V hledišti stockholmské haly fandil českým hokejistům i legendární Vladimír Zábrodský
Česká hokejová reprezentace má před sebou další utkání třetího podniku Euro Hockey Tour. Ve Stockholmu Češi nastoupí v sobotním poledni proti Finsku. Samozřejmě povzbuzeni úvodní výhrou 2:1 po samostatných nájezdech nad domácími Švédy. Právě tento duel sledoval i legendární Vladimír Zábrodský, který je dnes už jediným žijícím hokejovým mistrem světa z roku 1947.
Do hlediště ve Stockholmu dorazil v doprovodu obou synů na pozvání Českého svazu ledního hokeje. V březnu přitom v plné svěžesti oslaví neuvěřitelné devětaosmdesáté narozeniny. Neubránil se proto otázce, jak moc ještě dnes hokej sleduje. Sluší se jen dodat, že od roku 1965 žije ve Švédsku.
„Koukám na každý hokej, kde hraje Djurgarden nebo Československé mužstvo. Sem tam se jdu podívat, když hraje národní mužstvo. Ale chodit na klubové zápasy to je hotovej blázinec, protože to je takového řvaní, to nikam nevede,“ říká muž, který v dresu národního týmu odehrál třiadevadesát zápasů a zaznamenal v nich 158 branek. Zná však své následovníky?
„Co se týče jednotlivých hráčů tak samozřejmě znám Jágra a některé další. Jinak ale moc ne, natož co, kde hrají.“ Zpátky ale do historie. Vladimír Zábrodský je hned dvojnásobným světovým šampionem, navíc má stříbro z olympijských her ve Svatém Mořici. Který z těch úspěchů je pro něj nejcennější?
„Vítězství tady ve Stockholmu v roce 1949. Měli jsme strašné potíže, protože letadlo se šesti nejlepšími hráči spadlo. Navíc můj bratr a ještě jeden hráč, zůstali venku, takže jsme přišli o 8 hokejistů, kteří byli rok předtím na olympiádě. Šestinásobný mistr Československa navíc plnil tehdy ještě další roli. Na malé vytížení si nemohl stěžovat.
Hrající trenér? Nevadilo mi to říká Zábrodský.
„Svaz si vymyslel, že budu dělat hrajícího trenéra a vedoucího. Tak jsem to dal dohromady se čtyřmi českobudějovickými hráči. Neobvyklé mi to nepřišlo, protože jsem na to byl zvyklí už ze Sparty, takže v tom nebyl problém.“
Úspěch to před pětašedesáti lety byl o to cennější, že druhá skončila Kanada a třetí Spojené státy. Výběr země javorového listu Československo porazilo 3:2.
„ S Kanadou to byl těžký zápas. Využili jsme toho, že Bóža Modrý moc dobře chytal a proměnili jsme všechny vyložené šance. To bylo rozhodující.“
Jedna věc však hokejovou legendu mrzí. Co konkrétně? Osud stadionu na pražské Štvanici.
„To je opravdu jednomu líto. Štvanice potřebovala vylepšit a já dost dobře nemůžu posoudit možnosti, které v Praze byli, aby se ten stadion vylepšil a mohlo se tam pokračovat s hraním hokeje. Kdykoliv jsem v Praze byl na návštěvě, tak jsem se tam šel podívat a skoro brečel.“
Luxování jako hokej
Prostě Štvanice k hokeji jednoznačně patřila. A současnost? Dvojnásobný mistr světa se udržuje neustále v kondici. Dokonce i doma, když luxuje. Manželka už bohužel nemůže takové práce zvládnout.
„Moje žena je bohužel trochu handicapovaná, takže věci, na které je potřeba trochu síly musím dělat já. Když luxuju, tak si připadám, jako když hraju hokej, “ svěřil se Vladimír Zábrodský. Mimochodem, na pozvání Sparty už brzy přiletí do Prahy.
