Čeští olympionici obléknou v Londýně trika s kávou nebo teflonem
Čeští olympionici budou nosit za rok na Hrách v Londýně supermoderní oblečení. Po střihu a barvách zatím nepátrejte, jde hlavně o dokonalé materiály, které se pro ně chystají. V jejich trikách a bundách bude třeba teflon, kávová zrnka, stříbná vlákna a další části, které byste hledali úplně v jiných věcech a při jiných činnostech a souvislostech. A navíc budou měnit barvy.
Hráli jste si jako malí s autíčky, která měnila barvu, když jste je dali pod teplou nebo studenou vodu? Tak k tomu, aby vynikly vzory na oblečení čekých olympioniků bude stačit pouhý deštík. Ale sportovec nepromokne ani při tropickém lijáku, znalým napoví vodní sloupec 20 tisíc milimetrů. Zaklínadlo sportovních oděvů by mohlo znít: voda nesmí dovnitř, ale vlhko musí ven.
"Horolezci vám prozradí, že existuje zákaz používání bavlny pro vrcholové sporty, protože adheze vlhkosti v bavlně je tak velká, že sportovec má sníženou tepelnou izolaci," říká profesor Luboš Hes z Technické univerzity, který se vývojem nových materiálů zabývá
Jinak řečeno, v mokrém triku vám bude zima. Na druhou stranu: sportovci nezapomínají na to, v čem jako malí začínali.
"Jenom v tričku a kraťasech a v elasťákách, nic jiného tenkrát nebylo. Rodiče ani na nic jiného neměli peníze. Postupem času se začaly materiály vyvíjet a jako profesionální závodník jsem se k nim začal dostávat a ten vývoj jde pořád dopředu," přiznává vítěz všeho - kromě olympijských her - ve veslování Ondřej Synek. A jestli sami sportujete, víte, že technické materiály skutečně fungují.
"Když je v létě 35 stupňů, není v tom takové vedro, jako když si člověk vezme třeba tenké bavlněné tričko. To samé v zimě, když třeba jedu na běžkách a zpotím se, tak mi není zima, ani když zafouká ledový vítr a je minus patnáct," pochvaluje si veslař Ondřej Synek.
Ventilátory a solární baterie na zádech
Chladí třeba materiály z kávových zrnek. Ty, do kterých se přidá bambus prý nesmrdí, ani když se sportovec zpotí. Ale důležitější, než co se do vláken přimíchá, je podle profesora Hese to, jakou mají geometrii, průměr a šířku pórů.
"Na principu stromového efektu se vlhkost šíří z velkého k malému póru," vysvětluje Hes. To znamená od těla ven. Ovšem třeba v Pekingu nefungovalo ani to. Podle profesora Hese je obecně největší výzvou odvést pot od těla v tropickém prostředí.
"Musíte protlačit odpařený pot, takže se v oděvních systémech používají různé ventilátory. Ty jsou například poháněny sluneční baterií, kterou nosíte na zádech, takové ohebné solární články a ty napájejí ventilátory." Tento systém by mohl ocenit - při veslování zády k slunci - i Ondřej Synek.
"Zase na druhou stranu všeho s mírou, a když jsou ty materiály tak špičkové, tak asi není potřeba do nich montovat solární panely," dumá nad novými technologiemi Ondřej Synek.
