Taky se vám stává, že se vám při běhu rozvazují tkaničky? Tým vědců z americké univerzity Berkeley za pomoci dobrovolníků zkoumal, co tento problém způsobuje.
11. 4. 1970 vystartovala směrem k Měsíci posádka vesmírné lodě Apollo 13. Drama, které se odehrálo před 47 lety, přibližují i fotografie, které NASA zveřejnila ve své nové databázi.
Na nebi nad Českem se 2. dubna objevil vzácný nadoblačný blesk nazývaný elf. Blesk byl patrný tisícinu sekundy a měřil mezi 300 až 400 kilometry. Jde o blesk, který se objevuje nad bouřkovými mraky, existuje mnoho jeho druhů a vědci o nich ví jen velmi málo. Uvedla to Česká televize s odvoláním na pozorovatele Ústavu fyziky atmosféry Martina Popka, který záblesk nad Českem poprvé vyfotil.
Vědci z Japonska se chtějí stát prvními lidmi, jimž se povede prozkoumat zemský plášť. Provrtají se proto několika kilometry zemské kůry až do vrstvy pod ní. Cílem výzkumníků je probádat složení Země, dozvědět se více o její historii a zjistit, jak hluboko se dají najít stopy života.
Nedostatek spánku může kvůli snížené sebekontrole způsobovat hádky v práci, narušovat pracovní výkon a firmy stát miliony na ztracené produktivitě, zjistili podle BBC vědci z Rotterdamské školy managementu.
UVNITŘ FOTO. Americká soukromá společnost SpaceX jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu, což má snížit náklady na vesmírné lety. K historickému letu se raketa Falcon 9 vydala z odpalovací rampy, která byla využívána k misím Apollo při letech na Měsíc a později i raketoplánů.
Podivné krátery na Sibiři před několika lety vyvolaly senzaci. Tajemství jejich původu stopovali vědci, kteří je nakonec spojili s oteplováním. Metanové boule představují nebezpečí a přibývá jich.
S rozpoznáním rakoviny by mohli pomáhat psi. Naznačují to výsledky studie francouzského Curie institutu. Dvěma německým ovčákům se při testu podařilo až se stoprocentní úspěšností rozpoznat ženy, které trpěly rakovinou prsu od těch, které nemoc neměly.
Americký miliardář Elon Musk chce propojit lidský mozek s počítačem. Sloužit k tomu má nový start-up Neuralink. Zjednodušeně řečeno by se přímo do mozku vložilo zařízení, které se dá propojit s PC. Kromě zlepšení paměti by to prý mělo pomoci udržet krok s rychlým nástupem umělé inteligence. Rozhraní spojující mozek a počítač ale zatím existuje jen teoreticky. Co se zdá být dnes nemožné, může ale být za deset let vyřešené, řekl IT odborník Petr Koubský v rozhovoru pro Radiožurnál.
Zakladatel automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX přichází s dalším ambiciózním projektem. Miliardář Elon Musk známý třeba svým neskromným plánem osídlit Mars se nyní rozhodl zkoumat propojení lidského mozku s počítačem. Nová společnost Neuralink se má zabývat implementací malých elektrod do mozku. Hlavní výhodou má být podle Muska nejen přímé propojení s počítačem, ale i lepší paměť.
Tajuplná kvantová mechanika může v budoucnu výrazně zvýšit bezpečnost platebního styku. Vědcům z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci se totiž ve spolupráci s kolegy z Polska a Japonska podařilo jako prvním na světě ověřit fungování virtuálních kvantových peněz. Ty mnohem lépe odolají snahám o kopírování. Virtuální kvantové bankovky si lze představit jako řetězec fotonů, řekl vědec Karel Lemr.
Vědci nalezli na severozápadním pobřeží Austrálie otisky stop 21 druhů dinosaurů. Některé z nich jsou až 140 milionů let staré, informovala agentura AFP. Byla zde nalezena i největší dinosauří stopa na světě otisk nohy sauropoda měří 1,7 metru. Původně tomuto "Jurskému parku" hrozil zánik kvůli zpracování zemního plynu. Díky výzkumu však bylo místo vyhlášeno národním dědictvím.
Učitelská profese je velmi náročná, a je proto důležité, aby pro sebe měli učitelé dostatek volného času. Patří totiž ke skupinám povolání, které jsou nejvíce ohroženy syndromem vyhoření. Myslí si to psycholog Jan Cimický, předseda komise, která každoročně volí nejoblíbenějšího učitele v anketě Zlatý Ámos.
Vědci v Argentině objevili první přirozeně světélkující rosničku. Podle serveru New Scientist se jedná o vůbec prvního známého obojživelníka, který dokáže vstřebat a poté vyzařovat světlo. Nově objevená žába je tečkovaná, asi tři centimetry dlouhá a žije hlavně v amazonských deštných pralesích.
Sněhové bouře na pobřeží Spojených států v posledních týdnech, velké přívalové deště v Peru zkraje roku. Podle klimatologů mají tyto přírodní jevy jasnou příčinu - teplé oceány. Ohřívají se rychleji, než jsme si původně mysleli, říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál doktor Kevin Trenberth z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu.
„Lidé si stěžují, že jsou zaplavováni množstvím informací, zapomínají, žijí chaoticky. Svým způsobem si na ten problém odpovídají sami,“ říká v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Češka Michaela Karsten. Vystudovala medicínu, oboru se ale přímo nevěnuje. Své poslání našla v trénování paměti. V minulosti dokonce několikrát vyhrála mistrovství světa v paměťových schopnostech a svými výjimečnými výkony se zapsala i do Guinessovy knihy rekordů. Nyní pomáhá s pamětí druhým formou seminářů, přednášek a workshopů.
Archeologům v Mexiku se daří rychleji zkoumat a konzervovat kostru mamuta, který zemřel zhruba před 14 000 lety. Odborníci tvrdí, že jim může přiblížit život primitivních lidí, informoval server GMA News.
Třicet předních britských vědců z oborů neurověd, vzdělávání a psychologie napsalo otevřený dopis deníku Guardian. Vyjadřují v něm obavy z vyučovacího stylu, který začíná být populární mezi některými pedagogy. Píšou, že učit každé dítě podle jeho individuálního stylu neznamená automaticky lepší výsledky a že školy by měly dát přednost praxi, která se osvědčí.
V pondělí ve věku 82 let zemřel molekulární genetik Jan Svoboda, který patřil mezi světové zakladatele retrovirologie. V úterý o tom informovala Miroslava Kaňková z tiskového oddělení Akademie věd. V Ústavu molekulární genetiky akademie Svoboda dosud působil a v 90. letech jej i vedl.
Prezident Miloš Zeman v úterý jmenoval novou předsedkyni Akademie věd. Biochemičku Evu Zažímalovou zvolil v prosinci sněm největší české vědecké instituce. V jejím vedení vystřídá Jiřího Drahoše, kterému skončí mandát 24. března.
Spánek je klíčem k celkovému zdraví a lékaři doporučují spát sedm až devět hodin denně, aby se člověk cítil odpočatý. Když je však spánku přespříliš, může mít problémy mozek, píše americký týdeník Newsweek
Technika nazývaná také jako metoda loci, kterou vymysleli už staří Řekové, může výrazně a dlouhodobě vylepšit lidskou paměť. Alespoň to naznačuje nová studie skupiny neurovědců. Za její pomoci je podle nich navíc možné přiblížit se výsledkům těch nejlepších paměťových mistrů světa. Většina lidí má totiž podle odborníků rozsáhlé rezervy, které je možné vytvořením vnitřního ‚paměťového paláce‘ efektivně využívat, píše server The Guardian.
Jídelníček neandrtálců byl pravděpodobně méně masitý, než jsme se původně domnívali. Stravovali se tím, co bylo po ruce. V Belgii se živili nosorožcem srstnatým, zatímco ve Španělsku vzali za vděk houbami, piniovými oříšky a mechem. S odkazem na nově zveřejněnou studii australských vědců o tom informovala agentura AP.
Olomoučtí vědci vyvinuli první magnet, který není kovový. Supertenkou vrstvu uhlíku zvanou grafen chemicky upravili tak, že si magnetické vlastnosti zachová až do pokojové teploty. Uplatnění podle nich najde především v biomedicíně nebo elektronice. Na využití organických magnetů spolupracují s kolegy z Japonska nebo Belgie.
Co stálo za vyhynutím mamutů? Vědci ve Spojených státech nyní popsali jednu z dalších možných příčin jejich zkázy. Obří savci prý měli před koncem své éry DNA prolezlé chybami. To mimo jiné způsobilo, že nedokázali pachově rozeznat potenciální partnery ve svém okolí.
Jen na jediném místě na světě, v turecké obci Halfeti, rostou růže, které vždy během léta ztmavnou až do černa. Těchto vzácných černých růží je velmi málo a hrozí jim zánik. Proto turečtí vědci pracují na projektu, jehož cílem je tuto odrůdu zušlechtit a moci ji pak pěstovat ve velkém. Informoval o tom list Hürriyet.
Volně žijící sloni afričtí během 24 hodin spí pouhé dvě hodiny, většinou v noci. S odkazem na studii jihoafrických univerzitních vědců o tom informoval zpravodajský web BBC. Pokud je tomu opravdu tak, znamenalo by to, že sloni spí nejméně ze všech savců.
Historický milník ve vývoji umělé inteligence. Tak čeští vědci popisují svůj nový program Deepstack, který jako první na světě porazil lidského hráče v pokeru. Výsledky jejich výzkumu proto ve čtvrtek uveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Jak popisuje spoluautor Martin Schmid z matematicko-fyzikální fakulty univerzity Karlovy, díky použití tzv. neuronových sítí, pracuje nový program i s jistou dávkou intuice.