Mapa místně obvyklého nájemného, která má předejít sporům o výši nájmu po deregulaci, je hotová z poloviny. Ministerstvo pro místní rozvoj ji dál doplňuje, měla by být hotová do konce letošního roku. Dosavadní informace ukazují, že ceny obecních bytů jsou často výrazně pod úrovní tržního nájmu i znaleckých posudků.
I dnes vyrazili aktivisté na Šumavu, aby bránili kácení v oblasti Na Ztraceném. Kromě tlaku policistů a správců národního parku se museli připravit i na pochod zhruba 150 místních obyvatel, kterým se odpor ekologů nelíbí. V boji s kůrovcem obyvatelé tamních vesnic podporují současné vedení šumavského parku a jeho plány zlikvidovat co nejvíc napadených smrků co nejdřív, protože brouk z nich vyletí už za pár dnů.
Senátoři dnes zřejmě schválí novelu loterijního zákona se svými úpravami. Chyby v předloze, která má obcím zajistit větší kompetence v regulaci hazardu, napravil ústavně-právní výbor Senátu. Podle dohody s poslanci by pak měla tuto verzi přijmout i Sněmovna.
Vandalové a výtržníci, kteří řádí ve vesnicích, nutí starosty k hodně neobvyklým krokům. Na Opavsku se někteří z nich rozhodli, že přispějí policistům na benzín, aby mohli častěji hlídkovat v ulicích. I když jde o výjimky, obecní zastupitelé v tom vidí šanci na větší pocit bezpečí.
Na více než 210 moravských radnicích a dalších veřejných institucích se dnes objeví moravská vlajka. Akce má v den cyrilometodějského svátku připomenout historii, kulturu a tradice Moravy. Ta totiž oficiálně vlajku nemá, protože v Česku není spolkový zemský systém. A ani pro obce není samozřejmostí mít svůj znak a vlajku. O tom, že svůj ‘erb‘ ještě nemá řada obcí svědčí fakt, že každým rokem předá šéf Poslanecké sněmovny desítky dekretů k užívání obecních symbolů. Naposledy si je bylo v dolní komoře parlamentu vyzvednout hned 43 starostů.
Domy, které by stály mimo záplavová území, nebo budou před povodní chráněné, by mohly vzniknout za přijatelnějších úvěrových podmínek než ty, kterým by hrozilo poškození vodou. Počítá s tím návrh koncepce státní bytové politiky, které vypracovalo Ministerstvo pro místí rozvoj.
Obce na Třinecku řeší zvláštní problém. I když tam existuje spousta nevyužitých stavebních pozemků, starostové musí odmítat zájemce o bydlení. Paradoxně nemají kde své domky vybudovat. Problém je v tom, že nevyužité parcely patří majitelům, kteří s nimi nedělají vůbec nic.
Ministerstvo financí zjistilo, že 66 českých měst a obcí hospodaří rizikově a že mají neúnosné dluhy. Jejich starosty obeslalo dopisem, ve kterém je žádá o zdůvodnění dluhů s prosbou o odpověď do konce června. Počet obcí, které hodnotí resort jako rizikové, stoupl oproti loňsku skoro o třetinu.
Nejvyšší kontrolní úřad by mohl kontrolovat i kraje, obce a veřejnoprávní subjekty. Umožnit to má ústavní novela, kterou napříč politickým spektrem podpořili v prvním čtení poslanci. Zatím může NKÚ kontrolovat jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
Po Přerově budou jezdit popelářská auta s dětskými malůvkami. Právě dnes mohou lidé začít s internetovým hlasováním a vybrat z dvanáctky návrhů, do finále pak postoupí tři nejlepší.
Vedle rozsáhlých diskusí o zadlužení států se málo hovoří o dluzích obcí, krajů a místní samosprávy. Přitom zadlužení municipalit může představovat mnohem větší nebezpečí v podobě časované bomby. V evropských zemích tento problém poslední dobou výrazně roste, konkrétně v České republice narostlo zadlužení z přibližně 30 procent HDP ke 40 procentům.
Česká republika už 50 let dluží Polsku pozemky. Stát jich pro převod vytipoval zatím polovinu - v tuto chvíli jde o 193 hektarů. Dotčené obce se jich ale jen tak snadno vzdát nechtějí. Do Bílé Vody na Jesenicku se proto dnes sjeli starostové vesnic podél celé česko-polské hranice, aby se dohodli na společném postupu.
Policie stíhá devět starostů a dva podnikatele z Ústeckého a Středočeského kraje kvůli podezření na podvod s dotacemi. Od října 2009 do června 2010 měli neoprávněně čerpat peníze určené na likvidaci následků živelní pohromy a nadhodnocovat ceny zakázek.
Celkem šestačtyřicet většinou menších obcí zažívá nové volby do zastupitelstev. Pro mnohé z nich platí, že se zde po řádných komunálních volbách nepodařilo sestavit zastupitelstvo nebo byly původní volby prohlášeny za neplatné a opakují se z rozhodnutí ministerstva vnitra.
V sedmačtyřiceti obcích dnes lidé volí nová zastupitelstva namísto těch, jejichž trvání nevydrželo ani půl roku od říjnových komunálních voleb. Rozpadla se především po vzájemné rozepře jejich členů. Volí se především na vesnicích.
Vědci důrazně varují před plány nového vedení Národního parku Šumava. V prohlášení, které zaslali představitelům vlády a parlamentních stran, vyjadřují nesouhlas s vyhlášením kalamitního stavu kvůli kůrovci. Právě o něj nyní usiluje ředitel Správy parku Jan Stráský na Ministerstvu pro životní prostředí.
Města a obce by rády mluvily do toho, zda na jejich území mohou být videoloterijní terminály. Také chtějí mít z hazardních her příjmy. Zástupci obcí o tom jednali u kulatého stolu k loterijnímu zákonu.
Obyvatelé Rokytnice nad Jizerou, Harrachova, Vilémova a Kořenova se obávají možné stavby přehrady Vilémov. Ta by zasáhla několik obcí a některé z nich by dokonce odřízla. V plánech ministerstva zemědělství horská přehrada na řece Jizeře zůstává i přesto, že se proti ní už před pěti lety lidé vzbouřili.
Do ostrého sporu se dostalo vedení ODS a někteří její starostové. Strana představitele měst vyzvala, aby okamžitě přerušili spolupráci s KSČM. Pokud se tak nestane můžou dokonce přijít o licenci. Starostové z řad ODS to ale odmítají a někteří uvažují dokonce i o ukončení členství. V Karlovarském kraji se to týká například Březové na Sokolovsku a příhraniční Aše.
Už jednou starostové obcí přesvědčili vládu, aby zatím odložila plánování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Po pětileté pauze se ale teď opět otevírá debata o šesti lokalitách v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém kraji a na Vysočině, kde by úložiště v roce 2065 mohlo začít fungovat. Jenže stát opět naráží na odpor místních obyvatel, kteří si nechtějí ničit okolní přírodu. A také mají strach z odpadu jaderných elektráren.
Zástupci několika desítek měst a obcí vyzývají ke znovuzavedení zákona, na jehož základě by mohli některým lidem zakázat pobyt na svém území. Podobný zákon byl zrušen v Československu v roce 1948. Starostivé si ale myslí, že by právě obnovení domovského práva mohlo pomoci v potírání negativních jevů spojených s takzvanými nepřizpůsobivými občany.
K rychlejšímu převodu nepotřebného armádního majetku na města a obce je potřeba změnit zákony. Shodli se na tom při společném jednání v Kladně primátoři statutárních měst s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS). Systém prodeje by se zároveň měl zjednodušit.
Některé obce jsou připravené podílet se na financování provozu poštovních služeb. Peníze ze svého rozpočtu by měly vydávat hlavně malé obce nebo třeba satelitní městečka, kde kromě poštovní pobočky chybí také obchod nebo škola.
|Jana Zemková, Michal Trnka, Jana Huzilová, Klára Bílá, Eva Presová, Mariana Zapotilová, Petr Zettner|Zprávy z domova
Celkem 225 kandidátů na zastupitele bojuje v šestnácti obcích, kde se konají dodatečné komunální volby. Obsazovat se bude 106 křesel, šanci má tak každý druhý. Dodatečné volby jsou v obcích, kde se loni v říjnu nekonaly v rámci řádných říjnových voleb do obecních zastupitelstev. Ve středních Čechách zatím nejvíce lidí odvolilo v Libenicích na Kolínsku a v Kovanci na Mladoboleslavsku. V obou obcích odvolilo již přes šedesát procent lidí. Ve Zlosyni zatím do volebních místností dorazilo jen třicet procent lidí.
Pro města a obce jsou internetové stránky stále větší vizitkou a pokud nabízí něco opravdu mimořádného, mohou uspět v každoročním klání nazvaném Zlatý erb. Letos stejnojmenné sdružení vyhlásilo už třináctý ročník soutěže.
Česká pošta plánuje do roku 2017 uzavřít až polovinu svých poboček. Vedení státního podniku chce tímto krokem ušetřit a zvažuje, že by poštovní služby za zavřené pobočky mohly převzít obecní úřady. Obce ale tomuto nápadu příliš nakloněny nejsou.
Na společném postupu proti změně zákona o rozpočtovém určení daní se na schůzce v jihomoravské metropoli dohodli primátoři Brna, Ostravy a Plzně. Městům totiž hrozí, že by kvůli novele přišla o stovky miliónů korun.
Města a obce v Německu letos dluží jedenáct miliard eur a i napřesrok očekávají deficit v řádu miliard. Aby splnily náročné závazky spolkové vlády, staví stále nové mateřské školky a další zařízení. Příjmy jim na to ale nestačí. A tak některým z nich hrozí bankrot.