Ikoničtí pravěcí členovci trilobiti vyhynuli asi před 250 miliony lety během hromadného vymírání na rozhraní permu a triasu. Na fosilním záznamu se často nacházejí nejen osamocení jedinci, ale celé populace, které během jediného okamžiku zahubila nějaká místní pohroma – například vlna sedimentů hnaná bouří. Paleontolog Carlton Brett z University of Cincinnati vyhledal vzorky takových „masových hrobů“ trilobitů od Oklahomy po Maroko a Polsko a pokusil se z nich rekonstruovat některé prvky jejich chování.

Trilobiti měli stejně jako jiní členovci tvrdý krunýř, ze kterého časem vyrostli, museli jej svléknout a pak počkat, až se jim vytvoří nový. Během svlékání byli zranitelnější než jindy. Carlton Brett z fosilního záznamu vyčetl, že trilobiti se v této choulostivé situaci chránili podobně jako moderní krabi a humři tím, že se ve velkém počtu nahloučili k sobě. Byli tak ve větším bezpečí před dravci a navíc mohli takového shromáždění využít k hromadnému páření.

Fosilní „momentky“ také ukazují, jak probíhala migrace trilobitů. I tady najdeme podobnost se současností – trilobiti se zařadili jeden za druhého a vytvořili pohyblivý „vláček“, který známe od některých druhů žijících korýšů. Řada víc něž tuctu zkamenělých trilobitů je vůbec nejstarším důkazem podobného migračního chování.

Zdroj: University of Cincinnati

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít