Za 30 let tu bude pořád stejné Rusko snící o svých křivdách a velikosti. Potřebuje porážku, věří Hlaváček
Donald Trump se při jednání s evropskými lídry a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským domluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že se do 14 dnů uskuteční jednání mezi prezidenty obou válčících zemí. „Díky summitu v Bruselu se ledy hnuly i při jednání ve Washingtonu mezi evropskými lídry a Putinovým poslíčkem, toho času prezidentem Trumpem,“ říká s nadsázkou pro Český rozhlas Plus hlavní editor deníku Forum 24 Petr Hlaváček.
Role Evropy v jednání byla podle Hlaváčka paradoxně obrovská.
„Všechno nasvědčuje tomu, že sedmička evropských lídrů, dva z toho byli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf NATO Mark Rutte, byla velmi dobře zkoordinována. Bylo to vidět i na brífinku před hlavním jednáním, kdy měli dobře rozdělené role, včetně lichocení a zdůrazňování úlohy mírotvorce Donalda Trumpa,“ rozvádí myšlenku.
Zásadní ale bude jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, případně ještě za účasti Donalda Trumpa. „Záleží na tom, jak se bude hrát s kartami, které Trump přivezl (z Aljašky, kde jednal s Putinem – pozn. red.). On nám řekl, jaké jsou,“ popisuje editor a historik v pořadu Osobnost Plus a jmenuje:
Taktika ,zrcadlení‘. Putin říká, co chce Trump slyšet, Rusko se tváří jako mírová strana, popisuje expert
Číst článek
„Ukrajina nesmí do NATO, a to se taky nestane. Krym už nikdy nebude ukrajinský. A potom Trump přivezl také nějaké mapy, jak si Putin představuje, že to bude vypadat na východě Ukrajiny.“
„To samo, když takhle konstatujeme, včetně těch různých informací, že ruština má být druhý státní jazyk a má být na Ukrajině obnovena pravoslavná církev ruská, zní děsivě. Jenže naděje je v tom, že Zelenskyj a evropští lídři vzali Trumpa za slovo, všechny ty jeho řeči o míru. V podstatě mu poděkovali za to, že o ten mír tak krásně usiluje. ‚A teď se bavme o těch garancích‘ – a sami je nabízejí.“
Důležité bylo podle Hlaváčka také to, že si Zelenskyj oblékl sako, hodně děkoval a také zmiňoval, že za vojenskou pomoc, kterou očekává, aby byla Ukrajina silná, Ukrajina a Evropa také zaplatí.
Izolované ghetto
Někteří experti poukazují na neschopnost Ruska přiznat si jakékoliv historické omyly nebo hrůzy a spojují to s tím, že tam nemohou nastat žádné velké změny. Stávající režim se tak zabetonovává ve své pozici.
Jednání světových lídrů o Ukrajině jsou na začátku. Je třeba tlačit na Rusko sankcemi, řekl Pavel
Číst článek
„To je vize Vladimira Sorokina, ruského spisovatele, že Rusko se pak promění v jakési velké izolované ghetto za zdí, v podstatě technologického klienta Číny,“ popisuje Hlaváček. „I když Sorokin byl skeptický i k Evropě, nad ní se proháněli v tryskáčích arabští teroristé,“ dodává.
Sorokin, se kterým dělal Hlaváček v minulosti rozhovor, podle něj dnes říká, že není ruský spisovatel vztahující se k Rusu, ale spisovatel, který rusky píše. „Ruský exil je spíš imperiální, když je protiputinovský,“ dodává filozof a historik.
Rusové z hlediska dějin nebyli podle hlavního editora deníku Forum 24 pasivní jedině, pokud jim to jejich vládce povolil. „Třeba když Michail Gorbačov spustil perestrojku a nekritizoval komunismus, ale Leonida Brežněva a říkal, že je potřeba mít více Lenina,“ uvádí příklad.
Pasivita Rusů se podle něj narušila ještě při krvavé bolševické revoluci. „To byl výbuch, který by se třeba mohl v Rusku opakovat,“ podotýká.
Ztráta Donbasu by otevřela Ukrajinu pro další ruskou agresi, říká expert. Situaci srovnává s ČSR v roce 1938
Číst článek
„Otázka je, kdo by ho organizoval, kdo by se Putinovi postavil. Musel by to být někdo z jeho gangu a určitě by najednou před námi nevyplulo na světlo boží svobodomyslné demokratické Rusko. To rozhodně ne,“ předpokládá.
Poukazuje na to, že demokratická Evropa se za posledních sto let vyvinula a mimo jiné reflektovala svůj vlastní kolonialismus. „Rusko ale nikdy nebylo demokracií a svoje agresivní dějiny ještě ani nezačalo reflektovat,“ srovnává historik a editor a dodává:
„Za třicet let tu bude pořád stejné Rusko. Jiné v tom, že v Kremlu bude sedět někdo jiný. Ale pořád to bude entita, která sní o svých křivdách a o své velikosti. Potřebovali by nějakou pedagogickou pomoc, třeba porážku.“
Má smysl mírová dohoda s člověkem, jako je Putin? Reflektují voliči geopolitiku ve volbách? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus z audia v úvodu článku.
