Střední třída bohatne a cestuje. Letos by mohl globální turismus přinést rekordní výnosy
Mezinárodní organizace odhadují, že hospodářské výnosy z turismu letos dosáhnou historických maxim. Mezi ekonomické důvody celosvětového boomu turismu patří vznik nové střední třídy, hédonismus a snadná dostupnost víz, píše anglická mutace španělského listu El País.
Madrid, Tokio, Dauhá, Fidži – zdá se, že žádný region na světě se letos turistům nevyhne. Jen mezi lednem a březnem se podle Světové organizace cestovního ruchu (UN Tourism) vydalo na turistické cesty 285 milionů lidí, což je meziročně o 20 procent více.
V loňském roce činil příspěvek turismu celosvětovému hospodářství více než 3,2 miliardy dolarů, což odpovídá třem procentům globálního HDP. Pokud se situace bude vyvíjet podle odhadů odborníků, bude letošní bilance turismu ještě lepší.
Branži nahrává celá řada ekonomických a politických faktorů. Jedním z hlavních je zvýšená poptávka po dovolených po pandemii. Experti říkají, že po třech letech lockdownů si lidé chtějí dopřát a tomu odpovídají také jejich výdaje.
Čínská střední třída
Nejvíce turistů pochází z Číny, Spojených států, Německa, Velké Británie a Francie, uvádí El País.
Jsou to právě turisté z těchto států, kteří v loňském roce utráceli na dovolené nejvíce společně s cestovali z Indie a Jižní Koreje. Analytici se shodují, že oživení asijského hospodářství a expanze nové střední třídy v rozvíjejících se ekonomikách jsou dvě hnací síly současného turistického šílenství.
Vídeň zpřísnila pravidla pro krátkodobé pronájmy. Zasáhnou Airbnb i další ubytovací platformy
Číst článek
Podle poradenské společnosti Mckinsey bude v roce 2030 patřit 40 procent čínské populace ke střední třídě. To představuje nárůst o 200 milionů osob oproti současnosti. Podobná situace panuje v Indii.
Loňský dlouho očekávaný návrat Číny na hospodářské pole po třech letech karantény nepřinesl předpokládanou ekonomickou vzpruhu. Peking proto reagoval různými opatřeními a očekává se, že čínské HDP letos vzroste o 5 procent. Celosvětové hospodářství by podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mělo růst o 3,2 procenta.
Pro cestovní ruch neexistuje lepší podpora než robustní ekonomika. Také Evropská unie, která loni zaznamenala pokles HDP, v prvním čtvrtletí ekonomicky mírně rostla.
Nemělo by proto být překvapením, že spotřebitelská nálada zůstává stabilní a se začátkem léta se podle průzkumu společnosti McKinsey dokonce ještě zlepšila.
Lákat a sdílet
K rozmachu turismu přispěla i vládní politika, což v některých případech způsobilo také problémy. Sociolog José Serrano z madridské univerzity Universidad Europea to ilustruje na příkladu strategie japonské vlády.
V zahraničí je třeba si dát pozor na konverzi měny, radí odborník. Zvyklosti u plateb se mohou lišit
Číst článek
Ta poskytla dotace na rozvoj turistických atrakcí a podporu venkovské turistiky. Japonsko teď každý rok hostí miliony návštěvníků a vláda musela přijmout opatření ke zpomalení těchto turistických vln.
Mezi vládní strategie pro obnovu turismu po pandemii patří také změny v oblasti vízových předpisů, které daly cestovnímu ruchu další impuls.
Nejpozoruhodnějším příkladem je Čína, která koncem loňského roku osvobodila od vízové povinnosti občany pěti evropských zemí a Malajsie. Počet cest do asijské země v období lunárních novoročních slavností se následně zdesetinásobil.
„Významný nárůst návštěvníků zaznamenávají Maroko, Peru i Rakousko a Irsko,“ dodává odborník na turismus Pablo Díaz Luque z Univerzity Oberta de Catalunya.
Důležitým aspektem je podle něj potřeba sdílení zážitků z cest, kterou lze v dnešní době naplnit velmi rychle. „Podělit se o své turistické zkušenosti je v současnosti vyžadováno, a tím je i okamžitá spotřeba cestovního ruchu naléhavější. Dříve to byl pomalejší proces, protože lidé sdíleli pouze klasické fotografie“, uzavírá slovy Pabla Díaze Luqua španělský El País.
Poslechněte si i další témata v pořadu Svět ve 20 minutách. Orbán je veš v evropském kožichu, komentuje mírovou diplomacii maďarského premiéra německý deník. Italská pravicová premiérka Meloniová boduje v zahraniční politice, pozici si však musí udržet i doma. Evropa potřebuje sjednotit železniční síť a zjednodušit národní drážní předpisy. A klimatická změna se nevyhne ani Novému Zélandu.
