Projekt česko-slovenských lig postrádá zatím princip oboustranné výhodnosti
Už zítra se čeští fotbalisté poměří sice v přátelském přesto hodně prestižním zápase proti výběru Slovenska. Právě toto utkání otevírá opět po nějakém čase debatu ohledně zavedení společné česko-slovenské fotbalové ligy.
Od myšlenky je ale ještě daleko k realizaci. V tomto případě o to víc, že z obou stran zatím nezazněly pádné důvody, proč by vlastně ke spojování obou soutěží mělo dojít.
„Pokud za námi někdo přijde s tím, že bude ‘česko-slovenskou‘ ligu hrát nadále šestnáct českých týmů, v případě, že se bude hrát na stadionech, které splňují naše podmínky a zůstanou zachovány naše postupové koeficienty, tak v ten okamžik je ta věc dál k jednání,“ říkal po nedávném ligovém shromáždění jeho předseda Dušan Svoboda.
Požadavků habaděj. O jasně – čísly a průzkumy – podložených argumentech, které by podpořily smysluplnost podobné myšlenky na společnou fotbalovou či jakoukoliv jinou ligu, ale nikdo nemluví.
Navíc o něco podobného se v minulé sezóně pokusili basketbaloví činovníci v Mattoni NBL. Ti přizvali do soutěže slovenský klub z Levice, který následně celou sezónu čelil na Slovensku řadě naschválů a problémů.
Letos už si tak další zájemci o projekt společné basketbalové ligy, a že jich ze strany Slovenska opět bylo, svůj seriózní zájem raději na poslední chvíli rozmysleli.
„Myslím, že by to bylo pro Slovensko zajímavé – pro slovenské kluby, slovenské majitele. A myslím, že by to přitáhlo na Slovensku víc diváků,“ nabízí svůj názor na sloučení fotbalových lig útočník slovenské reprezentace Marek Bakoš.
Ne, že by česká liga mnohdy oplývala velkými návštěvami, otázkou přesto je, co by zmíněné sloučení přineslo pro českou stranu za klady.
„Jsem k tomu trošku skeptický vracet se zpět. Protože v Česku se to posunulo dál. Na Slovensku se za ty roky nestalo vůbec nic. Nefunguje národní stadion, jediný kvalitní stadion je v Žilině. Takže jsem k tomu hodně skeptický,“ přidává do společné mozaiky názorů svůj postřeh kouč olomoucké Sigmy Roman Pivarník.
Fotbal je dnes hlavně o penězích a do těch si kluby nechtějí nechat mluvit v první řadě. Z jejich pohledu je tak možná na projektu společné ligy tím nejzajímavějším možnost výrazného zvětšení prostoru pro zisk nových finančních toků.
Sportovní stránka věci a otázka, zda by sloučení přineslo opravdové zvednutí kvality, je podružná.
„Myslím, že Slovan Bratislava resp. Žilina, která vede, ale možná i Spartak Trnava, kterému se teď nedaří, mají určitě zázemí na to, aby hrály českou ligu. Ale jestli o čelo nebo ve středu tabulky to těžko říct,“ vidí šance slovenských klubů ve společné soutěži plzeňský útočník Marek Bakoš.
Každopádně zatím je celá otázka návratu ke společné fotbalové lize spíš akademickým problémem, který postrádá jasný princip oboustranné výhodnosti. Třeba se ale k němu doberou už zítra u olomouckého kulatého stolu předsedové obou fotbalových svazů.
Jednoduché to ovšem nebude. Postupem let se totiž zdá, že návrat do jakéhosi společného česko-slovenského smýšlení, je čím dál těžší. Mnozí zainteresovaní berou sportovní hodnoty a racionální důvody v této otázce jako pouhou škodnou ve svém vlastním finančním revíru.
