Moravskoslezský kraj zrušil dotace menším obcím a obrátil tak proti sobě jejich starosty, kteří tento krok krajské správy kritizují. Vedení kraje se rozhodlo zastavit dlouholetý Program obnovy venkova kvůli nedostatku příjmů.
Z Čech se stalo jedno velké kluziště záchranná služba hlásí, že má hodně práce. Pád na zledovatělém chodníku ale nemusí skončit jen pořádnou modřinou, v horším případě třeba zlomenou nohou a několikatýdenní pracovní neschopností.
Bývalá chomutovská primátorka Ivana Řápková z ODS navrhla zákon, který úřadům umožňuje, aby notorickým pachatelům přestupků zakázala pobyt až na tři měsíce, pokud nemají v obci trvalé bydliště. S normou nesouhlasil senát ani prezident. Nyní bude záležet na poslancích, zda jeho veto přehlasují.
Jedna z nejvíce zadlužených obcí České republiky Prameny na Chebsku požádá stát o finanční výpomoc. Chce se konečně dostat z dluhů, které ji doslova drtí. Ministerstvo financí požádá o zhruba 35 miliónů korun. Podle resortu je nezbytnou podmínkou pro jednání o pomoci jasná dohoda mezi obcí a všemi věřiteli.
Prameny na Chebsku stále patří mezi nejvíce zadlužené obce České republiky. Dluhy dosahují až ke stovce milionů, situace by se ale mohla změnit. Nové zastupitelstvo, které si lidé na sedmý pokus zvolili v dubnových volbách, začíná sklízet první úspěchy. Někteří věřitelé alespoň část úroků z dluhů obci odpustí. Náprava i tak bude trvat hodně dlouho.
Poslanci by dnes měli odpovědět, jak to dopadne s církevními restitucemi. Chystají se znovu projednat příslušný návrh zákona - poté, co ho odmítl Senát. Na výsledek čekají také starostové a primátoři, protože restituce blokují velkou část pozemků a dalšího majetku v obcích.
Obcí, které jsou zadlužené, přibývá. Dokonce těch, které mají rizikové hospodaření. Je jich nejvíc za posledních 11 let. Od roku 2007 se jejich počet zvýšil o téměř 400 procent.
Ekonomická krize dolehla i na tuzemské obce. Ty v posledních čtyřech letech čím dál hůř vycházejí s penězi. Loni rizikově hospodařilo 84 obcí, což je nejvyšší číslo za posledních 11 let. Informovala o tom agentura ČEKIA. Nejhorší situace je podle ní ve Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji, naopak nejlepší v kraji Královehradeckém.
Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Malá města a obce díky ní získají více peněz do svých rozpočtů. Celkem si polepší o 12 miliard korun. Čtyři největší města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň naopak o část finančních prostředků přijdou.
Obce na Vysočině chtějí změnit navrhovanou smlouvu o geologickém průzkumu pro jaderné úložiště. Ve Stříteži se na tom dohodli starostové ze Žďárské lokality Kraví hora se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů. Právě severovýchod Vysočiny by mohl být v budoucnu místem, kam stát uloží 4000 tun vyhořelého jaderného paliva.
Menší obce si přilepší. Senát podle očekávání schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která jim přidá navíc 12 miliard korun. Čtyřem největším městům ale ubere víc než miliardu.
Poté, co Senát odmítl majetkové vyrovnání státu s církvemi, nemohou stovky obcí nakládat s některými pozemky. Jednou z nich je i západočeský Svojšín. Podle starosty obce Karla Petráně trvá problém s vyřešením přístupových cest k několika domům.
Menší města a obce si přilepší. V budoucnu by jejich rozpočty měly narůst o 12 miliard korun. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, o které dnes budou hlasovat senátoři. O peníze ale naopak přijdou čtyři největší města - Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Dohromady o víc než jednu miliardu korun.
Obce a města budou moci vykázat hazard ze svého území dříve, než se původně plánovalo. Místo tří let se takzvané přechodné období zkrátí na půl roku. Počítá s tím návrh zákona, který dnes prošel vládou.
Vyřešení církevních restitucí si už přejí stovky obcí napříč republikou. Nevyjasněné majetkové vztahy totiž podle jejich představitelů brzdí rozvoj obcí. Blokují stavby nových domů, parkovišť nebo třeba protipovodňových bariér.
Obcím došla trpělivost s ministerstvem dopravy a nefungujícím registrem vozidel. Jejich zástupci se dnes sejdou se šéfem resortu Pavlem Dobešem, chtějí od něj slyšet, kdy nový systém začne fungovat, a požadují také náhradu za jeho výpadek.
Zástupci menších obcí, které využívají evropské fondy, požadují, aby v dalším dotačním období od roku 2014 dostávaly na svůj rozvoj a podporu podnikání na venkově alespoň 50 procent prostředků z unijního Programu rozvoje venkova. Vyzývají k tomu v memorandu Venkov jako důstojné místo pro život, které dnes bylo podepsáno v Praze.
Odpor proti plánované těžbě břidlicového plynu v Česku sílí. Na Berounsku podpořilo petici 15 tisíc lidí a další podpisy přibývají. Zástupci Berouna navíc budou v boji proti těžbě společně postupovat s městem Náchodem v Královéhradeckém kraji, kde už podepsalo podobnou petici dokonce 19 tisíc lidí.
Návrh, aby lidé, kteří opakovaně páchají přestupky, měli zákaz pobytu v konkrétním městě nebo obci, v senátu neuspěl. Část senátorů předloženému návrhu, jejíž autorkou je poslankyně ODS Ivana Řápková, vytýká, že příliš omezuje základní práva lidí.
Západočeské obce Lubenec, Blatno a Tis u Blatna by si díky povolení průzkumných vrtů v okolní přírodě mohly polepšit o miliony korun. Stát chce zjistit, jestli by v těchto lokalitách mohl za desítky let ukládat nebezpečný radioaktivní odpad. Mnozí občané s tím ale nesouhlasí a sepisují petice za záchranu rekreační oblasti.
Praxe českých obcí při vypisování veřejných zakázek se poslední roky řídí podobným scénářem. Radnice si zadají tendr například na stavbu kanalizace a neřeší, kolik se do soutěže přihlásí zájemců. Zpravidla se spokojí s nabídkou jedné firmy. Ne vždy je ale pak cena pro obec výhodná. Od 1. dubna takovou praxi změní novela zákona o veřejných zakázkách. Když přijde na radnici jen jedna nabídka, soutěž se automaticky zruší.
Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly, říkají teď starostové menších obcí, když mluví o novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Snaha o omezení korupce podle nich povede ke zvýšení administrativy a nákladů.
Užší řízení, jinak také lidově řečeno losovačky, měly významně zrychlit zadávání veřejných zakázek. Když se do tendru přihlásilo 20 firem, los pustil do skutečné soutěže třeba jen pět z nich. Zadavatel zakázky tím mimo jiné snížil také riziko, že se některý z uchazečů odvolá k antimonopolnímu úřadu a celé řízení se tím protáhne. Od dubna už něco takového nebude možné.
Sportovci mají na svoji činnost letos méně o 2 a půl miliardy korun. Na tolik vyčíslili ztrátu zapříčiněnou změnou loterijního zákona, který už jim negarantuje procenta z částky, kterou státu odvádí hazard. Části výnosů loterijních a sázkových společností se teď dělí jenom mezi státní rozpočet a ty obecní. A sportovní organizace právě u obcí hledají oporu. Dokonce se kvůli tomu neváhaly spojit.
Obyvatelé žijící severně od Prahy se brání těžbě písku. V okolí Kostelce nad Labem ho chce ve velkém dolovat jedna z tamních společností. Pokud by dostala na těžbu zelenou, ročně by na hranicích okresů Mělník a Praha-východ mohla získat tolik písku, kolik by se vešlo na nákladní vlak dlouhý 100 kilometrů.
O tom, zda se osamostatnit, nebo připojit k jiné obci, během dvou dnů rozhodovali lidé ve třech vojenských újezdech - v Boleticích, Hradišti a Libavé. O anketu byl zájem. Všude přišlo více než 50 procent lidí.
Obyvatelé vojenských újezdů Libavá, Boletice a Hradiště už druhý den hlasují o své budoucnosti. Odevzdávají vyplněnou anketu o tom, jak si představují územněsprávní uspořádání svých obcí po zmenšení újezdů.
Obyvatelé tří vojenských újezdů - Libavé na Olomoucku, Boletic v jižních Čechách a Hradiště na Karlovarsku - budou dnes a zítra rozhodovat o své budoucnosti. Anketa připravená ministerstvem obrany má zjistit, jak si lidé představují územněsprávní uspořádání svých obcí po avizovaném zmenšení újezdů.