Dřív znali jen hřiště a hotel, teď se Masopust a spol. v Brazílii i vzdělávají
Když jezdili za fotbalem po světě před půl stoletím, znali většinou jen letiště, hotely a stadiony. Teď jsou vicemistři světa z roku 1962 Josefové Masopust, Jelínek a Štibrányi v Jižní Americe také kvůli fotbalu. Ale coby čestní hosté brazilské vlády na Konfederačním poháru FIFA si po letech užívají svůj výjezd úplně jinak.
Mají čas nechat se uchvátit místem, kam se vydali, což se také v hlavním městě Brasilia stalo.
„Když si člověk nechá vyprávět, jak to vlastně s hlavním městem Brazílie začalo, že Brasilii postavili tam, kde předtím vůbec nic nebylo. Že někdo řekl, tady bude stát hlavní město Brasilia. To musela být odvaha. Ovšem to, co se jim povedlo, je fantastické.“
Josef Masopust se užasle rozhlíží kolem sebe. Když v srpnu 1956 dovedl československou reprezentaci k vítězství nad Brazilci na slavném stadionu Maracaná, tohle skoro třímilionové město ještě neexistovalo, místo něj tu byla pustina.
„Město má tvar letadla. Trup tvoří ministerstva a kongres, křídla tvoří bytová část. Byl tady pan prezident Klaus a ten říkal, že je to tu samý beton, beton. Nevím. Záleží, jak se na to kdo podívá. I ty betonové křivky, které Oscar Niemeyer vytvořil, mají něco do sebe. Dneska už je to památka UNESCO a moc se tu nestaví.“
Popisuje svůj přechodný domov zaměstnanec českého velvyslanectví Luboš Chudoba a pozorně mu naslouchá i další z bývalých fotbalových reprezentantů Josef Jelínek, který dohání to, co musel coby hráč často oželet, třeba když se vydával do New Yorku s Duklou mezi mrakodrapy.
Kostel jako mušle
„Přišli jsme do parku, svlékli trička, začali trénovat a už tam byli policajti, že se musíme obléknout a co že tady děláme. Teď se člověk ptá a je rád, že něco takového vidí, protože sem se jen tak někdo asi nedostane.“
„Do svého typické deníčku jsem si napsal. Těžko popisovat město Brasilia, to se musí vidět. Jak tohle město popíšeš? Je to vůbec velkoměsto? Architekti se tu vybláznili, a i proto tady dělám tolik fotek. Třeba ten kostel se zvoničkou, co vypadal jak mušle, si doma pak nechám zvětšit. Je to úchvatné.“
Projevuje vášeň po poznání třetí z někdejších reprezentantů Jozef Štibrányi. Nezapře v sobě učitele, když obdivuje město vybudované na brazilské vysočině v prosinci zemřelým architektem Oscarem Niemeyerem.
Traduje se, že na jeho výstavbu stačilo 1000 dní a není to daleko od pravdy. A celé to v 50. letech vyprovokoval Juscelino Kubitschek. Brazilci obdivovaný prezident s českými kořeny.
Kubitschka si lidé váží
„Jednou jsme se s ním krátce sešli, protože on měl strašnou spoustu povinností. Účastnil se spousty akcí. Nás ale potěšilo, že Brazílie, taková veliká země, považuje za čest, že pro ni Kubitschek něco udělal,“ vzpomíná na dávné přijetí zdejším prezidentem Josef Masopust.
Ani na něho se v Brazílii nezapomnělo, což dnes pocítí spolu se svými dvěma kamarády ještě dnes. Všichni budou čestnými hosty brazilské vlády na zahajovacím utkání Konfederačního poháru.
