Šedivé Tegu obývají vstřícní hostitelé atletického MS
Dějiště atletického mistrovství světa samo o sobě hlásí, že je barevné město. Nápis „colorful Daegu" tam lze vidět úplně všude. Těžko byste v Česku hledali tak propracovaný a tak důsledně používaný propagační slogan. Co na tom, že to tak úplně neplatí, protože v Tegu oko padne povětšinou na betonovou šeď. Co se ale zvuků týká, pak je jasné, že světový šampionát bude pestrý.
Už když se znavený cestovatel mátožně plouží na letišti k pásu se zavazadly, zaslechne podivný hluk. Odbavovací hala je hned za posuvnými dveřmi, takže tam ryk z ní doléhá. Je nezvyklý. A při výstupu a pohledu ven je vše jasné.
Slabé hýkání patří skupince dobrovolníků čekající na přilétající sportovce. Nestačí jim držet cedule se zkratkami zemí, dávají zabrat hlasivkám a mávají obrovskými vlajkami. Cestovatelé tak hned vidí nejpestřejší část Tegu. Sportovci pak jedou do atletické vesničky, o další hosty se starají jiní pořadatelé.
„Z Turecka. Jo." „Jo. Kdo?" „Kdo? Já…" Takto vyšperkovaná konverzace domorodce s hostem dodává události patřičný mezinárodní rozměr. A to pořadatelé asi sehnali jako dobrovolníky všechny Korejce, kteří mluví anglicky. Ale ochota všech je nezměrná a co se služeb týká, Česko by se mělo inspirovat. Místní dopravní podnik pochopil, že korejsky - stejně jako česky - turista neumí, a tak se v metru hlásí i anglicky.
Cestou ke stadiónu se dostane ke slovu i jakási cvrčící fauna, kterou až s námahou přebije hluk autostrády. Samotný stadión, kde se hrálo i mistrovství světa ve fotbale, je výjimečně pestrý i barvami, ale zatím je na něm jen čilý pracovní ruch. Do chvíle, než se zkusí reproduktory.
Překlad, prosím, nežádejte, spokojte se s tím, že šlo o prověření místní aparatury. Stejně jako v tomto případě jinglu mistrovství s podkresem tisíců nadšených diváků. Snad nebudou pořadatelé nuceni mixovat jásot publika do znělky i při samotném šampionátu.
