Tento stát vybudovali ti, kteří jsou dnes v důchodu. Stát je dlužníkem, myslí si Leškovský ze strany SMS
Český rozhlas zve k rozhovoru lídry všech politických stran, hnutí a koalic, které kandidují v letošních sněmovních volbách. Cílem je v 15 minutách představit volební program a priority, které chce dané uskupení v případě úspěchu prosazovat. O pořadí kandidátů rozhodl los. Dvanáctým hostem byl Karel Leškovský, volební lídr a předseda strany SMS – Stát Má Sloužit.
Z názvu vaší strany odvozuji, že stát podle vás lidem neslouží, anebo neslouží dobře, je to tak?
Určitě, myslíme si to. My jsme navnímali společenskou politickou situaci a bohužel zjišťujeme, že politické elity si přivlastnily struktury státu k uspokojení vlastních politických a soukromých potřeb. Toto vnímáme jako velký problém a je to jedním z hlavních bodů našeho programu.
Chceme respektovat principy demokracie. Naši politici ani neví, co je obsahem toho slova, říká lídr strany SMS Karel Leškovský
Abych si to dovedla představit, když říkáte politické elity, koho máte na mysli?
V podstatě jakoukoliv vládu. Politický systém je nastavený tak, že se tady vytvořil jakýsi ekosystém, kde si exekutiva, tudíž vláda – a to teď nemluvím jenom na úrovni České republiky, ale se stejným jevem se setkáváme i na úrovni Evropské unie.
Vláda si přivlastnila Parlament, který mu slouží pro uspokojování a naplnění vlastních politických nebo i osobních cílů. Toto chceme jako první nastavit zpět.
To, že si vláda přivlastnila Parlament, jak říkáte, se projevuje jak? Připomínám, že poslanci mají zákonodárnou iniciativu, mohou podávat pozměňovací návrhy k návrhům, které dává vláda, zajišťují naplňování zákonů.
Ano, a teď mi ukažte, kolik zákonů bylo schváleno na popud vlády, kolik zákonů zde bylo schváleno na popud krajů, anebo samotných poslanců.
2:49
Sněmovna má hotovo. Poslední řádnou schůzi poznamenala roztržka, část zákonů ‚padá pod stůl‘
Číst článek
Kraje nemají zákonodárnou iniciativu, kraje nemohou navrhovat zákon. (Zastupitelstva krajů skutečně mají zákonodárnou iniciativu a mohou navrhovat zákony stejně jako poslanci, skupiny poslanců nebo Senát jako celek. Nejčastěji však zákony navrhuje vláda – pozn. red.)
Můžou. Veškerou iniciativu zde převzala vláda, vláda v podstatě není odpovědná fakticky za nic. I když se podíváte například na interpelace vlády. Vláda je podřízeným orgánem Parlamentu. A jak sestaví členové vlády například k interpelaci (dotaz člena Parlamentu na člena vlády – pozn. red.)? Máte tam pořád prázdné lavice.
Máte tam toho ministra, kterého se týká interpelace, ten tam být musí.
Ale přenosy nám ukazují něco jiného. Ty sály jsou tam prázdné, lavice jsou tam prázdné. A umíte si představit v soukromé sféře, kde by majitel svolal poradu vedení a podřízení, respektive management jeho firmy by se toho neúčastnil.
Vždyť toto je základní problém, který zde vidíme, který zde vnímáme. Tento problém dle našeho názoru je i příčinou averze lidí vůči politice.
Kdo už nechce poslaneckou průkazku? K největší obměně mají nakročeno lidovci, k nejmenší SPD
Číst článek
Jak byste to změnili?
Finančními sankcemi vůči členům vlády.
Takže by dostávaly pokuty za co?
Například za neúčast na interpelacích.
Poslanci by také dostávali pokuty za neúčast?
Určitě, proč ne. Základní funkcí poslance je zastupovat zájmy občanů, kteří ho zvolili. Samozřejmě tu sankci, respektive odpovědnost by měl nést. Jsme svědky toho, že tady nikdo nenese odpovědnost, a to nemluvíme jenom v oblasti politiky, ale vůbec v oblasti státní správy, justice.
Jak zde chceme vybudovat silnou ekonomiku, která tvoří mimochodem základ pro kvalitní zdravotnictví, pro robustní sociální systém, pro kvalitní zajištění bezpečnosti, pokud tady nebudou fungovat základní principy nadřízenosti, podřízenosti, odpovědnosti? Jsme zde v situaci, kdy nikdo nenese za nic odpovědnost.
‚Kvalita soudců‘
V České republice máme tři základní složky, a to je výkonná složka, zákonodárná a soudní. Podle vás tedy nejsou v rovnováze?
Jednak dle našeho názoru nefungují, protože když se podíváte na kvalitu soudního systému, u nás nenajdete snad žádného advokáta, který by vám řekl nějaké pozitivum.
2:32
Peníze na provoz některým soudům vystačí už jenom do konce října. ‚Máme to vypočtené,‘ oponuje Decroix
Číst článek
Když se podíváte na kvalitu soudních rozhodnutí, na kvalitu soudců, kde soudce je u nás jmenován fakticky doživotně, nedotknutelně. Až na malé výjimky nenese za svoje rozhodnutí odpovědnost. Jakou důvěru vyvoláme například u investora nebo u občana?
Na základě čeho si myslíte, že soudní rozhodnutí jsou ve většině špatná, když říkáte, že justice nefunguje.
Ano, tak se podívejme. Většina rozhodnutí končí odvoláním, odvolací soudy většinou...
A není to tím, že se vždycky odvolává ten, komu se rozhodnutí soudu nelíbí?
Ne, ale základem kvalitního soudnictví je i nějaká předvídatelnost. To znamená, jaká je kvalita soudnictví, když druhá instance soudu se vysloví proti podřízené instanci soudu?
Dostáváme se do situace, že rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu a dokonce máme i případy, kdy Ústavní soud koriguje svoje bývalé rozhodnutí.
Čím dál tím delší důchody. Doba ve starobní penzi se loni prodloužila v průměru na 24,7 roku
Číst článek
Jak se má občan například podívat na rozhodnutí Ústavního soudu ohledně valorizace důchodu. Dle našeho názoru, teď mluvím opravdu za všechny naše členy a sympatizanty, toto nebylo jenom fackou důchodcům, přičemž důchodce je věřitelem státu. Tady si nikdo neuvědomuje, že ti, kteří jsou dnes v důchodu, tento stát vybudovali. Stát je dlužníkem.
Ale Ústavní soud jim neupřel valorizaci, valorizace probíhá.
V jaké výši?
Ve výši, jakou nastavila tato vláda.
Nezlobte se, ale podívejte se na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci platu soudců a ústavních činitelů a v oblasti valorizace důchodu. Chápu jednu věc. V případě schodku státního rozpočtu a chybějících financí musíme hledat nějaké zdroje.
Nejlépe se zdroje každému politikovi hledají tam, kde je očekávaný nejnižší odpor. Nejnižší odpor je bohužel možný očekávat u nás od důchodců. S tímto my nesouhlasíme.
Uprchlická krize
Můžete mi říct třeba dvě další základní priority, které byste chtěli prosadit, pokud byste byli ve vládě?
O našich prioritách se může volič dozvědět na našich stránkách, ale zde bych chtěl trošku vyzdvihnout jeden moment, a to je výzva, kterou bude Česká republika čelit v nejbližší době.
Kdo to řekl? Politici diskutovali o otázkách migrace, přiřaďte k nim jejich konkrétní výroky
Číst článek
To je řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině, a to jak současný stav, tak i stav budoucí po skončení války. Musíme najít prostředky a nástroje, abychom zabránili importu kriminality.
Nevím, jestli jste to postřehli, ale například ukrajinská strana si je velice dobře vědoma situace v České republice. Žije zde hodně Ukrajinců. Po relativně důkladné analýze Ukrajinci vyhodnotili náš politický subjekt jako jediný, kdo má kompetence, expertizu, zdroje a vztahy, aby se této výzvě postavil čelem.
A co byste tedy chtěli ohledně migrace prosadit ve vládě, pokud byste v ní byli? Jakým směrem by měla jít politika ohledně migrace?
Kontrolovaná migrace a upřednostnit žádoucí migraci. Teď konkrétně mluvím o jiných národnostech než ukrajinské, protože řešit ukrajinskou uprchlickou krizi vyžaduje úplně jiný přístup. Zde se musíme zamyslet nad tím, jak v současné době u nás žijící Ukrajince dokážeme asimilovat do naší společnosti.
24:56
Ukrajinci nedosáhnou na pomoc ani lepší práci, kritizuje novinářka. Ministerstvo: Děláme, co se dá
Číst článek
Takže zpátky na Ukrajinu byste je neposílali, jako mají v programu třeba jiné strany?
Určitě bychom neposílali všechny zpátky na Ukrajinu.
Vyhovuje vám migrační pakt tak, jak je teď schválen?
Nechtěl bych na to odpovědět „ano, ne“, protože o migračním paktu všechny strany mluví, ale očividně ho pořádně nečetly. Musíme si uvědomit, kde a v jakém prostředí je Česká republika zasazena. Jsme zasazení v Evropské unii, ve strukturách Evropské unie.
Buď půjdeme směrem izolace od evropských struktur, anebo pokračováním, budováním a vylepšováním vztahů v rámci Evropské unie. Tím nevylučuji nutnou restrukturalizaci Evropské unie.
Tak, jak je migrační pakt nastavený teď, v případě, že by nám byly uznány přínosy, které jsme učinili ve vztahu k Ukrajincům, tak samozřejmě nemůžeme migračnímu paktu vytknout nic.
Celostátní referendum
Když jste zmínil Evropskou unii, vy taky chcete prosazovat zavedení celostátního referenda. Pokud by to tak bylo, mělo by být možné celostátní referendum i o setrvání v Evropské unii a v NATO?
Obecně se nebráníme tomu, aby občan participoval na zásadních rozhodnutích. Neznamená to teď, že chceme referendum o vystoupení z Evropské unie nebo NATO. Toto není naším primárním cílem.
9:01
Češi nechtějí změnu režimu, ale cítí se málo zastoupení v debatě a v politice, upozorňuje politolog
Číst článek
Naším primárním cílem je respektovat nějaké principy demokracie. Bohužel tady to slovo je tak zprofanováno, že očividně ani naši politici neví, co je opravdu obsahem slova demokracie.
Rozumím, ale mohli bychom se vrátit k otázce, když prosazujete celostátní referendum, jestli by měl být ten zákon tvořen tak, že bude možné hlasovat i o případném vystoupení z NATO a z Evropské unie?
Buď považujeme naše občany za rozumné osobnosti a pak samozřejmě občan má mít právo se vyjádřit k veškerým zásadním otázkám. Mimochodem na to bylo už několik studií vypracováno.
Byla vypracována jedna velice zajímavá studie s 28 000 respondenty, kde byly sledovány rozhodnutí a myšlenkové pochody obyčejných nekvalifikovaných lidí a odborných politiků, akademiků. Bylo zjištěno, že není rozdíl v pohledu na věc. Jediný rozdíl, který byl zjištěn, byl v počtu výmluv a v obsahu výmluv, proč určité věci nevyšly.
ANO nebude vládnout s nikým, kdo chce vystoupit z EU a NATO. Je to nebezpečné, řekl Havlíček
Číst článek
Takže pochopila jsem z toho správně, že celostátní referendum by případně mohlo být i o setrvání nebo vystoupení z Evropské unie a NATO?
Ale samozřejmě si uvědomujeme jednu věc. Jsme velikostí jedno čínské město, takže naším zájmem není Českou republiku izolovat. Chceme být otevření, ale na rovinu, chceme trošku jinou Evropskou unii, než ji poznáme dnes.
Co považujete za největší hrozbu v současné době?
V současné době považujeme za největší hrozbou kybernetickou hrozbu ze strany Ruska. S tím se budeme muset vypořádat velice rychle.
Pak samozřejmě hrozby, které bohužel přichází z druhé světové strany, a to je energetická hrozba, to jsou morální kulturní hrozby, respektive momenty, které můžou ohrozit nálady ve společnosti, dění ve společnosti.
Ekonomická hrozba, naše víc než 70procentní závislost na Německu, přitom víme, jaký je stav v Německu, kde získává čím dál víc podporu AfD (strana Alternativa pro Německo).
Rozhovor s lídrem
Předvolební sérii 26 rozhovorů uslyšíte na Radiožurnálu a na webu iROZHLAS.cz najdete jejich přepis. Lídři kandidujících stran a hnutí v nich představí programové priority, názorové postoje a vize. Rozhovory vysíláme od 8. do 24. září ve všední dny v časech 14.00 a 14.15 na Radiožurnálu a Plusu, na webu iROZHLAS.cz pak najdete jejich přepisy pod klíčovým slovem: Rozhovor s lídrem 2025.
