Nedaleko Modravy napadl kůrovec přes tisíc stromů. Dřevorubci začali loupat kůru
V šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy je 1 100 stromů napadených kůrovcem. Pracovníci národního parku už proto začali s loupáním kůry, nejúčinnější by však podle nich bylo stromy pokácet.
Podle správy Národního parku Šumava v těchto dnech navíc hrozí zvýšení počtu napadených stromů. Petr Kahuda z parku upozornil, že současné velmi teplé počasí šíření kůrovce podporuje. „Očekáváme, že v teplém období, které teď nastalo, se kůrovec bude šířit dál, takže počet napadených stromů zase stoupne,“ řekl v Ozvěnách dne.
Potvrdil, že proto může dojít i ke kácení napadených stromů. Zároveň ale zdůraznil, že zásahy Na Ztraceném a technologii jejich provedení hodnotí pracovníci správy národního parku, kteří se zabývají ochranou přírody, a až na základě jejich šetření a hodnocení bude správa NP postupovat dál.
Dřevorubci začali na Šumavě loupat kůru z napadených stromů. Hosty Ozvěn dne byli Petr Kahuda z NP Šumava a Jaromír Bláha z hnutí Duha.
„Roli tam nehraje jen počet napadených stromů. Ale důležité je zejména to, jestli se na místě vyskytují nějaké zvlášť chráněné druhy živočichů nebo rostlin nebo jiné chráněné fenomény. To rozhoduje o využití technologie,“ dodal s tím, že rozhodnutí o kácení by mělo padnout v průběhu následujících 14 dnů.
Problémy s kůrovcem se podle něj řeší i na jiných místech Národního parku Šumava. „Na Srní je dokonce počet kůrovcových stromů od začátku roku ještě vyšší než na Modravě. Naopak v lokalitě Na Smrčině se kůrovcová situace výrazně uklidnila, protože loni tam proběhly efektivní zásahy odkorňování napadených stromů na česko-rakouském pomezí,“ doplnil Kahuda.
Podle vedoucího územního pracoviště správy parku na Modravě Jana Bečváře by nejúčinnějším zásahem proti kůrovci bylo pokácení napadených stromů. Nicméně připomněl, že právě kvůli zásahu Na Ztraceném se loni odehrála blokáda.
„Teď tam máme označených 1 100 stromů, bohužel strany se ještě nedohodly na zpracování nebo nezpracování. Nasadili jsme loupače nastojato, to Hnutí Duha zatím toleruje. Nevím, jaké mají další záměry,“ sdělil Bečvář.
Ekologové: Lokalita Na Ztraceném by měla zůstat zachována bez jakýchkoli zásahů
Jaromír Bláha z Hnutí Duha v Ozvěnách dne připomněl, že národní park je zřízen proto, aby chránil přírodu včetně všech jejich vývojových cyklů. A k obnově horské smrčiny podle něj kůrovec patří. „Bylo to tak po tisíciletí a nikdy ty lesy nezahubil, vždy se znovu obnovily,“ zdůraznil.
Podle Bláhy je potřeba bránit šíření kůrovce z národního parku do hospodářských lesů, kde může způsobit ekonomické škody. Ale k tomu podle něj nepatří lokalita Na Ztraceném, která je součástí širší oblasti kolem Ptačího potoka.
„Je to součást komplexu Modravských slatí v centru národního parku, je to součást území ponechaného přírodě, a měla by zůstat zachována bez jakýchkoli zásahů,“ uvedl. Nicméně připustil, že zásahy loupáním nastojato nepoškodí vzácné lesy tak, jako rozsáhlé holoseče, které by vznikly kácením.
Dodal, že pokud správa parku bude respektovat zákon ochraně přírody, nebude kácet a bude bránit šíření kůrovce v okrajových oblastech, aktivisté nebudou protestovat. „Jestliže zopakuje to, co udělala loni, a pustí dřevorubce do cenných oblastí, protestovat budeme. Budeme podávat podnět inspekci životního prostředí a informovat polici,“ uvedl.
