Superlaser na okraji Prahy vyjde na 7 miliard, zaměstná 300 vědců

V nenápadné obci na jižním okraji Prahy vzniká špičkové vědecké centrum s největším laserem světa. Náklady na jeho stavbu dosáhnou téměř sedmi miliard korun a práci v něm najde na 300 vědců z Česka i zahraničí.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vizualizace projektu superlaseru z webu  extreme-light-infrastructure.eu

Vizualizace projektu superlaseru z webu extreme-light-infrastructure.eu | Zdroj: ČTK

Na projektu se podílí 40 výzkumných institucí ze 13 zemí Unie. V Praze se nyní koná konference o superlaseru ELI a o jeho přínosech pro Českou republiku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podobu a cíl laserového centra popsal v Rádiu Česko Vlastimil Růžička z Fyzikálního ústavu Akademie věd

„Centrum má být postavené do roku 2015, s uvedením do provozu se počítá v roce 2016. Do té doby musí být postaveny budovy, především laserová hala – unikátní třípodlažní budova o rozměrech 100 krát 80 metrů. V podzemním podlaží, kde budou probíhat experimenty, budou betonové stěny silné 1,5 metru kvůli odstínění,“ popsal v Rádiu Česko Vlastimil Růžička z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Vědecké centrum bude mít výjimečné postavení. „Bude to první opravdu panevropská výzkumná infrastruktura zaměřená na laserový výzkum. Dosud v Evropě existují jen národní výzkumná centra,“ uvádí Růžička.

Zařízení bude umístěno na třech místech – v Česku, Rumunsku a Maďarsku – bude ale řízeno společně. „Cílem je nabízet vysoký komfort, který bude lákat uživatele zařízení podobně jako nyní například European Synchrotron Radiation Facility v Grenoblu,“ říká Růžička.

Národní ekonomická rada vlády před časem na adresu nově vznikajících obřích center budovaných s podporou Unie uvedla, že až skončí evropské financování, budou si muset centra najít podporu sama. Provoz v Dolních Břežanech má vyjít ročně na zhruba 400 až 500 milionů korun. Podle Vlastimila Růžičky to však nebude problém.

„Národní zdroje budou tvořit asi 30 %, evropské 40 % a příspěvky členů konsorcia 20 %. Zbývající část se snad podaří získat z ekonomické činnosti a kontraktů s průmyslem,“ věří Vlastimil Růžička z Fyzikálního ústavu Akademie věd.


Zvětšit mapu

Naďa Bělovská, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme