Olomoučtí vědci vynalezli první magnet, který není z kovu. Pomůže v biomedicíně
Olomoučtí vědci vyvinuli první magnet, který není kovový. Supertenkou vrstvu uhlíku zvanou grafen chemicky upravili tak, že si magnetické vlastnosti zachová až do pokojové teploty. Uplatnění podle nich najde především v biomedicíně nebo elektronice. Na využití organických magnetů spolupracují s kolegy z Japonska nebo Belgie.
„Tady je vidět, jak jsme dokázali přichytit atomy kyslíku a fluoru na povrch grafenu a vtisknout pomocí této úpravy magnetické ostrovy, které přes prvky, které jsme tam přidali, spolu začínají komunikovat a utvářet uspořádání na dlouhou vzdálenost,“ vysvětluje nad pestrobarevným snímkem z mikroskopu výzkumník Jiří Tuček, jak z nekovového uhlíku udělali magnet.
Ještě nedávno by student za tvrzení, že uhlík může být magnet, dostal nedostatečnou. Teď je vše jinak
Ještě nedávno by student za tvrzení, že uhlík může být magnet, dostal nedostatečnou. Teď je vše podle chemika Radka Zbořila jinak. „Není nutně potřeba mít kovové prvky v systému, abychom dokázali magneticky manipulovat s organickými uhlíkovými materiály.“
Právě to, že chemicky upravený grafen pracuje při pokojové teplotě, nabízí do budoucna využití například v medicíně při cíleném transportu léčiv.
„V podstatě tím, že je to magnetické, lze transportovat tento komplex do oblastí, kde je potřeba cíleně léčit, cíleně diagnostikovat v lidském organismu,“ říká Tuček.
Magnetický uhlík může podle Radka Zbořila vylepšit současné počítače: „Dnešní počítače využívají dvě základní jednotky. Procesory, co jsou materiály na bázi polovodičů, třeba křemíku a paměti, což jsou právě kovové, magnetické materiály. Ta myšlenka je taková, že pokud bychom grafenu, který je magnetický, vnutili ještě polovodičovou vlastnost, můžeme mít dva v jednom. Procesor i paměť současně. Byly by to součástky nové generace, které potom mohou mít větší paměť a být rychlejší v procesování informace.“
