Spojení s družicí Envisat bylo přerušeno. Plnohodnotná náhrada za ni zatím neexistuje
Po deseti letech přestala na Zemi vysílat data vesmírná družice Envisat, jeden z nejdůležitějších zdrojů, které vědci využívali k získávání informací o zeměkouli. Vědci se snaží s družicí navázat spojení, prozatím ovšem neúspěšně.
Envisat byla jednou z nejkomplexnějších družic, které kdy Zemi zkoumaly, a poskytovala řadu neocenitelných dat. Ta byla využita ve více než čtyřech tisících projektů v sedmdesáti zemích světa.
„Jedná se o nejkomplexnější a zároveň největší civilní družici, která byla dosud vypuštěna. Byla určena pro pozorování Země jako planety. Je na ní deset pozorovacích přístrojů, které jsou určeny na pozorování všeho možného, co se na Zemi může z hlediska přírodovědného dít, tedy problematika oceánů, atmosféry i pevniny,“ vysvětluje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.
„Celá řada dat z družice byla a je používána k pozorování toho, jak se vyvíjí stav ozónu, oblačnosti, skleníkových plynů, hlavně oxidu uhličitého, změn ve využívání půdy. Z družice se pozorovaly také následky přírodních katastrof, například po tsunami v Indickém oceánu v roce 2004,“ pokračuje Kolář.
O družici Envisat mluvil na Rádiu Česko Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře
S družicí se přerušilo spojení, podle oficiálního prohlášení ovšem tak jako tak sloužila už o pět let déle, než měla.
Kolář se domnívá, že naděje na znovuobnovení je minimální: „Z hlediska Evropy jako celku za družici neexistuje náhrada. Jsou různé národní programy, pozorovacích družic létá kolem země několik desítek, ale takto komplexní není žádná.“
„Evropa má v plánu sestavení systému družic, kdy už to nebude jedna komplexní družice, ale řada družic, které budou mít speciální zaměření třeba jen na pevninu nebo jen na oceán. Tento program známý pod zkratkou GMES, globální monitorování Země, ale bude mít zatím problémy s financováním, na kterém se zatím Evropa nedohodla,“ dodává ředitel České kosmické kanceláře.
