Anketu pravidelně pořádá Nadace Partnerství a o vítězi rozhoduje veřejnost prostřednictvím internetového hlasování. Do takzvaného superfinále se probojovalo pět stromů.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
Průběžné výsledky pilotního projektu pravidelného měření mikroklimatu na vybraných místech Prahy už nyní ukazují, že některé stromy neplní svou ozdravnou funkci.
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny.
Podle ochranářů i zástupců města byly smrky s ohledem na svůj stav nebezpečné a hrozil jejich pád na turistickou stezku. Oba byly úplně uschlé a napadené hnilobou.
Bobři se v Česku přes 200 let nevyskytovali a začali se na naše území vracet až v osmdesátých letech minulého století. Na Vysočinu přišel z povodí Moravy, řekami Jihlava a Svratka.
Pro návštěvníky je v současnosti přístupný jen krátký úsek Bobří soutěsky. Zbývající část kaňonu Bobřího potoka je už několik let zapadaná kmeny poničených stromů a další hrozí zřícením.
Podle prvotních zjištění největší škody vznikly v lese mezi Nýrovem a Zábludovem. Podle meteorologa Münstera nešlo o poničený pás, ale spíš o jednotlivé vyvrácené stromy.
Je pochopitelné, že některé části světové populace potřebují snížit spotřebu masa. Ale zakazovat jíst maso podvyživeným dětem by byl zločin," říká kolumbijský ekolog.
„Tady je nádherně vidět, jak už si větve začal skládat do vody. Jednotlivé malé větvičky jsou odštípané, ty potom spásá,“ líčí provozovatel voroplavby v Českém Krumlově Radek Šťovíček
Xylella fastidiosa napadá mízní systém, který dokáže úplně ucpat. Větve a listy pak nemají vodu a uschnou. Bakterii pak přenáší různé druhy hmyzu, které mízu sají.
V jižních Čechách obdivuje dendrolog Petr Kunce například třísovskou lípu, jejíž obvod přesahuje sedm a půl metru, má rád i břečťany, typické svým neukončeným růstem.
Sekvoje, neboli mamutí stromy jsou staré již tisíce let, a nerostou jen v severní Americe. Zřejmě největší porost těchto stromů v Evropě najdete v Brně.
Oba stromy by se nakonec musely pokácet. Jeden z nich stojí v ochranném pásmu Českých drah, druhý ohrožuje nedaleký dům. V minulosti již museli smrk zastřihnout, aby kolem něj projely autobusy.
„V této době, v tuto chvíli, v těchto okamžicích opět umírají děti. Znovu čelíme válečnému konfliktu. Znovu je plno dětí a jejich rodin, které potřebují záchranu,“ sdělil premiér Fiala.
Podle Reuters je to jeho zatím nejrazantnější výrok namířený k demonstrantům. Při pátečních střetech přišel o život jeden příslušník revolučních gard a jeden člen dobrovolných oddílů basídžů.
Stromům na náměstí brání jak inženýrské sítě, tak archeologické bohatství. Nic z toho ale není vidět, uznává památkářka a vysvětluje tím, proč se ozývá volání po výsadbě stromů v centrech měst.
„Máme technologie, které mohou vyprodukovat buk za vegetační sezonu. Ale chybí tady široké spektrum dřevin. Pořád jsme orientovaní na klasické druhy, tedy smrky, borovice, buky a duby,“ říká Pokorný.
„Efektivita dodávky vody je významná. Strom, o který pečujete a hýčkáte ho, tak pak nemá potřebu kořeny hledat vodu ve spodních vrstvách, protože ji dostane,“ popisuje Kučera.