Superlaser na okraji Prahy vyjde na 7 miliard, zaměstná 300 vědců
V nenápadné obci na jižním okraji Prahy vzniká špičkové vědecké centrum s největším laserem světa. Náklady na jeho stavbu dosáhnou téměř sedmi miliard korun a práci v něm najde na 300 vědců z Česka i zahraničí.
Na projektu se podílí 40 výzkumných institucí ze 13 zemí Unie. V Praze se nyní koná konference o superlaseru ELI a o jeho přínosech pro Českou republiku.
Podobu a cíl laserového centra popsal v Rádiu Česko Vlastimil Růžička z Fyzikálního ústavu Akademie věd
„Centrum má být postavené do roku 2015, s uvedením do provozu se počítá v roce 2016. Do té doby musí být postaveny budovy, především laserová hala – unikátní třípodlažní budova o rozměrech 100 krát 80 metrů. V podzemním podlaží, kde budou probíhat experimenty, budou betonové stěny silné 1,5 metru kvůli odstínění,“ popsal v Rádiu Česko Vlastimil Růžička z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Vědecké centrum bude mít výjimečné postavení. „Bude to první opravdu panevropská výzkumná infrastruktura zaměřená na laserový výzkum. Dosud v Evropě existují jen národní výzkumná centra,“ uvádí Růžička.
Zařízení bude umístěno na třech místech – v Česku, Rumunsku a Maďarsku – bude ale řízeno společně. „Cílem je nabízet vysoký komfort, který bude lákat uživatele zařízení podobně jako nyní například European Synchrotron Radiation Facility v Grenoblu,“ říká Růžička.
Národní ekonomická rada vlády před časem na adresu nově vznikajících obřích center budovaných s podporou Unie uvedla, že až skončí evropské financování, budou si muset centra najít podporu sama. Provoz v Dolních Břežanech má vyjít ročně na zhruba 400 až 500 milionů korun. Podle Vlastimila Růžičky to však nebude problém.
„Národní zdroje budou tvořit asi 30 %, evropské 40 % a příspěvky členů konsorcia 20 %. Zbývající část se snad podaří získat z ekonomické činnosti a kontraktů s průmyslem,“ věří Vlastimil Růžička z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Zvětšit mapu
