Policisté dnes zadrželi pět běženců, z toho čtyři na hranicích a jednoho na Václavském náměstí v Praze. ČTK to řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Od dnešního rána policie také rozšířila namátkové kontroly na hranicích s Rakouskem.
Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá omezovat práva běženců na azyl. Řekla to v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk. Merkelová uznala, že do Bavorska proudí nejvíc běženců. Omezení ale podle ní není řešením, nutné je zrychlit azylové řízení.
Poslanci schválili novelu azylového zákona. Obce s pobytovým zařízením pro cizince by měly mít nárok na mimořádné jednorázové dotace a také na příspěvek ve výši osm korun na den za ubytovaného azylanta. Nově se to bude týkat i Bělé pod Bezdězem, Drahonic, Vyšních Lhot a Zastávky u Brna, kde jsou detenční zařízení pro běžence. Novela má také umožnit uprchlíkům pracovat v Česku už po šesti měsících na rozdíl od současných dvanácti.
Osmnáct nevládních organizací pomáhajících běžencům v České republice podporuje povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků v rámci EU. Organizace dnes představily třicetistránkový Migrační manifest. Jsou v něm opatření, jak krizi čelit.
Téma uprchlíků je živé i pro fotbalové fanoušky. Zatímco třeba ti němečtí je svými transparenty vítali, někteří čeští je z Evropy naopak vyhánějí. Kluby z Jablonce a Plzně za nenávistné choreografie svých příznivců dokonce dostaly pokuty. Odpor k podpoře běženců se asi projeví i na atmosféře večerního zápasu Evropské ligy mezi Spartou a Apoelem Nikósie.
500 policistů a 300 vojáků se zapojilo do cvičení kontrol na česko-rakouských hranicích. Akce byla zaměřená na možný zvýšený příliv uprchlíků. Podle ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD je výsledek cvičení uspokojivý. Nasazení jednotek se ale musí zrychlit.
Hranice mezi Srbskem a Chorvatskem překročilo v pátek přes10 tisíc uprchlíků, informovalo dnes chorvatské ministerstvo vnitra. Jde o největší počet migrantů na trase, kterou uprchlíci začali hojně využívat poté, co Maďarsko oplotilo hranice se Srbskem. Kvůli novému náporu lidí na srbsko-chorvatské hranici oba státy zastavily začátkem týdne automobilovou dopravu. Vzájemnou blokádu včera Bělehrad i Záhřeb ukončily.
Stotisícovému městu Södertälje na jihozápadě od Stockholmu se někdy říká švédský Bagdád. Ještě nedávno tam žila pětina všech iráckých uprchlíků v Evropě. Město je, podobně jako celé Švédsko, atraktivním cílem také pro syrské uprchlíky. Někteří obyvatelé města tvrdí, že už další běžence za sousedy nechtějí. Podle místní starostky ale zůstanou dveře pro migranty otevřené. Klíč k úspěšné integraci hledá ve školních lavicích.
Utíkají před válkou a terorem. V bohatých evropských zemích hledají bezpečí i lepší život. Afghánci, Iráčané, Syřané a další se snaží hlavně přes Řecko dostat dál do Evropy. Někteří se na nebezpečnou cestu vydali už poněkolikáté.
Do Spojeného království dorazili první z 20 tisíc syrských uprchlíků, které slíbila přijmout londýnská vláda. Běženci pocházejí z táborů OSN u syrských hranic. Británie je do Evropy dopravila bezpečnou cestou.
Většina migrantů míří sice za lepším a bezpečnějším životem do Německa, ale na základě včerejších unijních rozhodnutí můžou skončit nakonec v jiné zemi Evropské unie. Politici totiž schválili takzvaný systém kvót. Co si o nich myslí samotní migranti? Budou respektovat umístění v jiné zemi, než chtěli? Ti oslovení Českým rozhlasem tvrdí, že ano.
Mobilní telefony jsou pro uprchlíky velmi důležité. Chtějí zůstat v kontaktu s blízkými, vyřídit si nejrůznější záležitosti nebo získat potřebné informace, například kde je právě volná hranice. Tisíce běženců, kteří se dostanou do Řecka jako do první evropské země, proto míří na náměstí Victoria v centru Atén. Právě tam totiž seženou vysněné SIM karty.
Ministři vnitra států Evropské unie dnes většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi unijními zeměmi. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.
Německá kancléřka Angela Merkelová čelí kritice ze strany chorvatské prezidentky. Kolinda Grabarová Kitarovičová tvrdí, že Merkelová svou vstřícnou politikou vůči uprchlíkům způsobila v Evropě chaos. Maďarský parlament mezitím schválil usnesení, ve kterém za přístup k uprchlické vlně kritizuje celou Evropskou unii.
Někteří uprchlíci jsou připraveni akceptovat život i v jiné evropské zemi než jen v Německu. Zvláštnímu zpravodaji Českého rozhlasu to dnes potvrdilo několik migrantů, se kterými mluvil. Napříč několika státy projdou každý den tisíce lidí. V posledních dnech je tranzit tisíců běženců přeci jen částečně organizovaný.
Od chvíle, kdy Maďarsko dokončilo plot na hranici se Srbskem, je pro běžence nepropustnějším bodem na cestě do Evropské unie maďarsko-chorvatské pohraničí. Maďarský parlament v pondělí schválil, že na hranicích může zasahovat nejen policie, ale také armáda. Vojáci mohou v případě nouze použít proti migrantům gumové projektily. Cestu běžencům brzy znesnadní také druhý žiletkový plot, který vojáci budují na hranici s Chorvatskem.
Maďarský ministr obrany István Simicskó nařídil částečnou mobilizaci vojáků v záloze. Důvodem je uprchlická krize. Jen včera a dnes přišlo do Maďarska z Chorvatska na devět tisíc lidí.
Velká uprchlická krize se netýká jen Evropy, ale i západní Afriky. Upozornil na to Dětský fond OSN UNICEF v souvislosti s působením teroristické skupiny Boko Haram na severu Nigérie a v okolních státech. Jen za posledních pět měsíců muselo v regionu opustit domov asi půl milionu dětí a celkem jich tam v uprchlických táborech živoří až 1,5 milionu.
Do Chorvatska už proniklo přes 13 tisíc běženců. Snaží se obejít zablokovanou srbsko-maďarskou hranici. Část z nich pokračuje autobusy do přijímacích center v chorvatském vnitrozemí, někteří ale vyrážejí pěšky dál do Slovinska nebo Maďarska. Kvůli přílivu uprchlíků zůstává zavřených sedm z osmi chorvatských hraničních přechodů se Srbskem. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že časně ráno začala stavba dočasného plotu i na hranici s Chorvatskem a kvůli migrantům tam Budapešť posílá stovky policistů a vojáků.
Utečenci na srbské straně městečka Horgoš, které je na druhé straně Röszke, se po celý den bouřili a žádali otevření hranice. Nakonec se o něj násilím pokusili sami. Maďarská policie proti nim zasáhla slzným plynem a vodním dělem. Při střetech utrpělo zranění nejméně 300 lidí, z toho 30 dětí. Informovala o tom srbská televizní stanice RTS.
Česko by bylo v tuto chvíli podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) schopno i s pomocí firem přijmout 7000 až 15 000 uprchlíků. Republika by měla být solidární a nabídnout zemím s největším náporem běženců nabídnout pomoc i bez povinných kvót. Dienstbier to dnes řekl na tiskové konferenci. Česká vláda kvóty na přerozdělení uprchlíků odmítá, volá například po důsledné ostraze vnější schengenské hranice.
Šéfové vlád Německa a Rakouska Angela Merkelová a Werner Faymann žádají, aby byl na příští týden svolán mimořádný summit Evropské unie kvůli běžencům. Situaci je podle nich nutné řešit na celoevropské úrovni, protože tři země nejvíc zasažené uprchlickou vlnou, Německo, Rakousko a Švédsko, to vlastními silami nezvládnou. O summit EU stojí také Slovensko.
Uprchlíci, kteří mají právo na azyl a chtějí najít útočiště v Evropě, možná už nebudou muset podstupovat nebezpečnou cestu přes moře. Jedna švédská iniciativa pro ně chce posílat letadla, která by je rychle a bezpečně přepravila na starý kontinent.
Maďarská kameramanka, která podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kopala do běženců, se omluvila. Incident, jenž zachytil na videu německý reportér, vzbudil velké pobouření na sociálních sítích. Soukromá televize zaměstnankyni okamžitě propustila. Maďarská policie ji vyslechla, ve vazbě ale nezůstane. Úřady také zahájily vyšetřování případu. Maďarským novinám žena řekla, že její chování nemělo rasistické ani xenofobní motivy, prý ji najednou zachvátila panika.
Maďarsko už příští týden výrazně zpřísní imigrační zákony. Od 15. září chce maďarská policie zatýkat všechny, kdo nelegálně překročí nebo poškodí plot na hranicích se Srbskem. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes kritizoval uprchlíky za to, jak se při pobytu v jeho zemi chovají. Nevládní organizace naopak ostře kritizují Orbánovu vládu za to, že se o běžence nedokáže postarat.
Evropský parlament se dnes znovu vrátí k tématu uprchlické krize. Europoslanci budou hlasovat o výzvě, aby všechny členské státy dodržovaly platná pravidla azylové politiky. Podle nich musí běženec požádat o azyl v prvním bezpečném státu. To ale některé státy záměrně nedodržují.
Dánsko přerušilo kvůli uprchlické krizi železniční spojení s Německem. Vlaky nesmějí ani na trajekty. Dánská policie chce zabránit vstup do země uprchlíkům, kteří mají v drtivé většině namířeno do Švédska a v Dánsku se odmítají registrovat. Od víkendu přejelo vlakem dánské hranice více než tisíc migrantů.
V Německu chybí ubytovny pro uprchlíky. Podle odhadů je potřeba najít v krátké době na 150 tisíc postelí pod střechou. Úřady fungují už několik měsíců v neustálém výjimečném stavu, ve kterém hledají jakákoli provizorní řešení. V Berlíně bydlí uprchlíci už několik měsíců například i v nafukovací sportovní hale.