„Drazí rodičové, dnes zemřu,“ napsal domů odbojář Karel Hladeček. „Je významnou postavou kolínského i levicově-demokratického odboje,“ vylíčil pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz historik Stanislav Kokoška.
„Pamatuji mobilizaci, kdy otec musel na vojnu, ale potom se vrátil zpátky. Pak jsme museli v domě stavět protiletecký kryt," vzpomíná Josef Feld na dětství za druhé světové války v Brně.
49:30
Praha/Znojmo/Vídeň||Adam Drda, Martina Kovářová|Historie|Příběhy 20. století
„Bylo mi deset let. Na to, jak jedeme na seřadiště, nedokážu zapomenout. Měli jsme dvoukolák, na něm byly kufry. Babička a její nejmladší syn, lékař, odcházeli do Terezína" vzpomíná Waletr Fischl.
„Máte-li skupinu, která je sice malinkatá, ale zároveň je velmi výrazně ochotná se násilí dopouštět, tak je to nebezpečí,“ vysvětluje politolog a odborník na extremismus Jan Charvát.
„Paragraf 403, který pan Heller a další poslanci prosadili, považuji za snahu dehonestovat Komunistickou stranu Čech a Moravy a hnutí Stačilo! před volbami do Poslanecké sněmovny,“ tvrdí Roman Roun.
„Nevěřili byste, jak jsem zjistil u svých spolutrpitelů, jak po rozsudku smrti člověk začíná lpět na životě. Úžasně na životě lpět,“ říká na nahrávce z archivu Paměti národa odbojář Jan Maryška.
Parašutisté zaútočili na auto se zastupujícím říšským protektorem krátce po půl jedenácté dopoledne v ostré zatáčce v Kobylisích. Černý mercedes jel bez ozbrojeného doprovodu, měl staženou střechu.
Při náletu na klíčovou železnici dopadlo roku 1944 do jejich ulice několik bomb. Střepiny ho zasáhly do hlavy a malému bratrovi amputovaly část nohy. Lékaři je zachránili, střepinu má v hlavě dodnes.
„Zpráva o tom, že Hitler je mrtev, vyvolává dojem, že už jsme svobodní, už můžeme začít volně dýchat, ale to ještě nebyla pravda. To povstání je velmi brutálně potlačeno,“ popisuje historik Kyncl.
Starý kufřík, který se náhodou našel mezi odpadky na sběrném dvoře v Třebenicích, desítky let ukrýval příběh Eleonory Besenové. Ženy, která přežila ghetto i věznění v koncentračních táborech.
V Příbězích 20. století líčí Lucy Topoľská příběh své rodiny v období nacismu. Narodila se v prosinci 1933 v Olomouci jako prostřední dítě v rodině advokáta Leo Hrbka a jeho židovské ženy Rosy-Růženy.
Od pondělí najdou lidé na webu Archivu bezpečnostních složek příběhy československých hrdinů, které nacisté zavraždili na centrálních popravištích třetí říše.
O svých ztrátách, zažitých hrůzách i obavách z nových krizí ve světě v areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz mluví nejmladší generace pamětníků.
Jiří Pradáč onemocněl v Terezíně úplavicí, trpěl nesnesitelnými bolestmi břicha a průjmy. Po několika dnech na ošetřovně se zesláblý vrátil do pracovní jednotky.
Inauguraci prezidenta USA Donalda Trumpa poznamenal kontroverzní moment, kdy miliardář Elon Musk zvedl vysoko svou pravici. Gesto řadě lidí připomnělo nacistický pozdrav Adolfa Hitlera.
Muž, kterého německá média označují jako Gregora Formaneka, byl loni obžalován ve 3322 případech z napomáhání k vraždě během svého působení v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen.
Přenesme se o 85 let zpět, do 15. listopadu 1939. Na pražský Albertov se tehdy převážně studenti přišli rozloučit s Janem Opletalem. Poslední rozloučení přerostlo do velkého protestu proti okupantům.
V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník odboje.
Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
Jedenáct polských rodin získalo po 80 letech osobní předměty svých příbuzných transportovaných do koncentračních táborů. Německý archiv jim předal hodinky, snubní prstýnky, řetízky i růženec.
Kriminalisté z jeho účtů na sociálních sítích zjistili, že muž je příznivcem neonacismu. Matys se před soudem hájil tím, že v případě příspěvků na instagramu šlo jen o recesi.
Česká kina promítají snímek Rodinný poklad. Svérázný otec a jeho dcera se v něm vydávají ze Spojených států do Polska pátrat po rodinných kořenech. Radiožurnál mluvil s oběma hlavními představiteli.