Častým zraněním na trávě lze předejít vhodným obutím, shodují se tenisté ve Wimbledonu
Tenisté ve Wimbledonu dnes mají volný den, a také o jednu starost méně. Nemusí se tolik bát, že se v zápase zraní, což se na trávě může stát okamžitě. Ale opatrní musí být i při tréninku, a řadu věcí nesmí podcenit.
Klíšťatům by se v pečlivě střižené wimbledonské trávě žilo špatně, ovšem zato číhá na tenisty jiné nebezpečí, mnohem prostší. Asi na žádném jiném povrchu hráčům nehrozí tak velké riziko zranění jako právě tady.
"Zkuste si vyběhnout na fotbalové hřiště a uvidíte. Není to úplně ideální," snaží se najít přirovnání Lucie Hradecká.
Pohyb na trávě je kolikrát složitý a někdy to klouže opravdu hodně. Zvlášť ve chvílích, kdy na kurt dopadají první dešťové kapky a pořadatelé ještě zápas nestihnou přerušit. To se pak tenisté mohou i uvztekat, jak se to stalo během týdne Petře Cetkovské v nakonec vítězném duelu proti Polce Radwaňské.
"Bylo to kvůli zranění. Nedá se na tom moc běhat a pršelo opravdu dost, klouzalo to. Nejhorší je, když to rozhodují ti, co sedí v kanceláři a řeknou, že ještě hrajeme," zlobí se čerstvá wimbledonská osmifinalistka Cetkovská.
Ale zatímco některé věci tenisté ovlivnit nemohou, řadu jiných ano. A asi nikoho nepřekvapí, že tou nejzásadnější je obutí.
"Je potřeba si hlídat i boty, protože když už v nich hrajete dlouho, hůř se v nich pohybujete," říká navzdory minimu zkušeností s wimbledonskou travou Jaroslav Pospíšil, který si záludnost povrchu ověřil ve svých třiceti letech při hlavní soutěži vůbec poprvé.
Zakopalová: Je to alchymie
A pečliví jsou, co se týče obutí, pochopitelně i mnohem zkušenější tenisté včetně Tomáše Berdycha.
"Musím zaklepat, zatím žádné klasické 'trávové' problémy, jako třeba že by mě tahal zadní stehenní sval, nemám. Navíc tím, že jsem vysoký, je to náročnější. Takže obutí je určitě to nejdůležitější," souhlasí Berdych.
Český tenistka měl zatím štěstí. Narozdíl třeba od Kanaďana Milose Raoniče, který na trávě v duelu
s Gillesem Mullerem z Lucemburska upadl tak nešťastně, že už v zápase nemohl pokračovat.
"Viděla jsem to, chudák ...Bylo úplně vidět, jak se to úplně natrhlo, chudáček," politovala kanadskou naději Barbora Záhlavová-Strýcová, která si zemskou přitažlivost na letošním Wimbledonu také stihla několikrát vyzkoušet stejně jako Klára Zakopalová.
"Trošku to klouže, ale je to jen jednou za rok, každý se s tím musí porvat. A ty boty, je to tady trochu alchymie. Je důležité, aby ty špuntíky nebyly sjeté hlavně po stranách, protože po nich člověk nejvíc jezdí," radí Klára Zakopalová.
