Česko je ve vzdělanosti pod průměrem OECD, titul má jen každý čtvrtý. Téměř polovina školu nedokončí
Česko patří mezi vyspělé státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Vyplývá to ze zprávy, kterou v týdnu zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco v Česku má diplom z vysoké školy zhruba každý čtvrtý dospělý ve věku 25 až 64 let, ve státech OECD je to průměrně 40 procent. Titul tak má skoro každý druhý. Právě univerzitní vzdělání přitom otevírá dveře k lepším pracovním příležitostem i vyšším příjmům.
„Musíme si uvědomit, že před miléniem byla Česká republika v úplně jiném nastavení vysokoškolského vzdělání,“ vyavětluje Václav Jelen, ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz ministerstva školství.
Česko patří mezi vyspělé státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Ukazuje to zpráva, kterou v týdnu zveřejnila OECD
Dodává, že trend se postupně obrací a meziroční přírustky na jednotlivých vysokých školách jsou v posledních letech poměrně značné. „Bude záležet na vývoji v následujících letech. Průměr OECD ale dříve nebo později dosáhneme, možná překonáme,“ míni Jelen.
To, že se zájem o studium na akademické půdě navzdory zprávě OECD zvyšuje, už dříve Českému rozhlasu potvrdila předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Řekla bych, že vysoké školy zažívají pro ně rozhodně pozitivní vlnu demografické křivky.“
Rodiče jako největší motivace
Report Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj rovněž ukazuje, že silnou motivací pro studium na vysoké škole je pro mladé Čechy mimo jiné rodinné zázemí a vzdělání rodičů.
Vybrala školné a studentům napsala, že výuka končí. Soukromá vysoká škola čelí trestnímu oznámení
Číst článek
Titul z vysoké školy tak získá 60 procent mladých lidí, kteří mají alespoň jednoho rodiče vysokoškoláka. V případě rodičů s vystudovanou střední školou dokončí univerzitní studium asi 30 procent jejich dětí.
„Na vysokou školu jsem šel, protože oba rodiče ji mají, takže jsem v tom byl vychovávaný,“ přiznává Ondřej z Prahy, který studuje Českou zemědělskou univerzitu. „Zároveň mě štvalo, že to bylo málo praktické. Čekal jsem od toho víc,“ doplňuje.
‚Akademicky orientované‘ obory
Studenti v Česku pak nejčastěji absolvují přírodní a technické obory, dále například byznys, právo a humanitní a společenské vědy. Většina zájemců o univerzitní studium přitom nastupuje do bakalářských studijních programů.
Téměř polovina z nich, konkrétně 40 procent, ale podle Vladimíra Hulíka z Odboru školské statistiky a analýz resortu školství vysokou školu nedokončí.
Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti. Nízké platy učitelů trápí jen některé
Číst článek
„Odchází primárně proto, že buď jsou pro ně programy příliš těžké, anebo jsou příliš akademicky orientované. To znamená, že jsou primárně orientované k tomu, aby absolventi nastoupili na navazující magisterský stupeň, nikoliv aby směřovali k ukončení studia a odchodu na trh práce,“ říká Hulík.
Vyšší příjem o 60 procent
Podle dat OECD také Česko investuje do vzdělání méně než jiné země. Analytička organizace EDUin Nikola Šrámková ale upozorňuje na to, že zpráva zahrnula do statistiky i univerzity ve světě, kde se platí školné.
„Mezinárodní srovnání OECD zahrnuje jak soukromé, tak veřejné výdaje. U těch soukromých je to například školné, což je třeba v anglosaských zemích docela vysoký podíl na financování. Zároveň to nezahrnuje výdaje na předškolní vzdělávání.“
Z reportu zárpveň vyplývá, že lidé s vysokoškolským titulem najdou lépe placená zaměstnání než ti, kteří diplom nezískali. V průměru pak mají o 60 procent vyšší příjem než absolventi středních škol.
