V Jeruzalémě neustále přibývá ultraortodoxních židů a také Arabů. Naopak sekulární a liberální Izraelci z města odcházejí. K ultraortodoxnímu proudu dnes patří více než třetina jeruzalémských židů.
Prezident Miloš Zeman by měl během své dubnové pracovní cesty do USA převzít židovské ocenění Bojovník za pravdu, uvedl ve čtvrtek v České televizi budoucí velvyslanec ve Spojených státech Hynek Kmoníček. Tuto cenu udělují významné židovské organizace, které už v minulosti ocenily také amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho přispění k americko-izraelským vztahům. Nositelem stejného ocenění, jaké by měl dostat Zeman, je i zesnulý laureát Nobelovy ceny míru Elie Wiesel.
Polsko je známé jako dominantně katolická země. Po ulicích tamních měst a vesnic ale chodí podle rabínů tisíce až desetitisíce lidí, kteří nevědí, že mají židovský původ. Objevit jim ho pomáhají třeba plakáty v ulicích Krakova, ale i internetové diskuze.
Izrael odsoudil rozhodnutí organizace UNESCO, která odmítá spojení Chrámové hory v Jeruzalémě s židovským náboženstvím. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu ve čtvrtek přijala rezoluci, ve které uznává, že Jeruzalém je svaté město židů, muslimů i křesťanů. Chrámovou horu, u které je nejsvětější místo židů, zmiňuje jen v souvislosti s muslimskými svatyněmi. Izrael v reakci na to v pátek přerušil s organizací spolupráci, informuje agentura AFP.
|Gregor Martin Papucsek, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
V Maďarsku vrcholí sčítání lidu. Jednou z citlivých otázek je už tradičně ta týkající se náboženského vyznání. Nejvíc ji vnímají maďarští Židé. Svaz židovských náboženských obcí proto přišel s kampaní I já jsem maďarský Žid. Svaz tak vyzývá své příznivce, aby se veřejně ke svému vyznání přiznali. Mnozí s tím ale nesouhlasí.
Židé slaví Den smíření - Jom kipur, který završuje desetidenní pokání po svátku Roš hašana, začátku nového roku 5771. Pro věřící je významná modlitba za mrtvé, při níž se vzpomíná na zesnulé.