Americký prezident Donald Trump vydal rozkaz, aby dvě atomové ponorky zaujaly pozice někde blízko ruských břehů. Reagoval tak na příspěvek někdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který napsal na sociálních sítích, že Trumpovo ultimátum Rusko nezajímá, protože není Izrael ani Írán, a že by tím Trump mohl riskovat jadernou válku mezi Ruskem a Spojenými státy.

Komentář Washington/Peking 16:30 7. srpna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Trumpova reakce vyvolala nejedno pozdvižené obočí. Na poměry Medveděva totiž šlo o vlastně umírněný výrok. Bývalý prezident totiž už před dvěma lety navrhoval shodit atomovou bombu na Londýn a používal i značně košatou rétoriku.

Třeba v listopadu roku 2022 prohlásil: „Válčíme s umírajícím světem, s bandou šílených nacistických feťáků, s velkou smečkou štěkajících psů ze západních chovů a s pestrým stádem chrochtajících podsvinčat.“

Medveděvovi se smějí i prováleční ruští publicisté, tím spíše, že je jasné, že opravdu není tím, který v Kremlu ovlivňuje důležitá rozhodnutí.

Celá spíše úsměvná příhoda ukazuje limity jaderného vyhrožování. Bylo to právě Rusko, které jako první vytáhlo nukleární kartu.

Už v roce 2019 Vladimír Putin věnoval své tradiční poselství ruskému parlamentu vysvětlování, jaké má Rusko nové úžasné rakety, schopné zasáhnout jakýkoliv cíl na zeměkouli.

Pokračovalo to i po začátku velké ruské agrese v únoru 2022, zejména poté, co se zhroutil původní plán na obsazení Ukrajiny v řádu dvou týdnů. Tehdy od ruských představitelů zaznívaly návrhy nechat někde nad neobydleným územím vybuchnout taktickou jadernou bombu.

Do absurdna to dotáhla šéfka ruské propagandistické televize RT Margarita Simonjanová, která navrhla, že by Rusko mohlo odpálit nálož někde nad Sibiří.

Ruští generálové prý skutečně zvažovali na podzim roku 2022 použití jaderných zbraní, aby zastavili ukrajinskou protiofenzivu. Tehdy měla zasáhnout Čína, která dala Moskvě jasně najevo, že pokud by došlo k použití jaderných zbraní, tak její podpora okamžitě skončí.

26:57

Landovský: Trump přesouvá jaderné ponorky, je to jak od Tarantina. Rétoriku doplňuje umístění zbraní

Číst článek

Kromě toho generálům došlo, že na bojišti by jim to nijak nepomohlo.

Problém s jadernými zbraněmi

To je totiž ten problém s jadernými zbraněmi. Taktické jaderné zbraně mohou částečně omezit problém s radiací, která by mohla zasáhnout i ruské území. Existují bomby, které by dokázaly zničit třeba i jen konkrétní čtvrť, třeba centrum Kyjeva s prezidentskou kanceláří. Ale jak upozorňuje česká odbornice na jadernou bezpečnost Dana Drábová, stejnou práci zastanou i konvenční zbraně.

Problémem pro Kreml je, že v podmínkách jaderné parity jsou strategické jaderné zbraně, a vlastně jakékoliv jaderné zbraně, dobré jen k tomu, abyste si zajistili, že váš protivník na vás jimi nezaútočí. Ale nedonutíte ho tím k tomu, aby splnil všechny vaše požadavky, jak to dělá Vladimir Putin vůči Ukrajině.

Což přirozeně neznamená, že není potřeba mít žádné obavy. I během studené války, kdy kontrola nad jadernými zbraněmi byla výrazně vyšší než dnes, bylo několik okamžiků, kdy svět byl na hraně jaderné katastrofy.

A podobné incidenty se mohou stát i dnes. Výhrůžky jadernými zbraněmi totiž mohou eskalovat. A je úplně jedno, jestli prvním impulzem byl bizarní příspěvek jednoho bývalého ruského prezidenta.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít