Beachvolejbalista Emanuel je hrající legendou svého sportu
V roce 1996 se poprvé na olympijských hrách rozdělovaly medaile beachvolejbalistům. V Londýně se tak stane už popáté. Mezi startujícími najdeme také jméno jednoho hráče, který zažil atmosféru i všech předcházejících turnajů konaných pod pěti propojenými kruhy. Tím je Brazilec Emanuel Rego.
15. dubna oslavil Emanuel Rego 39. narozeniny. Své první volejbalové krůčky učinil už jako osmiletý v klubu Coritibano. Postupně se prosazoval do základního kádru ve všech věkových kategoriích, ale na palubovkách na něj sláva nečekala.
Jako osmnáctiletého si ho všimli trenéři beachvolejbalu a on rychle se rozvíjejícímu sportu naprosto propadl. Pouhé dva roky trvalo, než si Emanuela všiml tehdy famózní Ze Marco. Rego se po boku zkušenějšího partnera stále zlepšoval a přicházel jeden úspěch ve Světovém poháru za druhým.
Bylo jasné, že brazilský pár nemine účast na pro beachvolejbalisty premiérových olympijských hrách v Atlantě.
„První olympijské hry, které se konaly v roce 1996, byly pro mě neuvěřitelným zážitkem. Připadalo mi, že nás snad na každém kroku sledoval celý svět. Možná i proto jsme nedokázali odehrát to, na co jsme měli. Ale nakonec z toho bylo deváté místo,“ tvrdil s odstupem Emanuel.
„Ale mně to vůbec nevadilo a s odstupem času se můj názor nezměnil. Samozřejmě, že jsem chtěl vyhrát, ale ta atmosféra, kterou jsem tam zažil, mi doslova učarovala a já by nadšený, že jsem mohl být toho všeho součástí. Zanechalo to ve mně opravdu dojem."
Emanuel nakonec na OH získal zlato
Spolupráce ze Ze Marcem trvala po olympijských hrách ještě rok, pak se oba hráči rozešli a Emanuel hledal náhradu. Tu našel v Loiolovi. Dvakrát za sebou společně opanovali celkové hodnocení Světového poháru, na olympijský úspěch to ale znovu na medaile nestačilo. Po hrách v Sydney, kde si Emanuel zapsal do statistik další deváté místo, se jejich cesty rozešly.
Po ročním experimentu po boku Tandeho našel konečně Emanuel spoluhráče, který mu měl dopomoci k olympijskému triumfu - Ricarda Santose
„Velmi dobrý hráč, se kterým jsme si okamžitě padli do noty. Ne snad, že by moji předcházející spoluhráči byli o tolik horší, ale až s Ricardem jsem věděl, že to bude ono. Víte, ani jsme se moc nemuseli sehrávat. On vždy byl tam, kde bylo potřeba. Navíc s každým zápasem, s každým vítězstvím jsme byli stále lepší. Nakonec jsme si splnili oba svůj sen a vyhráli olympijské hry a o čtyři roky později přidali ještě bronz. Byla to krásná léta a během nich Ricardo odváděl výbornou práci," vychvaluje svého někdejšího spoluhráče Emanuel Rego.
Po bronzovém Pekingu se oba hráči dohodli, že každý půjde svou cestou a Emanuel místo toho, aby si užíval odpočinku, vzal pod svá křídla mladého Alisona Ceruttiho. Už po roce spolupráce vyhráli celkové hodnocení Světového poháru a Emanuel se dostal do čela historických tabulek v počtu vyhraných turnajů a stal se z něj nejvíce vydělávající beachvolejebalista historie.
Pro svou předvídavost a preciznost úderů může i v takřka čtyřiceti letech pomýšlet na mnoho dalších triumfů.
