Češi objevují kromě klasického i veteránské ragby
Ragby obecně nabírá na popularitě, u nás i to veteránské. Svědčí o tom také fakt, že v příštím roce se v Praze poprvé uskuteční největší evropský turnaj veteránského ragby EGOR 2013, a to za účasti čtyřiceti týmů, tedy zhruba 1500 hráčů. Oficiální pořadatelství festivalu získal český tým Old Boys Praha.
Důstojnější oslavu pětadvacátého výroční existence klubu by si Old Boys Praha těžko dokázali představit. Organizace takto významné akce přitom svědčí o růstu zájmu o ragby a jeho zvětšující se popularitě u nás. Přibývá hráčů i diváků.
"Velkou zásluhu na tom má to, že se ragby začalo vysílat v televizi i u nás. Jsou tu přenosy z mistrovství světa, z Poháru šesti národů. Lidé to v televizi vidí, zjistí, že je to hezký sport a pak se jdou podívat i k nám na hřiště nebo to jdou dokonce zkusit," říká Martin Charvát a vysvětluje, že mezi klasickým a veteránským ragby je rozdíl jen v tom, že ve veteránském se nekope, ale vše se přihrává rukama.
"To je v zásadě asi jediný rozdíl, jinak se to hraje úplně stejně a se stejným nadšením jako jakékoli jiné ragby. Jsou tam ale speciální pravidla pro obzvláště staré hráče - to znamená, že když je někomu nad sedmdesát let, může na hřišti nosit žluté trenýrky, a v tom případě ho protivníci nesmějí skládat. Smí se ho jen dotknout a on musí přihrát," popisuje Charvát s úsměvným dodatkem, že žlutými trenýrkami se myslí nikoli boxerky, ale vnější krátké kalhoty.
O ragby se tvrdí, že je to hra buranů, kterou hrají gentlemani (mimochodem, obráceně se to říká o fotbale). A ať byste se zeptali kteréhokoli hráče ragby, potvrdí vám to.
"To vychází z tradice, ragby se začalo hrát především na středních a vysokých školách, je to vlastně univerzitní sport, který hrají poměrně vzdělaní lidé. Třeba na posledním mistrovství světa dělali komentátoři při finále součet vysokoškolsky vzdělaných lidí na hřišti - a polovina hráčů měla vysokoškolské diplomy. Kapitán francouzského týmu byl dokonce inženýr-fyzik, což se u jiných sportů asi většinou nestává…," usmívá se Charvát.
A věřte nebo ne, to, že máte vzdělání, se vám při ragby může hodit - třeba při promýšlení taktiky.
"Ragby je sport, který je poměrně náročný na taktiku a strategii, takže to, že ho hrají inteligentní lidé, se projevuje ve hře. Herních situací je tam daleko víc než v jiných sportech, protože se to může kopat, nosit rukama, hráč jeden na jednoho nebo ty tzv. mlýny, kde jde osm hráčů na osm, a všechny ty věci se kombinují. Herně je to hodně náročný sport," vysvětluje Martin Charvát.
Náročný nejen herně, ale taky fyzicky. Ovšem pozor, i když vypadá hra na hřišti pěkně drsně, ke zdravotní újmě člověk dojde málokdy. I když hrajete mezi veterány, o kterých by se chtělo říct, že jsou ke zranění 'náchylnější'.
Veteráni netrénují - trénovali celý život
"Těch zranění je poměrně málo, i když to tak nevypadá. I právě proto se dá hrát do poměrně vysokého věku. Třeba kolena, protože se hraje na trávě, trpí míň než při basketbalu, který se hraje na tvrdém povrchu," nachází další pozitiva na ragby Martin Charvát.
A jak často 'staří pánové' trénují, aby se udrželi v kondici?
"My veteráni netrénujeme vůbec, protože se tak nějak předpokládá, že jsme trénovali celý život," usmívá se Martin Charvát z veteránského ragbyového týmu Old Boys Praha.
