Sociolog Buchtík: Udržet opatření bude čím dál tím těžší, vůle lidí se totiž bude postupně drolit
Už bezmála tři týdny platí na území Česka relativně tvrdá opatření proti šíření koronaviru. Křivka růstu počtu nakažených se pozvolna zplošťuje, zatím jsou ale čísla stále vážná a některé nemocnice zřejmě to nejhorší teprve čeká. Podle ředitele agentury STEM, sociologa Martina Buchtíka jsou v tuto chvíli Češi v dodržování pravidel, jako je nošení roušek, disciplinovaní. Vůle k podřizování pravidlům se ale bude postupně drolit, předpovídá.
„V datech totiž nezachytíme tu jemnou věc: dodržovat a nedodržovat opatření totiž není binární, není to jedna a nula. Ale je to kontinuum. Děláte různé výjimky třeba proto, že nevíte, co zrovna platí, nebo protože si potřebujete oddechnout, ulevit, navštívit někoho blízkého,“ připomíná sociolog.
Už tři týdny platí zpřísněná protiepidemická opatření. Jak se je daří dodržovat? Odpoví Speciál Lukáše Matošky
Radu pro představitele státu, jak ochotu lidí dodržovat nařízení podpořit, ale nemá. „Kdybychom se o tom bavili před rokem, tak je to jednoduchá a otevřená komunikace. Spíš jen nabádání společnosti k dodržování nějakých pravidel. Ale po roce už těžko říct, jestli se něco může změnit.“
Prostor je teď malý, myslí si Buchtík. A navíc se blíží volby, upozorňuje s tím, že i ochota politiků dohodnout se bude nejspíš o něco nižší.
„Motivovat občany je hodně složité a myslím si, že udržet ta opatření bude čím dál tím těžší. Nicméně je ale třeba říct, že lidi nejsou nějací divoši, které je potřeba evangelizovat. Na datech jsme viděli, že veřejnost pravděpodobně zareagovala na zhoršující se situaci dřív, než vstoupila opatření v platnost.“
Lidé budou moci do přírody v rámci celého okresu, rozhodla vláda. Další uvolnění nechystá
Číst článek
A zdůrazňuje že snaha držet občany na uzdě je zbytečná. „Pokud si řeknete, že je to potřeba, znamená to, že společnosti nevěříte. A potom podle mého názoru nemáte důvod se snažit ji politicky řídit,“ shrnuje.
Zanedbání přišlo už na podzim
Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer ale varuje, že aktuální čísla jsou stále mimořádně vážná.
„Vypovídají sice o tendenci zlepšování, ale zplošťování té křivky je velmi pomalé. Je to logický důsledek námi a vládou zanedbané vážnosti pandemické situace už na podzim, kdy se dávno mělo bít na poplach.“
Inspiraci k tomu, jak lze situaci udržet pod kontrolou, přitom můžeme čerpat přímo u našich sousedů, třeba v Rakousku nebo Německu, říká.
Jako černá kronika
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic a také ředitel Nemocnice Hranice Eduard Sohlich apeluje na zmenšení prostoru pro negativní zprávy v médiích. Zpravodajství mu aktuálně připomíná spíš černou kroniku a coby lékař vnímá nepříznivý vliv tohoto trendu na nemocné.
„Chodí k nám vystrašení pacienti, kteří sice mají covid-19, ale mají potíže spíš se zhoršením jiné choroby – například diabetu.“ A právě to má podle Sohlicha na svědomí převažující negace v mediálním prostoru.
