Švédská iniciativa chce pro běžence posílat letadla a dostat tak pašeráky mimo hru
Uprchlíci, kteří mají právo na azyl a chtějí najít útočiště v Evropě, možná už nebudou muset podstupovat nebezpečnou cestu přes moře. Jedna švédská iniciativa pro ně chce posílat letadla, která by je rychle a bezpečně přepravila na starý kontinent.
Za iniciativou pojmenovanou Refugee Air stojí dva švédští občané, podnikatelé, kteří už měli dost zpráv o uprchlících tonoucích ve vlnách Středozemního moře a rozhodli se s tím něco dělat. Pro utečence chtějí posílat letadla.
K nápadu je prý dovedlo video švédského profesora Hanse Roslinga, který dlouhodobě spolupracuje s humanitárními organizacemi. V nahrávce zveřejněné na serveru YouTube Rosling vysvětluje, proč se uprchlíci nemohou do Evropy dostat letecky a volí riskantní cestu přes moře.
Iniciativa s názvem Refugee Air chce utečencům s právem na azyl zajistit bezpečnou cestu, informuje Tea Parkanová
„Aerolinie uprchlíky na palubu letadla nepustí. Dělají to tak kvůli evropské směrnici, kterou unie zavedla v rámci boje proti ilegální migraci,“ říká Rosling.
„Podle směrnice by v případě, že evropské úřady uprchlíka nepřijmou, přepravce musel uhradit všechny náklady spojené se zpáteční cestou do země jeho původu. Evropská unie tím fakticky přesunula zodpověnost za rozlišování mezi ekonomickými migranty a uprchlíky na někoho jiného,“ tvrdí.
Podle profesora Roslinga ale třeba i Mezinárodní organizace pro migraci je právě toto hlavní důvod, proč uprchlíci riskují životy na přeplněných lodích pašeráků.
Letenka například z Turecka do Švédska by je přitom stála mnohem méně peněz, než kolik lidé platí pašerákům.
Než napadne sníh
Kampaň se rozeběhla teprve o víkendu a její organizátoři zatím prozradili tolik, že vyjednávají s aerolinkami. Chtěli by, aby první letoun s uprchlíky dorazil do Evropy dřív, než ve Stokholmu napadne první sníh. A to bývá už v říjnu.
V kampani se angažují desítky švédských podnikatelů a právníků, kteří na projekt darovali peníze a hledají také právní cesty, jak celý plán realizovat.
Jeho součástí má být založení tzv. předodletových táborů v Turecku a Jordánsku, ve kterých by se prověřilo, jestli ten který zájemce má skutečně právo na azyl.
Po Německu zavádí kontroly na hranicích také Rakousko, hlídky posílilo i Slovensko
Číst článek
Švédsko je po Německu zemí, do které uprchlíci chtějí nejčastěji. A nechybějí signály, že v posledních letech se atmosféra ve švédské společnosti mění. Švédsko je vnímané jako multikulturní společnost, která se nebrání přijímat uprchlíky a která se je snaží integrovat.
Jenže poslední průzkumy veřejného mínění, které cituje například kanadský Global and Mail, ukazují, že až 58 procent Švédů si myslí, že přistěhovalců už je v zemi až moc.
To je varovný údaj i pro hlavní švédské politické strany, sociální demokraty a konzervativce. Z této situace totiž těží krajní pravice - strana Švédských demokratů, která se staví ostře proti vládní police přijímání uprchlíků.