Vánoční strom republiky. Charitativní akce, kterou odmítli nacisté i komunisté
Tradice Vánočních stromů republiky má za sebou celé jedno století. V jejím dodržování se odrážely i proměny politických režimů, kterými naše země procházela. Přitom na počátku stála zcela nepolitická příhoda. Ale ve chvíli, kdy se v názvu jakékoliv akce objeví slovo republika, politika se do ní jaksi neodbytně vkrade.
Tento příběh začal téměř jako pohádka O perníkové chaloupce. Matka odnesla dítě do lesa a nechala ho tam, protože se o něj nechtěla nebo nemohla starat. Ale zatímco v případě Jeníčka a Mařenky se děti najedly alespoň jahod, než natrefily na podstatně kaloričtější zdroj obživy, realita byla o poznání mrazivější. Vše se totiž odehrálo v zasněženém lese.
Vánoční strom republiky – charitativní akce, kterou odmítli nacisté i komunisté
Navíc spoře oděné batole, které bylo hrdinou této „pohádky“, by jakoukoliv chaloupku, natož z perníku, našlo jen stěží. Mělo ale téměř pohádkové štěstí.
Plačící promrzlé děvčátko, sedmnáctiměsíční Lidušku, našli v roce 1919 v lese tři přátelé v čele s novinářem a spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem.
Bylo to dva dny před Štědrým dnem, a tak se záchrana Lidušky stala téměř vánočním zázrakem. Dítko se dostalo do milující náhradní rodiny, jeho matka byla vypátrána a potrestána a Rudolfa Těsnohlídka tento pohnutý zážitek inspiroval k iniciování mimořádné charitativní akce.
Z lesa na rozzářená náměstí
Brněnský spisovatel založil tradici Vánočních stromů republiky, v rámci které probíhala finanční sbírka pro děti bez domova. První strom se rozzářil v Brně na náměstí Svobody 13. prosince 1924. A nechyběla u toho ani už šestiletá Liduška.
V následujících letech se stromy rozšířily i na náměstí dalších českých a moravských měst. Akce byla natolik úspěšná, že v roce 1928 je položený základní kámen pro stavbu dětského domova.
Vánoční stromy republiky se stavěly až do roku 1938, v době Protektorátu Čechy a Morava se tradice první republiky nepřipomínala, i když se jednalo o čistě charitativní a apolitickou záležitost.
Po válce se sice obnovila, ale jen na pár let. Poté, co se moci chopila komunistická strana, historie se opakovala.
Problémem nebyla jen republika, ale i charita. Tedy výběr finančních prostředků na chudé a opuštěné děti. Ty už totiž v socialistickém Československu údajně nebyly, protože se o ně postaral stát.
Objevily se znovu až v roce 1968, soudě podle toho, že se akce Vánoční stromy republiky zase naplno rozjela. A opět se vybíraly finanční prostředky na pomoc dětem, tentokrát na budování SOS dětských vesniček.
Jak se Vánoční strom republiky hodil či nehodil v dobách měnících se politických režimů? Jak o charitativní akci hovořila Hana Benešová či Marta Gottwaldová a co všechno se posluchači dozvěděli v reportáži z místa, kde Rudolf Těsnohlídek našel Lidušku, i jaký byl její další osud? I to se dozvíte v pořadu Archiv Plus v audiozáznamu výše.
