Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků. Uvádí to nový výzkum, který tento týden zveřejnil vědecký portál Nature. Ani toto číslo zřejmě není konečné, řekl jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně.

Barcelona 13:48 9. listopadu 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Předchozí publikace a mapy uváděly římské cesty o délce zhruba 188 tisíc kilometrů. Nový odhad je tak přibližně o padesát procent vyšší.

Hasiči v Římě vyprostili všechny dělníky ze zřícené středověké věže. Jeden z nich zemřel

Číst článek

Výzkumníci v rámci mnoholetého bádání procházeli již vydané publikace, archeologické zprávy a další zaznamenané poznatky. Díky tomu shromáždili informace především o vedlejších a lokálních cestách, které fungovaly na území antické Římské říše.

„Nová mapa tak neukazuje jen hlavní silnice, které se objevují v různých pramenech, ale také sekundární silnice. A právě tam vidíme ten obrovský nárůst,” uvedl Adam Pažout.

„Cest, které se používaly v římské době, je alespoň 300 tisíc kilometrů. Ale spíše více,” uvádí Pažout.

Podle něj současný výzkum nepokryl detailně některé regiony Římské říše, protože tam chybí informace z archeologických a historických výzkumů. Tento nový výzkum umožnil lépe zmapovat římské cesty na Pyrenejském poloostrově, v Řecku či v severní Africe.

Udržení moci

Pro Římskou říši byla hustá síť cest klíčová. „Řím byl předmoderní impérium, které pokrývalo několik milionů čtverečních kilometrů. Dopravní síť byla tím, co ho drželo pohromadě,” poukázal Pažout. Silnice sloužily pro poštovní službu, přesun vojáků, úředníků a i pro obchod.

„Moc se projektuje z Říma do provincií po celé Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe právě skrze silnice,” dodal Pažout. Kromě pozemních komunikací pak antický Řím výrazně spoléhal na námořní a říční trasy, které se doplňovaly.

V rámci výzkumu (https://www.nature.com/articles/s41597-025-06140-z) vědci zveřejnili i interaktivní mapu (https://itiner-e.org/), která ukazuje zmapované starořímské cesty a základní údaje o nich. Nový nástroj nemá sloužit jen odborné komunitě, ale i široké veřejnosti. Právě od ní autoři zaznamenávají kladné ohlasy, uvedl Pažout.

Archeologové objevili při průzkumu D55 u Přerova pozůstatky pravěkých vesnic. Jsou staré až 7000 let

Číst článek

Nástroj umožňuje zobrazit vedle cest používaných v antice i ty současné. V některých oblastech se trasy nápadně překrývají. „Mnoho římských silnic v západní Evropě a ve středomořské oblasti se používalo dále – ve středověku i v moderní době,” uvádí Pažout.

Tato kontinuita je podle něj dobře patrná v oblastech, kde se struktura nejvýznamnějších měst a sídel příliš nezměnila. „Někdy je to dáno také terénem, například v horských průsmycích,” dodal.

Známé rčení, že všechny cesty vedou do Říma, podle dalšího výzkumu, na němž se Pažout podílí, platí především pro Apeninský poloostrov. Řím však těžil ze své polohy ve středomořské oblasti a měl klíčovou pozici pro námořní spoje. „Když se ale podíváme pouze na silniční síť, tak Řím úplně centrální není,” řekl Pažout.

Na výzkumu, který mapoval antické římské cesty, vedly dvě instituce Univerzita v Aarhusu a Autonomní univerzita v Barceloně – spolu s řadou expertů na jednotlivé oblasti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít