Kanye West a adorace Hitlera? Vzrušuje ho jako hybatel dějin, vysvětluje pobouření novinář

Praha 8. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaké jméno má festival Rubicon na Slovensku?
Přiznám se, že jsem o jeho existenci nevěděl. 

Takže ne moc dobré? 
Takových žánrových festivalů je spousta, toto je jeden z nich. Mám pocit, že vznikl někdy před dvěma lety, a teď by měl poprvé být v Bratislavě.

Na poli u Bratislavy směrem na Rakousko. Letos je ve zdánlivě velmi významných problémech, aspoň to tak vypadá z mediální reflexe, která se ke mně dostala. Pořadatelé už pozastavili prodej vstupenek. Slovenský Denník N informoval o tom, že tam, kde má festival být, je ještě nezralá pšenice, je tam pusto, nikdo tam nic nepřipravuje, přitom festival má být asi za deset dní. Nejvíc ale rozproudil emoce Kanye West, což má být patrně hlavní hvězda, která má na festival přijet.
Je to jeho jediný koncert v Evropě letos, čemuž se není moc divit, protože je trochu persona non grata vzhledem k jeho dlouhé šňůře různých podivných prohlášení na sociálních sítích a tracků, z nichž některé jsou otevřeně neonacistické. Nechci citovat texty, ale jeden z nich je dokonce pojmenovaný po Adolfu Hitlerovi. První je impuls toho, že nikde jinde v Evropě si netroufli Westa pozvat nebo zaplatit, takže toto má být jeho jediný letošní gig na starém kontinentě, což je docela bláznivé. A zrovna Slovensko.

Proti se už vyslovil i primátor Bratislavy Matúš Vallo pro ČTK.

Vznikla petice, kterou lidé podepisují proto, aby West na Slovensku nevystupoval. Budu citovat z petice: „Ve své hudební tvorbě Kanye West glorifikuje osobu Adolfa Hitlera, vůdce režimu zodpovědného za rozpoutání největšího vojenského konfliktu v dějinách lidstva, který má na svědomí miliony mrtvých civilistů a systematické vyhlazování národů, včetně genocidy rozpoutané proti židovskému obyvatelstvu po celém světě.“ Byl West vždycky takový?
Ne. Kanye West byl rapový hrdina, později popový. Byl to inovátor v ranku rapu, přinesl do žánru hudební i textová témata, které tam v té době nebyla. Díky tomu se z něho stal mainstream, jak ho známe dnes. Před Westem rap nebyl mainstream.

Byl hodně kreativní a ceněný za to, že přinášel možná nové pohledy na hudbu, na rap jako takový, je to tak?
Ano. Začal samplovat neobvyklé zdroje, vystupoval jako módní ikona. Jeden čas byl odborník přes boty, navrhoval je. Nechci říct úplně samozvaný, ale měl auru génia, který na co sáhne, to se mu podaří, což do určité chvíle platilo, ale pak se to začalo lámat.

Rapper a jeho ego

Ještě než se to začalo lámat, dostal více než dvacet cen Grammy. Nebavíme se tedy jenom o člověku, který je obyčejný rapper z Ameriky, ne?
Pokud se bavíme o nejdůležitějších hudebních interpretech 21. století, tak West musí být mezi třemi nejdůležitějšími. Je fakt na piedestalu, jeho genialita je nepopiratelná, co se týče jeho hudebního outputu, toho, co udělal. Jeho desky nepochybně jsou zásadní pro žánr i pro celý pop. Ale říkám, někde se to zaseklo, změnilo.

Kde se to začalo lámat? West vydělával ohromné množství peněz, jeden čas byl v hudební branži snad považován za nejbohatšího.
Určitě ano.

Co se najednou stalo?
Kanye West má trochu problémy se svým egem, což do nějaké míry souvisí s žánrem, ve kterém vystupuje. Pro rappera jsou jeho ego, já, narcisismus strašně důležité věci, protože  prodává svoji personu. West si vybudoval obrovskou personu génia a člověka, co je nad hudbou, nad žánrem. V určitém momentě to přestal kontrolovat. Klasické jeho případy vypadají tak, když například při předávání cen MTV přiběhl na pódium...

Sebral mikrofon Taylor Swift, která vyhrála cenu za nejlepší videoklip.
A řekl, že ji měla vyhrát Beyoncé a že to je chyba. Takové věci dělal poměrně běžně. Jemu to možná přišlo jako něco odvážného, zajímavého, neortodoxního, ale postupně to začalo čím dál víc sklouzávat k politicky hodně podivným extempore. Existují nějaké teorie, West mluví o bipolární poruše, jeho narcisismus se zhoršuje až do té míry, že má pocit, že může říct cokoliv, že je skoro vyvolený, řekněme, že může dělat cokoliv a že mu to vždycky projde. Teď mu to neprochází.

Vždycky si vzpomenu na informaci, kterou jsem četl před lety, že se na aukčních serverech na internetu prodává vzduch z jeho koncertu za obrovské peníze. Až tak moc ho prý fanoušci milovali.
To zní skvěle, věřím tomu. Megalomanie kolem něj byla obrovská. Nevím, jestli se to dá srovnávat s kultem osobnosti Michaela Jacksona v 80. letech, který byl taky na piedestalu nejprodávanější hvězdy. U něj to skončilo zase jinak, u Kanyeho to skončilo těmito podivnými věcmi. 

Přerod začal už tím, že se přejmenoval? Protože dnes už není Kanye West, byť ho tak všichni známe, ale nechává si říkat Ye.
Mnohem dřív, toto přišlo až někdy kolem roku 2018, 2019. Taky to byl nějaký zvláštní impuls, nevím, co bylo za odstřižením se od jeho bývalé osobnosti. Předtím se scházel s Donaldem Trumpem, chodil na rozhovory do hodně podivných alternativně-pravicových podcastů a začal mít antisemitské výrazy nebo prohlášení. Je to postupný sešup z piedestalu popové hvězdy, která začala mít pocit, že může všechno, že může říkat všechno. V nějakém momentně jeho kariéry se stalo, že mu vypověděla smlouvu společnost Nike, pro kterou měl navrhovat boty. Hrozně ho to zranilo a najednou začal mít pocit, že je proti němu celý svět.

Podle mě se u něj o to víc rozjelo nějaké psychické onemocnění, začal žít v paranoie toho, že všichni jsou proti němu, a tím pádem může bojovat proti celému světu a říkat věci, které říká. S každým dalším prohlášením se v tom víc utvrzoval, protože byl víc a víc odsouván na okraj. Teď je z něho odpadlík popové scény, zve si na desky umělce, kteří byli vyloučení, například jako Marilyn Manson a další lidé, kteří mají například nějaké problémy se sexuálním obtěžováním. West je přijímá do svého světa, jako by to byl svět za zrcadlem nebo za oponou, kde on najednou říká ty pravdy. Konexe s Donaldem Trumpem mi přijde hodně silná. I jeho popularitu do nějaké míry zrodil Twitter. Kanye West byl na Twitteru spousty let a jeho tweety dnes knižně vycházejí. To byly strašně bláznivé věci, co tam psal, a je v tom pěkně vidět jeho zduřelý narcisismus, jak se čím dál víc dostává do svého rauše, že možná fakt přijal auru génia, identitu někoho, kdo je jakoby nad světem a může si dělat, co chce. Nemyslím, že by jakýkoliv umělec měl právo to udělat.

Jak jste mluvil o sponzorech, kteří se nakonec začali trochu odvracet od Westa, když viděli, co dělá, jak se projevuje, o čem mluví, tak například informace časopisu Rolling Stone mluví o tom, že zaměstnanci dotyčných firem, například Adidas, na schůzkách, které měli s Westem, zaznamenali a potom o tom referovali, že Kanye maluje všude hákové kříže anebo jim ukazuje nevhodné fotografie.
To je šílené. Pořád nevím, do jaké míry je jeho příklon k neonacismu autentický, jestli reálně začal vyznávat tuto filozofii nebo ideologii. Přijde mi to zvláštní u muže, který vzešel z akademické střední třídy, řekněme. Jeho matka byla profesorka na vysoké škole, Kanye je z afroamerické komunity, byl vždycky navázaný na chicagskou afroamerickou komunitu a tak dále. A najednou přijde takový zvláštní mix ideologického zmatení.

Když narážíte na rasovou příslušnost, tak je West zároveň i rasistický?
To asi nemá moc hloubku. Možná ho silné osobnosti dějin, ať už je to Trump nebo Hitler, vzrušují právě jako hybatelé dějin, jako silné osobnosti, které stojí nad lidstvem a posouvají ho dál. To mi pořád sedí s romantickou ideou génia, který si může dovolit, co chce, víc než rasismus, který tam někde taky je.

Už někdy v roce 2022 West mluvil v talkshow amerického konspirátora Alexe Jonese o Hitlerovi, o nacistech, o tom, že se na Hitlerovi dá najít i spousta dobrého. Sklidil za to obrovskou kritiku, že je antisemita. Zaznamenal jste ten rozhovor a byl to přelomový moment, od něhož se to s ním začalo vést?
Tam byl zlom, kdy si člověk uvědomí, že West zašel hodně daleko a někam, kde by jeden netušil, že může ještě někdy zajít. Vidím tam fascinaci mocí, silou, autoritou někoho, kdo může dělat tyto věci. West má pocit, že je taky vyvolený, který může lidi vést někam stejně jako autoritářští vůdci.

Od tohoto rozhovoru to dospělo až k interview, které se odehrálo letos a o kterém už jsme ve Vinohradské 12 mluvili s politologem Janem Charvátem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, s nímž jsme natočili sérii nejen o politickém extremismu Extrém. Zmíněný rozhovor Kanyeho Westa byl u DJ Akademikse. West přišel v černém hábitu s kápí, která velmi připomínala kápě Ku Klux Klanu, což jsem si nedovedl už vůbec vysvětlit. Rozumíte tomu? Je to snaha pobuřovat a šokovat, než že by tomu fakt věřil?
To s ním bylo taky vždycky spojené. Každé vydání jeho nové desky doprovázel nějaký skandál. Jednou, když byl telecast pro oběti hurikánu Katrina, si vzal mikrofon, začal křičet, že George Bush se nestará o Afroameričany. Shodou okolností to bylo týden před vydáním jeho desky. Vždycky měl pocit, že potřebuje svůj nový produkt nějakým způsobem takto podpořit. Tady už mi to moc nedává smysl, přijde mi, že spíš takovými věcmi fanoušky odrazuje, než aby je přilákal.

Letos měl taky vydat desku, tak myslíte, že tohle mělo být na její podporu?
U Westa zároveň ještě existuje pravidlo, že vždycky ohlásí desku, která pak někdy vyjde. Ale původní termín většinou nesedí. To se mu stávalo se spoustou desek. Nebo desku vydal, pak ji ještě změnil na poslední chvíli, na streamovací službě ji předělal nebo přenahrál na novou. Je to zvláštní a podle mě to není taktika, ale spíš nějaký jeho chaotický způsob vydávání alb. Letos ohlašoval desku už několikrát, měla různá jména, některá z nich byla i hodně kontroverzní a některé singly byly hodně kontroverzní.

Ta deska se měla jmenovat Světová válka 3. Zaznamenal jsem, že by na přebalu nové desky měl být taky někdo z Ku Klux Klanu.
Ta deska nakonec nevyšla, ale zároveň myslím, že by nevyšla na žádné standardní streamovací službě. Určitě by ji tam nepřijali. Ani jeho nové hitlerovské písničky, nebo jak je nazvat, na Spotify nejsou.

Letos vyšel song, který se jmenuje sláva nebo pozdrav Hitlerovi, abych nepoužil to slovo.
Dá se pochopitelně najít na Twitteru, tam to nikomu nevadí, a na alternativních videoslužbách.

Byla to poslední kapka, kdy už ani fanoušci to podle vás nedokážou rozdýchat, anebo má stále desítky, stovky milionů podporovatelů po celém světě?
Sám jsem obrovský fanoušek Kanyeho Westa. Přiznám se, že pro mě je to zásadní umělec mého dospělého života. Jeho desky jsem strašně miloval a cítil jsem v nich silné poselství hrdosti na sebe, sebevědomí, které se tedy trošku převrací v něco úplně jiného, až toxického. Ale vždycky mě to na tom hrozně bavilo kromě hudby a inovací, které tam přidával. Myslím, že pořád ještě je spousta fanoušků, kteří poslouchají jeho staré desky a nenechají si to zkazit novými věcmi. Čekal jsem, kdo se ukáže na festivalu Rubicon, jestli tam na Westa opravdu přijdou neonacisti, což by mi přišlo zvláštní, protože to podle mě není hudba, kterou by slovenští neonacisti poslouchali. To by bylo hodně zvláštní a do nějaké míry tu byl možná trochu strach ze strany bratislavské samosprávy, která nechce, aby tam přijeli tito lidé. Zároveň jsem si nedokázal představit, že neonacisti poslouchali staré tracky Kanyeho Westa nebo i ty nové. Přijde mi to absurdní. Ale když jsem viděl diskuze, které byly kolem toho, když ohlásili festival, tak v rapové komunitě se řešilo, jestli tam lidé pojedou, nebo ne. Na Twitteru jsem četl nějaké diskuze, na Instagramu. Spousta lidí říkala, že se politika nemá míchat do rapu, Kanye West je legenda, tak pojďme ho podpořit, pojďme se na něj podívat, už ho na Slovensku neuvidíme. West nebyl nikdy ani v Čechách, takže je výjimečná věc, že sem přijede. Nejblíž byl, myslím, v Berlíně.

Ale řada umělců z branže už řekla, že nepojede. Neříkám, že nutně někdo řekl, že nepojede kvůli tomu, že jede Kanye West, ale řada rapperů začala svoji účast odříkat. 
Je to tak. Gleb, Samey…

To jsou slovenští rappeři, z českých je to Nik Tendo.
Nakonec se začali odhlašovat, ale až v posledních fázích, kdy to začalo být hodně podezřelé.

Svoboda slova, nebo šíření nenávisti?

Mluvil jste o tom, že jste byl v minulosti fanouškem Kanyeho Westa. Musíme dodat, že se několikrát omluvil za to, co řekl, udělal, pronesl, učinil. Vás jako fanouška ta omluva těší? Dokážete pochopit, že člověk udělá chybu, a k takovému umělci dál vzhlížíte? Protože v omluvě, kterou festival Rubicon zveřejnil na svých stránkách, mimo jiné řekl, že je umělec, ne politik, že svých slov lituje a nikdy nechtěl šířit nenávist.
Má to podle mě dvě roviny. Jedna je, že West se omluví a za pár měsíců to udělá znovu, což už se stalo několikrát. Druhá věc je, že jeho postava, kterou si buduje skrz své písničky, a teď nebudu říkat, že to je přesně on, protože to je nějaká umělecká licence, je portrét člověka, který ví, že má spoustu chyb. To je možná věc, kterou přinesl do popu jako zajímavý motiv: popovou personu, hvězdu, která fanouškům říká, já nejsem bez chyb, mám chyby, jsem jako vy. Dřív byly popové hvězdy jako nějaká božstva, která byla morálními vzory, z nichž si lidé mají vzít příklad. West říká pravý naopak: jsem člověk, který dělá chyby, plný nejistot, kontradikcí, jsem jako vy, a proto mi můžete rozumět, já říkám věci takto. Možná to do nějaké míry na fanoušky funguje pořád v rovině toho, že ho mají rádi. On udělá nějakou chybu, teď se za to omluvil –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ já taky někdy dělám chyby a je to vlastně v pohodě. 

Na vás to platí? 
Neplatí, na mě už je to moc, už to strašně překračuje hodnoty, které vyznávám, a přiznávám se, že už bych rozhodně na jeho koncert nejel, jakkoliv jsem ho viděl jenom jedinkrát v životě na koncertě na tři a půl minuty, protože přijel do Berlína na koncert kolegy Drakea, což je kanadská hvězda, a zahrál tam jednu písničku. Viděl jsem v životě Westa jenom s jednou písničkou naživo, ale teď už bych tam rozhodně nejel.

Omluvou to totiž obhajuje i pořadatelský tým festivalu Rubicon: 

Říkají, že nejsou političtí, že si pozvali Westa kvůli jeho uměleckým schopnostem de facto. Tak to vysvětlují a říkají taky, že to Slovensko zviditelní, což asi bez pochyby. Nedá se potom pochopit důvod, proč ho pozvali?
Z komerčního hlediska asi docela chápu finanční kalkulaci, že pokud Kanye souhlasí s tím, že to bude jeho jediný koncert v Evropě, tak to asi musí být pro ně velký tahák a naděje, že spousta lidí přijde speciálně na něj, když je to tedy jediný koncert, i přes všechny kontroverze. Fanoušků má pořád spousta, stačí se podívat na jeho čísla...

Na Instagramu má 20 milionů sledujících.
Kariéra nekončí tím, že ho vyškrtne nějaká liberální elita, ale pořád pokračuje dál. Rozumím tomu, ale na mě tyto výmluvy moc nefungují. Rozhodně bych tam nejel.

Aniž bych chtěl hájit Westa za výroky, které samozřejmě jsou daleko za hranou, ale nemá umělecké prostředí trochu pobuřovat, hájit svobodu slova, projevovat se na pódiu a ve veřejném prostoru tak, jak uzná za vhodné? Můžeme dát do paralely rozruch, který teď byl kolem severoirské hiphopové kapely Kneecap v České republice. Měla odehrát koncert a nakonec ho i odehrála na Rock for People, ale postavila se proti tomu například Federace židovských obcí kvůli tomu, že hiphopeři z Kneecap vystupují tak, že otevřeně podporují Palestinu provoláváním hesel na pódiu, vyvěšováním palestinské vlajky a tak dále.
Pro mě to je hodně jiný případ, dost vzdálený. Myslím, že hranice tolerance končí v momentě, kdy je tady nějaká ideologie, která potírá všechnu ostatní toleranci, což pro mě neonacismus jednoznačně je. Podpora Palestiny je podle mě něco úplně jiného i v politickém kontextu dneška.

Aniž bych to chtěl srovnávat, mě zajímal rozruch, který to nebo ono vyvolává.
Svoboda slova je chytlavá věc, na kterou se, mám pocit, víc chytají lidé z extremistické scény, používají to jako zaklínadlo. Myslím, že ve zdravé společnosti, která si je vědomá své minulosti a toho, co se v minulosti dělo, se toto nedá akceptovat ani v rámci svobody slova.*

Ale hip hop a rap byl sprostý a drzý vždycky.
Ano, ale vždycky byl zasazený v kontextu afroamerické menšiny, která skrz něj bojovala o akceptaci v Americe nebo v celém světě, který byl nastavený tak, aby Afroameričany utlačoval nebo na ně shlížel svrchu. Najednou přišli rappeři, kteří sebevědomím, jímž Kanye taky disponuje, ukázali, že jsou drsní, mají sebevědomí, nestydí se za to, že jsou Afroameričané, že mají jinou barvu pleti, a bojují za to, aby je ostatní uznali. Hudba byla jeden ze způsobů, který do nějaké míry rozbil rasistický systém, minimálně slupku, a ukázal, že Afroameričané mají mít stejná práva jako bílí.

Kanye West jde teď asi přímo proti tomu.
Tady jsme v úplně jiném nastavení, West nebojuje za ničí práva, bojuje maximálně za svoje práva, aby si mohl říkat nejvíc nehorázné věci, kdy se mu zlíbí. Nepřijde mi, že by na to fungoval argument svobodou slova.

*EDIT 8/7: V původní verzi jsme nesprávně uvedli, že Federace židovských obcí se vymezovala proti tomu, že členové Kneecap měli podporovat Palestinu. Ve skutečnosti byl otevřený dopis proti jejich vystoupení na Rock for People psaný kvůli tomu, že členové Kneecap měli v minulosti na pódiu vyjadřovat podporu teroristům z Hamásu a Hizballáhu. Severoirská kapela se podle BBC proti podpoře obou teroristických organizací ohradila. Za nedorozumění se omlouváme. Příkládáme odkaz na celé znění otevřeného dopisu Federace židovských obcí.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: TV Markíza, TV Nova, TV JOJ, YouTube Evan Carmichael, YouTube Recording Academy Grammys, Youtube DNAradio.net a píseň Gold Digger od Kanye Westa (Late Registration, UMG Recordings, Inc. 2005).