„Odrůda Carolina Reaper může mít pálivost v rozmezí od 1,2 milionu po 2,5 milionu jednotek. Výrobci často neznají skutečnou pálivost, takže uvádí to, co je v literatuře,“ říká chemik Pavel Diviš.
„Když je hrazda špatně nastavená, je to, jako by mi špatně fungovaly ruce. Když je moc tvrdá, tak může například gymnastu příliš vymrštit a následně může dojít k nějakému pádu,“ vysvětluje sportovec.
Desítky let zanedbávané větrací šachty v panelových domech se mohou zanášet různými bakteriemi a plísněmi. Tým vědců zkoumá, jak přesně se zanáší, aby mohli vyvinout zařízení, které je bude čistit.
Brněnští vědci začali na 3D tiskárně vyrábět keramické implantáty, které budou sloužit jako zdroj materiálu a lešení pro hojící se kosti. Pomůžou pacientům s poraněnou páteří nebo s rozštěpem patra.
Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.
Brněnští vědci si z Antarktidy přivezli několik kilogramů vzorky jemného prachu a v laboratořích teď zkoumají jeho složení. To jim na maličká smítka prozradí celou jejich historii.
Vnímání české národní identity podle historiků zase ovlivnily třeba rukopisy královédvorský a zelenohorský. Národ věřil, že jsou staré až tisíc let. Ve skutečnosti jsou ale z 19. století.
Moderní technologie se neuplatňují jen při navrhování domů, ale i v samotném stavebnictví. Vědci například hledají nové materiály anebo vyvíjejí možnosti 3D tisku domů.
Aleš Kalčík takto při obhajobě první bakalářské práce ve virtuální realitě provázel vyučující. Ti měli k dispozici navíc ještě další možnosti, jak si návrh detailně prostudovat.
V současnosti je podle odhadů OSN až pětina zemědělské půdy na celém světě zasolená, především na Blízkém východě nebo v USA. Kvůli klimatické změně ale může zasolení začít trápit i české zemědělce.
Vědci z Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
„Dokáže ke své odpovědi přidat i trochu – nevím, jak to nazvat – asi lidskost nebo empatii,“ podotýká Kateřina Jelínková a aby to hned doložila, píše do pole pro dotazy oznámení „Našla jsem psa“.
Mezinárodní tým vědců zkoumal v uplynulých letech rozsáhlá pohřebiště na území dnešního Maďarska mezi Tisou a Dunajem, kde se v raném středověku nacházelo centrum avarské říše.
Inovace Davida Bažouta dokáže proměnit i desítky let starou skleněnou boudičku v téměř samoobslužnou továrnu na zeleninu. Ta je navíc ekologicky šetrnější než staré skleníky a spotřebuje méně energie.
3:40
