Čtyřikrát za rok kolem zeměkoule. I takové je dálkové plavání
Celou řadu zajímavých paradoxů nabízí svět dálkového plavání. Na první pohled jde totiž o velice zajímavý sport, ve kterém se ti nejlepší z nejlepších potkávání v exkluzivních destinacích, které by jim mohli závidět sebevětší boháči. Samotní účastníci závodů v Brazílii, Mexiku nebo Izraeli přitom mají hodně hluboko do kapsy. A výjimku v tomto směru netvoří ani české dálkové plavání.
Průzračné vlny Karibiku dorážejí na sněhobílý písek, ve kterém se vyjímají gazelí vysportovaná těla zrovna se protahujících plavkyň. Pohled, jako vystřižený z televizní upoutávky na Pobřežní hlídku, ve které se dokonalost a krása snoubí se životním úspěchem a štěstím. Jenže…
„To, co vydělám dálkovým plaváním, tak nepokryje ani cenu těch nápojů, které při závodě vypiji, takže ta příprava zabere obrovské množství peněz,“ dává příklad toho, jak se finančně daří většině světových dálkových plavců český reprezentant, toho času v Mexiku, Libor Smolka.
Pokud nevyhráváte pravidelně olympiády a světové šampionáty, můžete zapomenout na klidné spaní. Sponzor, který už se odhodlá vstoupit do dobrodružství s názvem dálkové plavání, totiž hledá jasnou hvězdu, která svítivostí nejlépe ostatními převyšuje o několik pater.
„V ideálním případě musí být člověk mistr světa. Ten druhý už to má výrazně těžší. Není to tak, že by se člověk nějak zabezpečil na zbytek života. To asi v žádném případě,“ ubezpečuje Smolka o specifikách sportu, který je přitom třeba co do časové náročnosti a cestování snad jedním z vůbec nejobtížnějších. Kolikrát třeba Smolka kvůli závodům obletí ročně celý svět?
„V poslední době tak třikrát, čtyřikrát za rok. Máme ty závody po celém světě, naštěstí na tom nejsme jako tenisti, kteří jsou každý týden někde jinde. Ale toho cestování je dost,“ říká krnovský plavec, který kariéře obětoval mnohé a už čtvrtým rokem se připravuje nedaleko Sydney. Jenže výsledkem zatím byla na světovém i evropském šampionátu ve velkých uvozovkách „pouze" 10. místa a tak konec legrace a hurá zpět do reality.
„Myslím si, že toto bude moje poslední sezona a potom se budu živit úplně jinak. Mám vystudovanou geotechniku. Budu se věnovat tomu, co jsem studoval.“ Tedy učit se, učit se, učit se. Vladimír Ilji Lenin snad musel být dálkovým plavcem! Co by na to asi řekl slavný Mitch Buchannon.