Historička: O okolnostech smrti svatého Václava víme málo. Dokážeme ale určit rok jeho vraždy
Tisíce poutníků si v neděli ve Staré Boleslavi, kde měl zemřít před 1090 lety snad rukou svého bratra, připomněly památku svatého Václava, českého panovníka a patrona českých zemí. „Už v 10. století se začala vyzvedávat jeho zásluha o šíření křesťanství. Zároveň se začal šířit kult, že se skrze modlitbu ke svatému Václavu mohou dít různé zázraky,“ říká pro Radiožurnál historička Eva Doležalová, která se specializuje na církevní dějiny středověku.
Kdy svatý Václav zemřel, bylo to v roce 935, nebo 929?
Kladete nesmírně zajímavou otázku, na kterou historici neodpoví jednoznačně. Přesto se dnes historiografie kloní k roku 935, a to dedukcí toho, co se mohlo a nemohlo stát. A také toho, jak mohou být historická data, která jsou náhodně zachycena v různých typech pramenů, interpretována.
Poslechněte si celý rozhovor s historičkou Evou Doležalovou o smrti svatého Václava
A to je, na který den padal v týdnu svátek svatého Kosmy a Damiána. Tento svátek se ve středověku slavil 27. září, dnes je to o den dříve. Měla to být neděle. Pak z toho vycházejí právě ta dvě data 929 a 935. A abych to dovedla do finále: Widukindova saská kronika uvádí rok 936, aby to ještě trošku zkomplikovala. Uvádí také pouze jméno Boleslava, o kterém se říkalo, že zabil svého bratra, který byl víceméně známý svou zbožností. Takže 935.
Co se soudí o okolnostech jeho smrti?
To je druhá otázka, o které víme velmi málo. Respektive na jednu stranu víme velmi mnoho, ale víme to z textů, které nejsou úplně supervěrohodné, a to jsou legendy – texty, které měly sloužit k oslavě světce. To znamená, nemáme očité věrohodné svědectví, které by tu událost popisovalo.
Přesto se domnívám, že bychom mohli věřit tomu, že Boleslav a Václav měli společně oslavit svátek svatého Kosmy a Damiána na dvorci knížete Boleslava v té budoucí Boleslavi. A pak tam došlo k něčemu, co už historici interpretují různě. Mně se líbí patrně nejvíc interpretace Dušana Třeštíka.
Ten popisuje napětí mezi dvěma bratry, vrcholící po oslavě svátku, jako vyhrocený konflikt. Bratři se dostali do ostrého konfliktu a v tom nastalém zmatku a boji byl kníže Václav zavražděn.
Lebku sv. Václava ochrání při víkendové pouti nový relikviář. Napodobí klima svatovítské katedrály
Číst článek
Daň saskému vládci
Poměrně sporná je daň, kterou za české země zřejmě platil saskému vládci Jindřichu Ptáčníkovi Václav, tedy 120 volů a 500 hřiven stříbra. Co znamenal ten tribut? Cenu za neútočení nebo rovnou poddání se Východofranské říši?
Vy jste otevřel samá démonická témata českých dějin, protože 120 volů a 500 hřiven stříbra vstoupilo do české historiografie i ve forbínách Voskovce a Wericha s tím, že to byla dobrá tradice odvádět 120 volů kamsi do říše.
Ale ona tato věc vznikla dezinterpretací zprávy v Kosmově kronice, kdy se zpráva o tomto konkrétním tributu připisuje svatému Václavovi. Ale ona patřila o jedno století dříve k roku 800. Respektive ke Karlu Velikému, a tributu, který mu platili Slované do říše. To stýkání a potýkání se na naší západní hranici bylo totiž kontinuální.
Nicméně tributum pacis - poplatek za mír, jakési uznání výsledku boje, který se přihodil v roce 929, při němž byl kníže Václav poražen, znamenalo zajištění míru pro zemi. To bylo velmi podstatné a Václav se také v roce 929 pravděpodobně zavázal platit tento mírový poplatek do říše.
Nicméně neznamená to žádné poddanství. A teď bych mohla použít aluzi, která vstoupila do moderních českých dějin před rokem 2000 v souvislosti se zavedením svátku, kdy se diskutovalo na půdě Parlamentu o tom, jestli svatý Václav byl tedy národní hrdina, nebo spíše jeho opak.
Česko si připomíná svatého Václava. Mše, jarmarky i doprovodný program se konají v mnoha městech
Číst článek
Jak se z Václava stal světec a národní patron?
V podstatě už v desátém století, kdy kníže Václav zahynul, se záhy začala vyzvedávat jeho zásluha o šíření křesťanství. Zároveň se začal šířit kult, že se skrze modlitbu ke svatému Václavu mohou dít různé zázraky.
Pak se tato myšlenka propojila s druhým bodem, který je v českých dějinách významný, a to je vznik pražského biskupství v roce 973. A někdy předtím došlo k translaci ostatků knížete Václava z Boleslavi do Prahy a nad jeho hrobem se pak začaly dít další zázraky.
Dá se říct, že kult té svatosti je jeden bod. Pak je ještě druhá linie, ten věčný kníže, který záhy začal propagovat rod Přemyslovců jako státní linku. Jako něco, co zaručuje věčnou vládu pro tu přemyslovskou dynastii. Tuto linku adaptovaly i všechny ty následující dynastie.
Jaký máme vztah ke svatému Václavu dnes?
Mně osobně se nejvíc líbí to, co jste nakousl naposledy, že je to věčný kníže a že vláda je politikům, zástupcům, knížatům nebo i ministrům pouze propůjčena na dobu jejich mandátu.
