznamnější nátlakový prostředek vůči Rusku, který Trump dosud použil. A měl by efekt, rozhodně větší než sankční balíčky, které schvaluje Evropská unie. Citelně by totiž zasáhl ruskou poloválečnou ekonomiku,“ říká Bříza pro iROZHLAS.cz.
Šéf Bílého domu může opatření zavést přijetím exekutivního příkazu, pokud by však balík sekundárních sankcí prošel ještě Kongresem, síla tohoto nátlakového prostředku vůči Moskvě a jeho spojencům bude o to větší. Americké zákonodárce ale v srpnu čekají měsíční prázdniny, k potvrzení Trumpových sankcí by se tak vrátili až v září.
„Trump tuto pravomoc má, ale pokud to projde i Kongresem, zpráva je taková, že za tím stojí celý národ. Nebude to jen ‚trumpovina‘, ale rozhodnutí napříč celým zákonodárným sborem, čímž se zvýší kredibilita celého sankčního opatření,“ dodává odborník na mezinárodní vztahy.
Neznalost, nebo zadání od Trumpa? Witkoff má vyjednat mír, přitom papouškuje ruskou pozici
Číst článek
Také americký deník The Hill upozorňuje, že s ohledem na měsíční přestávku má nyní Trump v otázce protiruských sankcí volnou ruku. A zatímco demokraté neskrývají skepsi, republikánští zákonodárci věří, že Trump ze svých hrozeb vůči Rusku necouvne.
„Myslím, že bude velmi opatrný v tom, co udělá… Evidentně je ale z Putina zklamaný a myslím, že si teď začíná uvědomovat, že měli mnozí z nás pravdu,“ uvedl republikánský senátor Mike Rounds pro deník The Hill.
Witkoff opět v Moskvě
Ještě před vypršením Trumpova ultimáta má do Ruska zamířit zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff, který v minulých měsících navštívil Moskvu opakovaně, žádného pokroku vedoucího ke klidu zbraní ale nedosáhl.
Podle amerického prezidenta přitom o setkání s Witkoffem požádala ruská strana. „Rádi by ho viděli. Požádali o setkání s ním, takže uvidíme, co se stane,“ cituje Trumpova slova zpravodajský portál Euronews.
Otázkou je, co si od setkání Rusko, ale také Spojené státy slibují. Jak nicméně varuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), ruský prezident Vladimir Putin by mohl Witkoffovu návštěvu vnímat jako šanci přesvědčit Bílý dům, aby od hrozby sankcí ustoupil a vrátil se ke svému dřívějšímu kurzu, kdy vinu za nedostatečný pokrok při „mírových“ rozhovorech svaloval především na Kyjev.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zároveň nevyloučil, že by se Witkoff mohl v Moskvě setkat také se samotným Putinem, jejich dosavadní kontakty přitom označil za konstruktivní a důležité. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme,“ uvedl Peskov o americkém zmocněnci, který ještě na jaře projevoval názory nápadně připomínající ruskou propagandu.
„Je pravda, že když jsme viděli jeho rozbor situace na ukrajinském bojišti, nebyl úplně fundovaný a nedokázal vyjmenovat ani všechny Ruskem anektované oblasti na Ukrajině. Spíš projevoval proruské sympatie, pokud to řeknu diplomaticky. Nicméně to bylo v době, kdy bylo zadání od prezidenta Trumpa přinášet Rusku jistou formu ústupků a pobídek. To se ale poslední měsíc mění,“ podotýká Bříza.
7:53
Expert: Zmínka o přesunu amerických jaderných ponorek je spíše posun v rétorice, situaci nezmění
Číst článek
Podle bezpečnostního analytika tak Witkoff nejede do Moskvy přednášet americké pobídky, jako tomu bylo dřív. Šance, že by se americkému zmocněnci podařilo přesvědčit ruskou stranu ke klidu zbraní, jak požaduje Trumpovo ultimátum, jsou ovšem mizivé.
Také ruský politolog a komentátor Ivan Preobraženskij si je jistý tím, že Kreml žádné ústupky do vypršení ultimáta neudělá. „Kreml si uvědomil, že Trump přišel na to, že ho vodí za nos. V důsledku toho se Moskva v podstatě připravuje na roztržku ve vztazích, tedy k návratu formátu, který existoval asi před šesti měsíci za Joea Bidena,“ cituje RFE/RL komentátora působícího v Praze.
Roztržka ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem je nicméně patrná už nyní. Posledním vyostřením se stalo nedávné rozhodnutí o rozmístění dvou amerických jaderných ponorek, které Trump ohlásil v reakci na výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva o tom, že každé americké ultimátum je pro Rusko hrozbou a krokem k válce s USA.
Donald Trump následně uvedl, že nařídil „v příslušných oblastech“ rozmístit dvojici jaderných ponorek, aby tak podle Břízy demonstroval Rusku americkou sílu.
„Dochází ke změně americké taktiky vůči Rusku a ze strategie pobídek se stává strategie nátlaku, která má jako jediná šanci na úspěch. Změna strategie je tedy zřejmá, zatím spíš verbálně, a doufejme, že se tak stane i fakticky,“ říká odborník na mezinárodní vztahy, podle kterého mají Spojené státy dvě různé páky, jak na Rusko zatlačit.
Ropa, plyn a další
Kromě vojenské páky v podobě dodávek amerických zbraní Ukrajině to je také páka ekonomická. Ta je však vůči Rusku účinná právě v podobě sekundárních sankcí, které míří na ruské obchodní partnery spíš než na samotné Rusko.
„Pokud by došlo k uvalení přímých cel na Rusko, efekt bude velmi mizivý, protože přímá obchodní bilance mezi Ruskem a USA je velmi malá. Navíc ruský státní rozpočet je z velké části závislý na exportu surovin typu ropa, zemní plyn, případně komodit typu uran, a Spojené státy od Ruska žádné tyto komodity nekupují. Efekt přímých cel tam proto není, v případě sekundárních sankcí tam ale rozhodně je,“ zdůrazňuje Bříza.
Jen Čína, Indie a Brazílie dohromady nakupují 80 procent ruské ropy. Právě na tyto státy by tak velmi tvrdě dopadla plánovaná sekundární cla ve výši 100 procent, kterými Trump po vypršení ultimáta hrozí. Podle analytika si proto tito odběratelé ruské ropy a dalších komodit „jednoznačně rozmyslí“, jestli budou ruskou ropu dál nakupovat.
Evropská unie schválí 18. balík sankcí proti Rusku. Slovensko dostalo záruky ohledně dovozu plynu
Číst článek
„Bavíme se o ropě, o plynu, uranu či dalších strategických komoditách. Pokud by existovaly přímé důkazy o tom, že Čína, Indie, Brazílie či Turecko dál nakupovaly ruskou ropu, což není úplně složité dohledat, v tu chvíli by vůči těmto státům byly zavedeny tarify ve výši 100, 200 či 300 procent – podle toho, kolik by bylo nakonec schváleno,“ popisuje Bříza.
Americký tlak je v posledních dnech patrný zejména na Indii, která ještě před začátkem ruské války proti Ukrajině v roce 2022 odebírala z Ruska méně než procento z celkového objemu dovážené ropy, nyní to je už více než třetina. Je tak druhým největším dovozcem ruské ropy po Číně, která ale stejně jako Indie zatím dává najevo, že bude nakupovat ruskou ropu i navzdory americkým sankcím.
Sám Trump přitom neskrývá obavy, že sankce možná nebudou mít takový dopad, jaký by Bílý dům chtěl. „Sankce budou, zdá se ale, že se jim celkem dobře daří se jim vyhýbat,“ připustil Trump během nedělního rozhovoru s novináři podle listu Kyiv Post.
„Jsou mazaní a umí se sankcím vyhýbat. Takže uvidíme, co se stane,“ dodal americký prezident. Uvedl také, že si nedělá starosti o možný dopad protiruských sankcí na trh s ropou nebo na její ceny, Spojené státy by totiž na takovýto vývoj reagovaly zvýšením domácí produkce ropy, čímž by podle něj jakýkoli dopad vyvážily.
Dopady na ruskou ekonomiku
Zatímco Trump nyní hrozí Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením sekundárních sankcí ve výši 100 procent, původní návrh republikánského senátora Lindseyho Grahama předpokládal dovozní sankce pro země nakupující ruské ropné a energetické produkty až do výše 500 procent.
„500 procent zní katastroficky, nicméně i 100 procent je ničivá síla. Efekt se však dostaví až za několik měsíců,“ upozorňuje odborník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, podle kterého bude aplikace nových opatření trvat několik týdnů. Nejprve bude muset být prokázáno, kdo kolik ruské ropy koupil, a až pak budou sankce vůči těmto zemím zavedeny.
Hrozba obklíčení se blíží. Obránci Pokrovsku čelí riziku ‚vyhladovění‘, pád města je ale možné odvrátit
Číst článek
Dopady na ruskou ekonomiku se tak projeví až v řádu měsíců, i 100procentní sekundární sankce by ale Rusko velmi bolely, míní Bříza. Příjem ruského rozpočtu z exportu ropy, zemního plynu, uranu či dalších komodit, které se mohou ocitnout na americkém sankčním seznamu, by v následujících měsících do velké míry vypadl a financování ruských vojenských projektů by se ocitlo v ohrožení.
„Bylo by to podstatně citelnější než dosud aplikované balíčky, protože většina ruského rozpočtu je tvořena příjmy z ropy, zemního plynu a strategických surovin, které Rusko vyváží. Kdyby tento příjem vypadl, pro ruskou válečnou mašinérii to sice neznamená likvidaci v řádu týdnů, ale v řádu měsíců už by to velký problém byl. Tak velký výpadek v rozpočtu by znamenal opravdu velké problémy pro ruskou ekonomiku a financování jeho válečné výroby,“ míní bezpečnostní analytik.
Tato hrozba však Rusko ke změně postoje zatím nedovedla a je otázkou, jak bude situace vypadat za několik měsíců, pokud Trump k sankcím skutečně přikročí. Bezprostřední ruská reakce na takový krok přitom bude obdobná jako dosud, míní odborník. Kreml v čele s Vladimirem Putinem bude tvrdit, že chce mír, zatímco se bude snažit proces opět prodlužovat.
„Vůbec nevylučuji to, že přijde s návrhem nového jednání v Istanbulu, kam už tentokrát nepošle C tým, ale B tým. Rusko tedy bude pokračovat v politice prodlužování, zároveň ale bude mít snahu si dvířka vůči Spojeným státům ještě úplně nezavřít,“ odhaduje Bříza.
