„Zodpovědný prezident neopouští lid, který vede boje. Nemějte obavy, udělám všechno, co bude pro Bělorusko potřeba,“ obhajoval Lukašenko své rozhodnutí pro běloruskou státní zpravodajskou agenturu.
Svjatlana Cichanouská, faktická vůdkyně běloruské opozice, oznámila vznik exilové vlády. Zatím má pouze čtyři členy a kompletní by měla být do září. Jejím cílem je uspořádání svobodných voleb v zemi.
K částečnému uzavření došlo na hranicích s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Hranice s Ruskem zůstaly otevřené, stejně tak zůstalo nadále otevřené letiště v Minsku.
V Bělorusku pokračují protesty proti úřady vyhlášenému vítězství Alexandra Lukašenka v srpnových prezidentských volbách, které opozice považuje za zfalšované a které neuznává ani Evropská unie.
Sankce, které písemně na dálku schválily vlády členských zemí, znemožňují potrestaným Bělorusům cestovat na území unie. Evropská unie jim také zmrazila veškerý majetek v bankách svých členských zemí.
Rychlé a cílené sankce jsou srozumitelným prostředkem, jak nezůstat u planého řečnění a slovních exhibicí a zřetelně demonstrovat odhodlání demokratů trvat na jasných požadavcích a ultimátech.
Revoluci chce podle jeho slov ze sobotní návštěvy vojáků v Grodnu rozpoutat cizina. Agentura DPA uvedla, že mu kritici vyčítají bezdůvodné vyvolávání paniky.
„K ruské vojenské pomoci není důvod ani právní či jiný základ. Představovala by invazi, která by zničila poslední zbytky (běloruské) nezávislosti,“ řekl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
Alexandr Lukašenko prodělal nemoc bez příznaků. Při návštěvě jednotky vojsk ministerstva vnitra v hlavním městě Minsku se nicméně omluvil za stav svého hlasu.
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu obdržela v pátek dopis, ve kterém Izrael oficiálně oznámil, že hodlá z organizace ke konci příštího roku vystoupit.