Boj s koronavirem? Až příliš přeceňujeme kompetence přírodních věd, myslí si historik
V týmu odborníků, kteří řeší boj s koronavirem podle proděkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chybí lidé s humanitním vzděláním, například právníci či sociologové.
„Automaticky jako společnost čekáme, že lékaři budou mít povědomí o společenských nebo právních dopadech jednotlivých rozhodnutí,“ říká historik Jakub Rákosník.
Až příliš přeceňujeme kompetence přírodních věd, myslí si historik Jakub Rákosník
Právě znalosti odborníků s humanitním zaměřením by mohly pomoci v tom, aby kroky vlády nepůsobily tak chaoticky.
„Jejich znalosti a odbornosti by tady byly prospěšné, ale nejsou využívány. A pak se lidé na sociálních sítích posmívají panu Prymulovi, když řekne něco, co je protiústavní. Možná až příliš přeceňujeme kompetence přírodních věd. A nahrávají tomu i někteří politici, kteří se dlouhodobě humanitním oborům vysmívají,“ poukazuje historik.
Marginální koronavirus
Hodnocení závažnosti aktuální pandemie v očích historika bude vždy záležet na tom, v jakém kontextu se na situaci dívá. „Pokud to vezmeme z pohledu 20. století, tak to, co se aktuálně děje, je bezprecedentní. Ale pokud se na to díváme v průběhu několika staletí, tak se koronavirus stále jeví jako marginální v porovnání s tím, co tady bylo v minulosti,“ říká Rákosník a připomíná, že asi nejhorší situace v Evropě panovala ve 14. století s příchodem moru.
Prymula vykázal ekonoma z jednání na ministerstvu. ‚Nelíbí se mu, co říkám v médiích,‘ tvrdí Münich
Číst článek
Na významu koronaviru přidává i to, že především západní společnost dnes nečelí jiné další bezprostřední hrozbě. „Španělská chřipka poněkud zanikla v kontextu všech ostatních trablů, se kterými se tehdejší vlády potýkaly. Koronavirus nás potkal v situaci, kdy se můžeme soustředit jen na něj. Nemá tady žádného srovnatelného konkurenta v podobě hladomoru nebo politické nestability. Alespoň tedy pokud se bavíme o západním světě,“ hodnotí.
Právě to stojí také za mírným optimismem při hodnocení možných dopadů aktuální pandemie. „Opravdu velké společenské krize nejsou nikdy vyvolány jen jednou událostí. Vždy se při nich sešlo více společenských, ekonomických, zdravotních nebo klimatických problémů současně,“ upozorňuje Rákosník.
„Zkušenost s koronavirem by nám mohla pomoct v tom, že budeme brát mnohem vážněji přípravu nových krizových plánů,“ předpovídá historik. Díky tomu bychom mohli být v budoucnu lépe připraveni například na dopady klimatických změn v podobě sucha.
Imunní globalizace
„Globalizace není rozhodně jen záležitostí 70. let 20. století. Je to dlouhodobý proces, který pro Evropany začal nejpozději ve 13. století s příchodem Mongolů a rozvojem Hedvábné stezky,“ říká s tím, že od té doby je globalizace na vzestupu.
„Samozřejmě, že někdy se proces zpomalí, jindy zase nabere dynamiku. Poslední třetina 19. století, tedy období, v němž vrcholí kolonialismus, je ale z hlediska globalizace zcela srovnatelná s dneškem,“ připomíná Rákosník.
Co tedy způsobí aktuální situace s globalizací? „Z perspektivy staletí si troufnu tvrdit, že je vůči koronaviru imunní. Ale nevylučuju, že v horizontu následujícího desetiletí či dvou nepřijde její zabrždění a návrat k protekcionalismu a soběstačnosti, jako tomu bylo například po první světové válce,“ uzavírá Jakub Rákosník z Univerzity Karlovy.
