Zatímco my se v těchto dnech zavrtáváme do kabátů a ovíjíme radiátory zkřehlýma rukama, na jižní polokouli vrcholí koupací sezona. Ve slunné Austrálii se teď sice vyhřívají ve zhruba třiceti stupních, v některých oblastech je ale lepší chodit do vody oblečený. Jen v ochranném obleku se člověk uchrání před smrtelně nebezpečnou medúzou čtyřhrankou, která má lepkavá, až tři metry dlouhá vlákna.

0:37 30. prosince 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ochranné sítě jsou skvělé, uznává mladá bioložka Lisa, ty spolehlivě zabrání požahání čtyřhrankami Fleckerovými. Existuje ale jedna medúza, kterou sítě nezadrží, a i ta může být smrtící. Tvoreček skoro není vidět, barvou splývá s vodou a dospělý jedinec je velký sotva jako nehet.

Jedná se o Irucandji. Tahle medúzka zabíjela dlouhá léta, aniž by ji někdo zahlédl. Teprve v roce 1964 na třícentimetrového živočicha přišli vědci.

Mezi čtyřhrankami je zabijáků víc, a přestože doma jsou kolem Austrálie, dají se potkat i v Japonsku, na tichomořských ostrovech a v Thajsku. Turista, který tam na ni loni narazil pár metrů od břehu, ji holou rukou vzal a hodil do kbelíku. Věděl ale, s jak nebezpečným tvorem má co do činění, a tenkým chapadlům se vyhnul.

Ostatně, nemusíme jezdit do Thajska, na žahavé medúzy, i když jiného druhu, narazíme i ve Středozemním moři. Před dvěma lety museli zavřít některé pláže na španělském pobřeží Costa Blanca, kde se voda hemžila fialově zabarvenými talířovkami vlasatými. Nejsou tak jedovaté jako čtyřhranky, ale člověk může v šoku zpanikařit a utopit se.

Prudká bolest může plavce zaskočit i po kontaktu s dalším nevelkým živočichem, měchýřovkou portugalskou. Když tedy uvidíte na hladině něco, co vypadá jako nafouknutý igelitový sáček, buďte ve střehu. Mohla by to být ona.

Jitka Malá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít