V Olomouci staví energeticky šetrnou nemocnici. Bude první na světě
První nemocnice v tzv. pasivním standardu měla původně stát v německém Frankfurtu na Mohanem. Jenže olomoučtí velkému Frankfurtu světové prvenství "vyfoukli". Zatímco Němci svou energeticky šetrnou nemocnice dokončí až příští rok, ta naše bude hotová už na konci letošního června. Pacientům by měla začít sloužit od září.
Na videu, které vzniklo ke 115. výročí od založení olomoucké nemocnice, jsou vidět záběry z dronu. Let začíná nad charakteristickým kulatým pavilonem dětské kliniky, pak se střihem dostáváme k centrální budově A, kde je mimo jiné urgentní příjem.
Celkem má olomoucká fakultní nemocnice padesát pavilonů, je to šestá největší nemocnice u nás. Provozní záležitosti tu má na starosti Jaroslav Junek. „Fakultní nemocnice zaplatí za rok zhruba 130 až 150 milionů korun za elektrickou energii teplo, teplou a studenou vodu,“ řekl Českému rozhlasu Plus.
Energetická náročnost pasivní budovy je tak nízká, že když si to převedeme na stometrový byt, bude topení stát pouhé 3000 Kč ročně.
Velká úspora
Úspora provozních nákladu pochopitelně znamená zvýšenou investici při stavbě. „Když vezmeme životní cyklus budovy, tak projektové práce stojí kolem dvou procent, vlastní stavba kolem 20 procent a všechny ostatní náklady, udržování, energie, provoz budovy, opravy a podobné věci je ten zbytek,“ vysvětluje Junek.
2:16
Zájem Čechů o pasivní domy stoupá. Od roku 2013 je stát podpořil už 700 miliony
Číst článek
Zdá se, že nákladnější, ale posléze energeticky podstatně šetrnější budova ekonomicky dává smysl. Zvlášť když za energie – tak jako olomoucká nemocnice – platíte v milionech.
Jenže ti, kdo sledují veřejná výběrová řízení, dobře vědí, že jejich hlavní mantrou je nejnižší nabídková cena. Zákon o veřejných zakázkách pochopitelně investiční náměstek olomoucké fakultní nemocnice zná dobře.
Pět návrhů
Cesta k první tuzemské nemocnici v pasivním standardu, což je záležitost proti běžným budovám rámcově o 10 procent dražší, vedla přes propracovanou studii proveditelnosti. Ti zadavatelé, kteří šetří už tady, totiž snadno odradí projektanty, co by chtěli nad problémem strávit víc než nejnutnější minimum času, a třeba se tak dopracovat k zajímavým návrhům.
Kvalitní a propracovaná studie je pak důležitá i pro následnou soutěž samotných projektových prací. „My jsme měli podmínky. Samozřejmě cena, která měla 70 procent, 25 procent měla rychlost zpracování projektové dokumentace a pět procent byly ekologické aspekty. I podle těchto podmínek ještě nemusela vzniknout šetrná budova, ale podařilo se to,“ raduje se Junek.
3:16
Zájem o Novou zelenou úsporám klesá. Lidé si pasivní domy staví bez dotací
Číst článek
Z pěti prací nakonec vybrala komise projekt kanceláře Adama Rujbra. „Začnu možná od otázky konstrukční. Snažili jsme se, aby budova byla snadno přestavitelná,“ popisuje Rujbr.
Variabilita
Pětipatrová budova je kompaktní. Je postavena ze speciálních prefabrikovaných železobetonových nosníků. Díky nim jednak rychle vyrostla a také se dá v případě potřeby poměrně jednoduše změnit vnitřní dispozice.
Jde o to, aby klinika mohla pružně reagovat třeba na technologický vývoj. „Stroje, které dříve zabraly jednu místnost, nyní zaberou dvě místnosti. Jiné se vejdou na jeden psací stůl. Další záležitost je, že roste objem pacientů různých oborů a jiných zase klesá,“ popisuje Rujbr.
Velkou výzvou bylo pro projektanty správné světlo a teplo. Zatímco pacienti preferují teploty spíš vyšší a světlo tlumenější, zdravotnický personál potřebuje pravý opak. Ideálem je co nejvíc světla denního – s tím souvisí třeba správná orientace budovy.
Přehled tisku: vlastní léky v nemocnicích, pokládání asfaltu ve sněhu, zisky Star Wars
Číst článek
Interna a geriatrie
„Zároveň jsme se snažili, aby budova neměla velké úniky tepla a aby nejímala příliš mnoho slunečního záření, které by mohlo způsobovat přehřívání interiéru,“ vysvětluje Rujbr. Proto jsou v nemocnici také nezvykle tvarovaná – to znamená směrem k jihu zešikmená – nadpraží a ostění některých oken.
Pětipatrová budova, ve které bude po dokončení sídlit II. interní klinika a geriatrie, má zelenou střechu. Ta dále pomáhá teplotní optimalizaci budovy a kromě toho slouží jako retenční nádrž na vodu.
Všechny systémy, které budou na klinice spotřebovávat elektřinu, mají být energeticky šetrné. „Dnes už to není jenom nějaké moje přání, ale mám i argumentaci opřenou o nároky na normové požadavky,“ řekl Rujbr.
Další tři budovy v Česku
Trojice nemocnic v Ostravě, Plzni a Praze nakoupila léky za miliardy bez soutěže, zjistil kontrolní úřad
Číst článek
Nemocnici v takzvaném pasivním standardu staví i ve Frankfurtu nad Mohanem – hotová má být v polovině příštího roku a původně se chtěla pyšnit titulem „první pasivní nemocnice na světě“. Toto prvenství ale Němcům na Moravě vyfouknou, protože olomoucká klinika, která je podstatně menší, bude hotová už na konci letošního června - pacientům by měla začít sloužit od září.
„Považuju toto za obrovský úspěch. Samozřejmě mnoho mých kolegů v nemocnicích má podobné myšlenky, podobné náměty. Jak se jim to podaří, nevím, ale přeji jim hodně štěstí,“ usmívá se nad úspěchem olomoucké fakultní nemocnice finanční náměstek Jaroslav Junek.
Vysoutěžená cena této stavby je 277 milionů korun bez DPH, přičemž ministerstvo zdravotnictví přispělo dotací 109 milionů korun. „Projektujeme další budovu, která bude možná ještě ve vyšším energetickém standardu,“ dodává Junek.
Další energeticky šetrné budovy by z veřejných prostředky měly vyrůst v Pardubicích – tam se staví o depozitář Východočeského muzea, v Dobříši – tam plánují knihovnu a v Postřekově – tam by chtěli novou základní školu.
