Dokud mě nezabijete, nové volby nebudou, reagoval Lukašenko. Litva varuje před ruskou invazí
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pondělí prohlásil, že se v zemi nové prezidentské volby konat nebudou. A to navzdory výzvám opozice a masivním protestům proti falšování a oficiálním výsledkům hlasování o nové hlavě státu 9. srpna. Informovala o tom tisková agentura Belta, podle níž je Lukašenko ochotný „podělit se o moc a změnit ústavu“, ale nikoli pod tlakem.
„Nikdy byste neměli předpokládat, že udělám něco pod tlakem,“ prohlásil v pondělí Alexandr Lukašenko.
Cichanouská požaduje právní rámec pro spravedlivé volby. Policii vyzvala k podpoře demonstrantů
Číst článek
Lukašenko přiletěl vrtulníkem do továrny na výrobu traktorů v Minsku (MZKT), kde většina zaměstnanců vstoupila od osmé hodiny ráno do stávky. „Odejdi, fuj, máme dost lhaní,“ skandovali dělníci.
„Dokud mě nezabijete, nové volby nebudou,“ odpověděl Lukašenko na požadavek uspořádat nové prezidentské volby. Dodal nicméně, že na změnách ústavy už se pracuje.
Vyjádření prezidenta, který v zemi autoritářsky vládne už 26 let a podle opozicí odmítaných oficiálních výsledků letos opět volby vyhrál s 80procentní podporou, přišlo v pondělí krátce poté, co jeho opoziční protikandidátka Svjatlana Cichanouská z litevského exilu vzkázala, že je připravená převzít zodpovědnost a postavit se do čela národa.
Bělorusko by podle jejích slov mělo co nejrychleji připravit právní rámec pro nové spravedlivé prezidentské volby.
Ke stávce se čerstvě připojili i někteří zaměstnanci státní televize. Do éteru šel obraz prázdného studia.
Stávkující požadují Lukašenkovu rezignaci, uspořádání nových voleb, propuštění politických vězňů a ukončení pronásledování účastníků mírových akcí, informoval běloruský zpravodajský server Naviny.by.
Podle informací serveru se k továrně MZKT vydal průvod demonstrantů, jejichž počet se odhaduje na deset tisíc. Cestou se k nim připojili zaměstnanci dalších podniků včetně minské automobilky, kde se také rozhoduje o stávce.
‚Pomoc‘ z Ruska?
O situaci v Bělorusku Lukašenko v neděli po telefonu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který mu přislíbil pomoc.
Ruská vojenská pomoc Bělorusku by ale podle litevského ministra zahraničí byla neospravedlnitelnou invazí, která zničí zbytky běloruské nezávislosti, uvedl v pondělí podle agentury Reuters.
„K ruské vojenské pomoci není důvod ani právní či jiný základ. Představovala by invazi, která by zničila poslední zbytky (běloruské) nezávislosti,“ řekl Linas Linkevičius novinářům ve Vilniusu.
„Rusko by tím hodně riskovalo, s ohledem na to, co se v Bělorusku děje i s ohledem na podporu lidí. Mělo by dospět k tomu, že invaze by byla neospravedlnitelná z právního, morálního či politického hlediska,“ dodal.
Bělorusko rovněž v pondělí plánuje zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení západní hranice země.
O situaci v Bělorusku
Stovky tisíc lidí požadovaly v Minsku Lukašenkovu demisi. Ten přesouval k západní hranici armádu
Číst článek
Podle oficiálních výsledků v běloruských prezidentských volbách 9. srpna získal dosavadní prezident Alexandr Lukašenko 80,1 procenta hlasů, opoziční kandidátka Cichanouská dostala 10,1 procenta hlasů.
Lukašenkovo vítězství však zpochybňuje jak opozice, tak široká veřejnost a zemí již přes týden zmítají masové protesty. Na dosud největší demonstraci se v neděli sešlo podle odhadů až 200 tisíc lidí.
Cichanouská se uchýlila do Litvy kvůli obavám o svou bezpečnost, a zřejmě i pod nátlakem bezpečnostních sil.
