Na konci dubna vítal Hlas svobodné republiky vězně, kterým se podařilo přežít nacistické koncentrační tábory a dočkali se osvobození. I v ghettu Terezín a v Malé pevnosti se Němci chystali k ústupu.
48:16
Praha/Olomouc||Adam Drda, Helena Kaftanová|Historie|Příběhy 20. století
V Příbězích 20. století líčí Lucy Topoľská příběh své rodiny v období nacismu. Narodila se v prosinci 1933 v Olomouci jako prostřední dítě v rodině advokáta Leo Hrbka a jeho židovské ženy Rosy-Růženy.
Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty, říká pro Český rozhlas Plus historička Eva Janečková.
Říkali mu Armagedon a z jeho životních osudů čerpal inspiraci spisovatel Bohumil Hrabal. Teď se historikovi Zdeňku Bauerovi podařilo vypátrat, kdo Armagedon je a jaký byl jeho opravdový život.
„Genocida Romů a Sintů na území protektorátu patří k těm, které měly zásadní devastační dopad na celé komunity lidí, kteří tady po staletí žili,“ říká romistka Helena Sadílková.
Jiří Pitín, druhé nejmladší lidické dítě, s sebou dodnes nosí zvonek, který jeho sestra mívala na sáňkách. Dostal ho od své tety, která ho po smrti jeho maminky vychovávala.
Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
Generál František Slunečko byl jedním z velitelů Obrany národa - vojenské protikomunistické odbojové organizace za druhé světové války. Šest let dokázal přežít v ilegalitě.
Františku Plamínkovou gestapo poprvé zatklo v září 1939. Po šesti týdnech byla ale propuštěna a pokračovala v činnosti Ženské národní rady. Uznávanou osobností byla jak doma, tak v zahraničí.
V den příchodu Reinharda Heydricha do Prahy byl Havelka zatčen a podle nacistických plánů měl být obžalován z velezrady. Po mnoha Háchových intervencích byl propuštěn do domácího vězení.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Zavření vysokých škol pocítila celá rodina – otec byl penzionován, Alena nemohla studovat chemii a přihlásila se na konzervatoř. A začátkem roku 1944 byli oba rodiče zatčeni gestapem.
Podle těchto dvou resortů je zákon zbytečný, zavádí ahistorické zemské symboly a nejsou v něm ujasněny ani náklady celého procesu. Naopak poslanec Radek Vondráček považuje zákon za důležitý.
Na záznamech lze slyšet výpovědi bývalé terezínské vězeňkyně, doktorky Milady Horákové, ale také velitele terezínské Malé pevnosti Jöckela nebo někdejšího zastupujícího říšského protektora Daluegeho.
V Drážďanech bylo popraveno přes 1300 lidí, téměř devět set z nich pocházelo z Československa. „Drážďanské popraviště bylo spádové pro českou část protektorátu,“ vysvětluje historička Plachá.
Na jaře 1946 stál před soudem muž číslo dvě v Protektorátu Čechy a Morava Karl Hermann Frank. V archivu Českého rozhlasu jsme našli kolem 80 hodin záznamu. Většinu uslyšíte poprvé po 70 letech.
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“.
Před půlnocí odváží příslušníci SS rakev protektora z nemocnice na Bulovce na Pražský hrad. Odtud poputuje do Berlína ke státnímu pohřbu. Tak vypadal 5. červen 1942 v Protektorátu Čechy a Morava.
„Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ říká historik Eduard Stehlík.
Přesně před 80 lety začaly popravy ve Spáleném lese v Lubech u Klatov. Po atentátu za zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha tam nacisté zastřelili 73 lidí.
Už 28. května 1942 – den po útoku – zároveň Němci slibovali 10 milionů korun tomu, kdo by měl informace vedoucí k dopadení pachatelů. Až do 16. června všichni mlčeli.