Rok 2012 přinesl hned dvojí zemětřesení v českém plavání
Neuvěřitelných 13 medailí dokázali v tomto roce vybojovat čeští plavci na evropských nebo světových šampionátech, a po téměř deseti letech tak opět dali vzpomenout na výjimečné úspěchy jmen, jakými byli Květoslav Svoboda nebo Ilona Hlaváčková. Letošní rok byl ale přelomový nejen díky zmíněným medailovým žním, ale i díky tomu, že v českých bazénech byla zahájena jakási generační obměna.
Hned na první velké akci tohoto roku bylo české plavání vidět, jako už dlouho ne. Na evropském šampionátu v dlouhém bazénu vybojovala totiž česká výprava tři cenné kovy a prsařka Petra Chocová odjížděla z Debrecínu s titulem mistryně Evropy.
„Tam to bylo něco úžasného, mistrovství titul jsem absolutně nečekala. Život se mi ale vůbec nezměnil, jako by o tom skoro nikdo nevěděl, protože plavání asi není pro lidi až tak zajímavý sport…“
České plavání šlo v letošním roce raketově nahoru, Česko se dotahuje na světovou špičku
Jenže nezájem veřejnosti o české plavání netrval dlouho. Na přelomu července a srpna přišla olympiáda a jak Jana Pechanová, tak Simona Baumrtová dokázaly v nejtěžší možné konkurenci proniknout do nejlepší světové desítky.
Vše pak vygradovalo v závěru roku dvěma šampionáty v krátkých bazénech. V evropské a následně světové konkurenci vybojovali svěřenci reprezentačního trenéra Perny neuvěřitelných osm medailí. Znakařka Baumrtová, nejúspěšnější v tomto ohledu, jich letos získala šest.
„Už jsem se dokázala přiblížit světové špičce, na kterou jsem dřív koukala… no byla jsem o dvě třídy horší. Teď najednou už do nich nejsem tak vzdálená,“ hodnotí Baumrtová příjemný poznatek z této sezóny, ve které ale nezářili pouze členové reprezentačního A-týmu bazénových plavců.
Bronzová a těhotná Pechanová
Dálková plavkyně Jana Pechanová skončila sice v Londýně po devátém místě zklamaná, náladu si ale vylepšila následně dvěma bronzy na evropském šampionátu v Itálii. To vše ještě před tím, než zjistila příjemnou zprávu o svém těhotenství, a letošní rok českých plavců tak následně mohla už hodnotit s patřičným odstupem od všeho plaveckého dění.
„Neuvěřitelný vzestup, ať už se týče umístění, ale hlavně medailí. Co se týče podvědomí lidí, asi se jim tam plavání dostalo víc, uvidíme, jestli to bude nějaký odrazový můstek pro malé plavce, bude to jedině dobře.“
Malých plaváčků, tedy těch talentovaných, je najednou u nás jako hub po dešti. Motýlkářka Lucie Svěcená, chomutovský znakař Tomáš Franta nebo sedmnáctiletý ‚profesor‘ dlouhých tratí Jan Micka. Ti všichni excelovali i na prosincovém domácím šampionátu v Plzni, který potvrdil, že mladá generace českého plavání je nyní už nejen talentovaná, ale i úspěšná.
„Třeba co tam předvedl Honza Micka, to je pro mě něco neuvěřitelného. V dlouhých disciplínách dokáže plavat stejné nebo někdy i lepší časy než na evropských a světových soutěžích, to je něco úžasného,“ skládá Jana Pechanová hold svěřenci trenérky Passerové, který může být jednou z nadcházejících hvězd českého plavání.
Loučení Květoslava Svobody
Podobných talentů bude zapotřebí. Letošní plavecký rok nebyl totiž pouze rokem úspěchů, ale i začátkem jistých generačních obměn. Kromě trenérských změn v čele reprezentačních úseků jak bazénového, tak dálkové plavání se totiž letos rozloučily s tímto sportem hned dvě jeho ikony.
Jana Pechanová zatím kvůli těhotenství dočasně. Na definitivní derniéru vlajkonoše české výpravy z Atén Květoslava Svobody pak přijel na domácí šampionát v Plzni ze Znojma celý autobus jeho fanoušků a Svoboda po 14 letech hvězdné kariéry nijak neskrýval slzy.
I držitel 11 medailí z vrcholných akcí, který jako jediný Čech dokázal přímo v bazénu porazit i později slavného Phelpse, tak bude nyní vyhlížet, kdo že to půjde už třeba příští rok v jeho úspěšných stopách.