Tomáš Kohout: Kreuzigerův propad vysvětlují jen samé špatné zprávy
Cyklista Roman Kreuziger ve středu zažil nejhorší den své dosavadní kariéry. Naprosto mu došly síly a místo toho, aby bojoval s lídry o vítězství v královské etapě, na Giro d'Italia odpadl. V cíli byl 11 a půl minuty za nejvážnějšími kandidáty na celkový triumf. Ztratil v předposledním kopci, došly mu síly. Ale proč? Nad tím se zamyslel Tomáš Kohout, který Giro sleduje přímo v Itálii.
Dokud to neřekne Roman Kreuziger, žádnou jistotu správného odhadu mít nebudeme. A sám cyklista se to možná dozví až poté, co vše rozeberou hlavně lékaři jeho týmu Astana. Můžeme tedy jen spekulovat. Ale protože se něco takového nestalo v historii cyklistky poprvé, jsou obě dvě, maximálně tři varianty, které nastíním, podložené. A na každé je bohužel něco hodně špatně.
Roman Kreuziger se podle tiskové zprávy týmu a slov na svém webu týmu cítil tak špatně jako ještě nikdy na Grand Tours. A mohly za to křeče. Tedy vrah každého sportovního výkonu. Kde se ale vzaly? Přicházejí, když tělu chybí energie.
Varianta první: Buď Romanu Kreuzigerovi docházely síly více, než čekal v celém závodu, a nevyhnutelným včerejškem vše jen vyvrcholilo. Špatnou zprávou je pak to, že se z tak velkého výdeje už nejspíš nesebere a nemá šanci ani na chtěnou nápravu, kterou by bylo případné vítězství v etapě.
Tomáš Kohout se zamýšlí nad příčinami výbuchu Romana Kreuzigera v 17. etapě Giro d'Italia
Varianta druhá: Síly mu došly jednorázově a je tu možnost relativně úspěšné regenerace jak vydatným jídlem a spánkem, tak v dnešní spurtérské etapě. Co by ale bylo špatně? To, že by se opakovala naprosto zásadní chyba, které se přitom dá snadno předejít. Šlo by o jednorázový výbuch, kde energie chyběla špatným režimem jídla nebo pití při etapě. Cyklisté tomu říkají hlaďák. Ale nechce se věřit, že by tak zkušený cyklista takhle chyboval dvakrát za měsíc.
Třetí variantou je nějaká nemoc, která by se ještě projevila v následujících dnech. Ráno na startu byl Roman Kreuziger uvolněný, smál se, bavil se s bývalými týmovými kolegy z Liquigasu. Jestli na něj ale "něco leze", ukáže se to nejpozději pozítří. A regenerace bude o to delší.
Po tak smutném dni se těžko hledá optimistická zpráva. Ale je. Šestadvacetiletý Roman Kreuizger rozhodně nejede svůj poslední velký závod.