OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co je chat control, proč je problematický a jak se k němu staví Česko?
Nezbytný krok k potírání a šíření dětské pornografie, nebo bezprecedentní nástroj hromadného sledování? Návrh evropského zákona, který by umožnil sledovat všechny online komunikace, vzbudil vášně mezi lidmi i mezi politiky. Není to však zdaleka poprvé, kdy se ve veřejném prostoru řeší. Kde se návrh vzal a proč je problematický? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na čtyři základní otázky.
Co je chat control a jaké má cíle?
Název chat control (a hlavně mezi odpůrci často i „šmírovací zákon“) se vžil pro návrh evropské legislativy, která by umožnila sledování online komunikace všech uživatelů. Týkalo by se to emailů, sociálních sítí i chatovacích aplikací. Návrh je namířen proti dětské pornografii a zneužívání dětí.
Poskytovatelé online služeb jako jsou například chatovací aplikace WhatsApp nebo Messenger by podle návrhu měli povinnost prohlížet s pomocí algoritmů obsah zpráv a posílaných souborů. Na materiály týkající se dětské pornografie by pak museli upozornit úřady.
5:40
Několik zemí navrhuje sledování komunikace. ‚EU by tím porušila listinu základních práv,‘ míní Koubský
Číst článek
To stejné by platilo i pro takzvané cloudy neboli vzdálená úložiště. Mezi nejznámější patří například iCloud od firmy Apple nebo Google Disk. I soubory nebo obrázky, které člověk nikomu neposílá a jen si je nahraje na osobní úložiště, by tedy kontrolou procházely..
„Mělo by to podle předkladatelů fungovat tak, že přímo v našich telefonech a počítačích bude zabudovaná kontrola, která bude neustále hlídat v tomhle případě dětskou pornografii,“ popsal pro Radiožurnál redaktor Deníku N Petr Koubský.
Druhým dechem ovšem dodává, že sledovat by šlo díky podobné kontrole cokoliv. „Jakmile je tahle technologie jednou vestavěná, tak umožňuje v principu kontrolovat cokoliv,“ shrnul.
V čem je návrh problematický?
Odpůrci návrhu považují chat control za formu hromadného sledování neslučitelnou s demokratickými hodnotami, která by mohla ovlivnit soukromí lidí v EU.
Na to stejné upozornil i Koubský. „Prolomila by tím (EU) Listinu základních práv a svobod, což je jeden z dokumentů, ke kterým se Evropská unie odvolává. Je to prolomení soukromí, které se už nedá vrátit zpátky“ uvedl.
Šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek pak upozornil, že definice služeb, které by měly být sledované, je dost volná, což také představuje problém. „Má se tam detekovat vizuální obsah, případně nějaké odkazy. Tato povinnost se nemá týkat textového nebo zvukového obsahu, to znamená nějakých hovorů. Má se to týkat všech služeb, které budou vyhodnoceny jako rizikové pro možné šíření podobného obsahu, což je velmi široká definice, do které spadne téměř kdokoliv,“ uvedl.
3:58
Antivirus: Šifrování chrání naše soukromí před slídily, ne všechny chatovací aplikace ho používají správně
Číst článek
Poskytovatelé služeb do jisté míry kontrolují aktivitu uživatelů už nyní. „Všichni mají nějaká pravidla, co se tam používat smí a nesmí. Nicméně existují silné nástroje ochrany, takzvané koncové šifrování, a ty toto znemožňují,“ vysvětlil Koubský.
Koncové šifrování brání vnějšímu nahlížení. Tuto funkci nabízí aplikace WhatsApp nebo Signal. Právě vypořádání se s koncovým šifrováním je podle Koubského nejspornější bod celého návrhu. „I z těchto aplikací by musela tato ochrana zmizet. Čili opravdu by soukromí internetové komunikace přestalo pro občany Evropské unie existovat,“ řekl.
Koubský zároveň upozornil na ještě jeden problém zamýšleného chat control, i když z víceméně opačné oblasti. V případě zavedení půjde velmi jednoduše obejít, a to například pomocí VPN, tedy aplikace, která připojení k internetu přesměrovává na zahraniční servery. Z pohledu webové stránky tak člověk na web nebo do aplikace přichází z jiné země, než kde ve skutečnosti je.
Kdo zavedení sledování chatů navrhuje?
S návrhem přišli europoslanci z Dánska, ale není to zdaleka poprvé, kdy se toto téma ve veřejném prostoru řeší. Chat control vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022.
Dánsko se letos v v červenci ujalo předsednictví v R adě Evropské unie a „ochrana dětí a mladých lidí na internetu“ je jednou z priorit, které si vytyčilo. Návrh zákona by podle serveru Politico měla Kodaň do konce roku dokončit.
Rada Evropské unie ale už na návrhu hledá kompromis tři roky. A to bez úspěchu. I kdyby se nakonec země v Radě dobraly společného závěru, návrh ještě musí projít takzvaným trialogem. O konečné podobě normy totiž společně jednají Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise. Například Evropský parlament ale už v roce 2023 plošné sledování komunikací odmítl.
Jaký postoj má Česko?
Premiér Petr Fiala (ODS, vede sněmovní kandidátku koalice Spolu v Jihomoravském kraji) k návrhu uvedl, že „sledování soukromé korespondence občanů nepřipustí“. Dodal, že ochrana dětí je důležitá, ale je třeba jí dosahovat jinak než prolamováním soukromí milionů lidí, což je podle něho nebezpečné a může to být zneužito.
Později uvedl, že Česko bude v EU hledat partnery pro zabránění schválení návrhu. „Společně s dalšími státy, které mají podobný názor jako Česká republika, pracujeme na vytvoření blokační menšiny,“ řekl Fiala ve středu.
S návrhem nesouhlasí ani ministr vnitra Vít Rakušan (STAN, vede sněmovní kandidátku hnutí ve Středočeském kraji) nebo opoziční poslanec Radek Vondráček (ANO, vede sněmovní kandidátku hnutí ve Zlínském kraji).
Postoj současné české vlády ale není k tomuto návrhu od začátku odmítavý. Ještě loni se hlasování o něm Česko zdrželo a zaujalo neutrální postoj.
