Na debatu o fotovoltaice vylezte z prádelny a sklepa. Výzkum radí, jak se dohodnout na schůzi družstev
Přibližně polovina lidí v Česku žije v bytových domech. Těch je u nás víc než dvě stě tisíc a jejich obyvatelé se nemůžou samostatně rozhodnout, že si například dají na střechu fotovoltaické panely a začnou si sami vyrábět elektřinu. Dohoda s ostatními vlastníky či družstevníky na společných projektech ale bývá komplikovaná. Výzkumníci z Univerzity Karlovy a agentury STEM proto dlouhodobě zjišťují, co funguje.
„Jsme tady na vršku a osvitové podmínky jsou tu velmi dobré. Když jsme uvažovali o fotovoltaice, tak jsme si nechali udělat analýzu, která nám potvrdila, že jsme na vhodném místě,“ říká mi člen výboru zdejšího sdružení vlastníků Petr Wolf u bytového domu v ulici Suchý vršek v pražských Stodůlkách.
Vyjděte ze sklepů a zjistěte si, kde hořelo. Výzkum radí, jak se hladce dohodnout na schůzích SVJ a družstev
V domě je skoro sedmdesát bytových jednotek a my vcházíme do vchodu, ze kterého je přístup nejen k úspěšně vybudované fotovoltaice. „Už před čtyřmi lety jsme instalovali tepelná čerpadla, která náš bytový dům vytápějí a zajišťují nám přípravu teplé vody. Tím se nám samozřejmě zásadní spotřeba energie přesunula na elektřinu, a tak dalším logickým krokem bylo si tu elektřinu vyrábět. Má to tedy logickou návaznost,“ vysvětluje Wolf.
Pronikáme společně do strojovny tepelných čerpadel, která je hned v přízemním podlaží. K vidění je tu hodně trubek a krabic, co vypadají trošku jako velké mrazáky. „Některé jednotky už nám začaly najíždět. A jak slyšíte, je to menší rachot, než když máte doma puštěnou pračku,“ pochvaluje si člen výboru zdejšího SVJ, jak jsou stroje tiché, když je pro názornost nahodí.
Když se přesuneme výtahem napájeným sluneční energií do posledního podlaží, bere Petr Wolf žebřík a lezeme na střechu s krásným výhledem na Prokopské údolí.
„Tu fotovoltaiku, kterou tu všude vidíte, jsme nakonec instalovali svépomocí a v provedení východ-západ se sklonem deset stupňů. Nejdřív jsme si ale nechávali udělat sondy do střechy, abychom zjistili, jestli nedošlo k degradaci střešního pláště a k nějakému zatečení. Chtěli jsme mít jistotu, že když tu něco nainstalujeme, nebudeme to muset v následujících letech zase celé rozebírat.“
Realizace projektu
Petr Wolf se tomuto tématu věnuje i profesně, působí na Českém vysokém učení technickém v Buštěhradě, na Univerzitním centru pro energetické efektivní budovy. „I to si myslím, že přispělo k tomu, že mi lidi v domě věří, že mám s tím zkušenosti, a spolu s kolegy z výboru jsme byli schopni to realizovat a správně navrhnout, aby to dobře fungovalo.“
Mít osobu, která si vezme projekt za svůj a umí ho srozumitelně vysvětlit, je podle výzkumu STEM a Univerzity Karlovy základ úspěchu. „Důležité bylo ukázat lidem, že ty technologie fungují, že to má své opodstatnění. U té fotovoltaiky si myslím, že už to nebylo tak složité jako na úvod u těch čerpadel. Bylo potřeba vysvětlit, že to má smysl, že to pro nás může být finančně výhodné a že se to dá realizovat kvalitně, aby provoz nepřinesl problémy s hlukem.“
„Lidem jsme i nabídli, aby se šli podívat na podobné projekty v okolí,“ popisuje Petr Wolf s tím, že členové SVJ, s nimiž se výbor bavil předem, byli nakonec všichni pro.
„Celkově myslím, že je dobré takové projekty neuspěchat, dobře je promyslet, ale zase na druhou stranu zbytečně neotálet, protože ty dotační tituly a možnosti, jak zkrátit návratnost, tu nebudou věčně. Hodí se poradit se s odborníky, zkonzultovat možnosti návrhu s několika instalačními firmami, nenechat se vtlačit do jedné konkrétní technologie, do jednoho konkrétního provedení,“ doporučuje Petr Wolf.
Z dřívějšího výzkumu agentury STEM vyplývá jeden paradox – že i když přibližně 70 procent respondentů uvedlo, že sami by o solární panely na sdílené střeše stáli, zároveň si skoro polovina myslela, že na schůzi bytového domu by to neprošlo.
Nemít předsudky nebo zbytečné obavy a automaticky nepředpokládat, že je soused proti, proto považují za další důležitý předpoklad pro schopnost domluvit se v družstvu nebo SVJ na společném projektu.
Bude soused proti?
„Velkou zásadní bariérou je samotná nedůvěra lidí, že by ten proces vůbec mohl dopadnout dobře. To předurčení, že to přece nedopadne. Myslíme si, že to je bariéra, která se dá poměrně snadno odbourávat metodou deliberace, kdy se všem poskytne dostatek informací a tím pádem se rozptýlí možné obavy, které třeba často můžou být iracionální,“ popisuje Martin Philipp, analytik společnosti STEM, která v současnosti pracuje na aplikovaném výzkumu.
Výsledkem má být podle Philippa i konkrétní pomoc družstvům a sdružením vlastníků. „Vznikne metodika, kterou ty domy potom můžou využívat právě na to projednávání. Zatím se snažíme výzkumně podchytit, jak podoba toho procesu, kterým ti lidé při jednání o těchto projektech procházejí, ovlivňuje jejich názor na to téma samotné.“
STEM zkoumal proces projednávání komunitní energetiky v deseti bytových domech a teď pokračuje další fází výzkumu v SVJ nebo družstvech s větším počtem domácností.
Martin Phillip ze STEM zkoumá i to, z čeho mívají lidé při projednávání společných energetických projektů typicky obavy. Jako příklad uvádí strach nízkopříjmových domácností z toho, že pro ně bude taková jednorázová investice, byť společná a podpořená třeba dotací, neúnosně drahá. Dá se to podle něj řešit.
„Legislativa tomu teď hodně nahrává, existuje typ podpory pro nízkopříjmové domácnosti. Ty bývají často proti těmto společným projektům čistě proto, že vědí, že by si ten podíl nemohly dovolit. Teď se na to ale už v těch dotačních programech myslí nějakým vykrytím nebo dotačním příspěvkem právě pro tyto byty. Myslíme si tedy, že je skutečně důležité, aby spolu ti vlastníci mluvili a rozhodovali jednolitě a rozhodnutí bylo ke spokojenosti všech,“ říká Martin Philipp.
4:16
Začaly platit změny stavebního zákona. Usnadní vznik studen, očekává se vyšší zájem o fotovoltaiku
Číst článek
„Z výzkumu STEM také plyne, že užitečné je, pokud hned první schůze na téma možné společné fotovoltaiky nebo systému s tepelným čerpadlem má nějaký konkrétní výsledek, byť dílčí. Úplně nejdůležitější je začít, respektive to na tu schůzi vůbec přinést. A potom samozřejmě s tím souvisí dostatečná příprava na všechny dotazy, které tam téměř jistě padnou. To už jsme si všimli, že spousta těch dotazů se opakuje napříč domy a také napříč veřejnými diskusemi, pokud se podíváte na nějaká fóra,“ všímá si Philipp.
„A ty dotazy se dají velmi snadno zodpovědět, takže přípravu určitě nepodcenit. A potom je samozřejmě optimální si třeba zkusit dopředu projekt propočítat a zjistit, o jakých číslech se konkrétně bavíme,“ shrnuje výzkumník STEM.
Výzkum v praxi
V praxi to zkouší například Andrea Kubernátová. Působí jako poradkyně ve službách ministerstva průmyslu a obchodu. Má elektrotechnické vzdělání a pomáhá právě bytovým domům rozjet společné energetické projekty. V terénu si tedy ověřuje, co funguje, a co ne. Kromě toho je ale i ve vedení SVJ domu v Dobřanech u Plzně, kde sama bydlí, také uvažují o fotovoltaice a byli součástí výzkumu STEM.
„Když v tom domě vyrůstáte a nějakým způsobem si ty lidi zaškatulkujete, tak už i vidíte, jakým způsobem smýšlí. Nicméně nám se díky tomuto projektu podařilo rozpoznat, kdo a jaký má opravdu názor, aniž by ho nějaký ten soused ovlivňoval. Ve finále i lidé, o kterých jsem si já sama myslela, že jsou odpůrci fotovoltaiky, tak přicházeli a sami mi po schůzce na tohle téma říkali, že to mělo opravdu hlavu a patu,“ říká Kubernátová.
Dotazníkové šetření od STEM pomohlo vedení bytového domu v Dobřanech pochopit, že proti je mnohem méně lidí, než by se mohlo z obecné debaty zdát. „Ze třiceti čtyř majitelů bytů byli v jednotlivém dotazování pouze dva lidé proti a tři nebo čtyři ještě nebyli rozhodnutí. Zbytek byl pro,“ vzpomíná.
25:30
Energetik: Poučení z výpadku elektřiny? Posílení distribuční sítě pomůže energii zabezpečit i zlevnit
Číst článek
Zásadní podle Kubernátové bylo i to, že schůzi uspořádali jinde než klasicky ve sklepě či prádelně vlastního domu. „Tam stojí každý pomalu na sousedově noze a u nás jak tam ti lidé byli těsně u sebe, tak jsem měla pocit, že všichni jsou proti všemu a proti všem. Takže my jsme se vydali cestou většího pohodlí, protože jsme využili prostory nedaleké jídelny. A tam bylo krásně vidět, že jsme se dovedli konstruktivně bavit.“
„V průběhu jednání jsme viděli, jak si lidé sesedávají k sobě. Jen takoví ti, co si nenechají nic vysvětlit a neustále i vyrušují, skáčou vám do řeči, tak i po té pauze, co jsme chviličku udělali, zůstali sedět úplně sami. Ostatní si prostě odsedávali,“ popisuje Andrea Kubernátová.
Coby poradkyně v jiných SVJ a družstvech ze všeho nejdřív s vedeními řeší, že je potřeba si uvědomit, v jakém stavu dům je.
„Potřebujete otevřít oči a podívat se na to úplně komplexně. Pak se dá posunout dál a zjistit, jakým způsobem ostatní lidé ve shromáždění reagují třeba právě na téma fotovoltaika. A nakonec je důležité mít nějakého tahouna, někoho z toho domu, komu lidé důvěřují, a projektu se ujme. Pak řešíme krok za krokem, co je čeká, řešíme návratnost. A já pomáhám i s tím, když například členové výborů nevědí, jakým způsobem se mají bavit s ostatními majiteli bytu.“
S výzkumníkem Martinem Philippem poradkyně Andrea Kubernátová souhlasí v tom, že příprava na očekávané dotazy a nejistoty je zásadní. Zvlášť u tématu fotovoltaiky bývá prý připravená také na vyvracení mýtů různého typu.
„První, co si před účastí na schůzi zjišťuju – kde co za poslední dva týdny hořelo. Třeba solární panel na rodinném domě, o kterém se informovalo, a podobně. Potom opravdu přicházím s tím, že říkám: ‚Ano, my víme, že tam nějaká budova hořela, ale zjistili jsme si, že to bylo z takové a takové příčiny.‘ Takže se tomu snažíme opravdu předcházet, aby nás někdo takovou historkou nemohl zaskočit,“ vypráví Kubernátová.
Audio článku si můžete poslechnout v nahoře.
