„Navrhnout Tetris mi trvalo pár týdnů,“ řekl v úvodu rozhovoru téměř sedmdesátiletý Alexej Pažitnov s úsměvem. Pobavil a překvapil tím i některé vývojáře v sále, kterým se podaří dostat hru na trh až za několik let.

„Byl to jeden z prvních prototypů, který jsem napsal během deset až dvanácti dnů. Dokola jsem to hrál a nemohl se od toho odtrhnout. Dal jsem tam i tabulku, kde byl napsaný výsledek. Tam jsem si hned uvědomil, že je to návykové.“

Hráči Tetrisu se snaží umístit na obrazovce dílky různých tvarů tak, aby co nejlépe pasovaly do sebe.

„V osmdesátých letech jsem pracoval ve Výpočetním centru sovětské akademie věd. Takže o žádném byznysu tam nemohla být ani řeč. Šlo o výzkumné centrum, kam nám posílali různé počítače. Testovali jsme je tak, že jsme pro ně psali jednoduché programy. Vytvářel jsem různé hádanky a pak jsem přišel na Tetris. Celé to ale začalo hrou pentomino pro počítače.“

Hlavním úkolem hráče pentomino nasázet do prostoru různé kostičky tak, aby nezbylo na ploše žádné místo. Jak už název napovídá, každá kostička zabírá pět míst. V Tetrisu jsou to ale jenom čtyři.

„Rozhodl jsem se počet snížit na čtyři, abych se nemusel zabývat převracením a psát pro to matematickou operaci. Na začátku u jednoho prototypu se mi naplnilo hrací pole během půl minuty. Nebylo tak mnoho prostoru, jak hrát dál. Napadlo mě, že bych mohl prostor rozšířit. Kostičky by pak ale vypadaly malé. Nakonec jsem si řekl. Aha, ty ucelené linky nemusí zůstávat na obrazovce. Tak je dej pryč!“

Druhá nejprodávanější hra

Tetris patří zhruba s půl miliardou kopií k druhé neprodávanější hře v historii. Do světa se ale dostal až několik let po své vzniku.

„Telexem mi přišel dopis od jednoho podnikatele Roberta Steina. V něm mi nabízel za licenci Tetrisu zhruba deset tisíc liber. To byla zhruba cena dvou počítačů v té době. Mě to překvapilo. Tak jsem mu napsal, že děkuji za nabídku, ale ať se s obchodními záležitostmi obrátí na příslušné autority. Robert Stein si to ale vyložil tak, že Tetris může zveřejnit. Tenkrát ale mohlo zahraniční obchody uzavírat pouze jedno oddělení, kde byla agenti státní tajné bezpečnosti. I tam jsem ale po pátrání narazil na jednoho, který řekl, že by to šlo a smlouva se nakonec uzavřela i oficiálně.“

Alexej Pažitnov se v roce 1991 přestěhoval do Spojených států amerických. Tam pak založit také The Tetris Company.

Dnešní Tetris má mnoho podob, o všech ale rozhoduje vývojář se svým týmem. Licenci od nich získala třeba verze, kde soupeříte v rychlém skládání kostiček s dalšími desítkami hráčů. Vyhrává ten nejrychlejší.

Příběh videohry Tetris v minulém roce připomněl také stejnojmenný snímek, který zrežíroval Jon S. Baird.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít