Náměstek: Evropa vítá, že Rusko naznačuje ochotu jednat. Ale nemůže k tomu dojít bez Ukrajiny a Unie
Evropa naléhá na to, aby na chystaném summitu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem byla zastoupena i Ukrajina. V pondělí o tom jednali ministři zahraničních věcí Evropské unie. „Nemůže dojít k jednání o Ukrajině bez Ukrajiny ani bez zástupců Unie,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU ČSL, Spolu, kandiduje do Sněmovny), který na jednáních zastoupil ministra Lipavského.
Předpokládám, že na pondělním jednání byla shoda, že Evropská unie chce, aby do pátečního jednání byla zapojena Ukrajina.
Zaznělo tam opravdu téměř unisono, že pokud se má jednat o udržitelném a reálném míru, nebo i uzavření příměří na ukrajinsko-ruské frontě, tak ta jednání se nemohou odehrávat bez Ukrajiny, ale ani bez zástupců Evropy. Protože evropské státy v tuto chvíli z větší části přispívají na pomoc Ukrajině v její obraně.
Poslechněte si rozhovor s náměstkem ministra zahraničí Eduardem Huliciusem (KDU-ČSL, Spolu)
Jak toho ale chcete dosáhnout, aby Ukrajina byla zastoupena?
Dosahuje se toho na nejvyšší úrovni tím, že odpovědní činitelé největších evropských států a jejich zástupci jednají spolu se Spojenými státy, přímo s prezidentem Donaldem Trumpem nebo jeho zástupci, a trpělivě jim situaci vysvětlují.
Opravdu čistě realisticky není v dnešní době možné uzavřít mír nad něčí hlavou. Máme pozitivní ohlasy, že toto chápou i někteří představitelé Spojených států. To jsou věci, které zaznívaly v pondělí na radě ministrů zahraničních věcí.
To znamená, že přímluvy evropských lídrů ve Washingtonu fungují?
To uvidíme opravdu až v pátek. Myslím si, že ve středu by se měla odehrát telefonní schůzka mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem, prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími státníky. Budou hovořit o této situaci.
Přiznejme si, my vítáme, že se dynamika vyjednávání vyvíjí směrem, kdy Rusko začíná naznačovat aspoň ochotu o něčem jednat, což dosud nedělalo. To je pozitivní.
Ty náznaky vidíte v čem?
Náznaky vidíme v tom, že se má odehrát ta schůzka na Aljašce. Připomeňme si, že v pondělí to bylo pět měsíců, kdy Spojené státy navrhly okamžité příměří na Ukrajině. Ukrajina s tím okamžitě souhlasila a Rusko od té doby jednání neustále jenom oddalovalo, posunovalo si podmínky a žádný zájem neprojevovalo.
25:25
Moskva při jednáních vždy hovoří o obchodu. Trump totiž na byznys slyší, myslí si rusista Svoboda
Číst článek
Setkání Trumpa s Putinem
Vy jste po pondělním jednání řekl, že Česko podporuje už dřívější americký návrh bezpodmínečného příměří, který jste teď připomněl. Máte informace, že právě o tomhle návrhu mezi Trumpem a Putinem v pátek na Aljašce bude řeč?
Předpokládáme, že – protože to byla ta první podmínka, první velký krok, se kterým prezident Trump do jednání k srovnání situace mezi Ukrajinou a Ruskem přistoupil –, tak na tom bude trvat.
Pokud má dojít k míru, což si všichni přejeme, tak tím prvním krokem je, že utichnou zbraně. Že nastane příměří, nebo aspoň klid zbraní. Další kroky, které jsme v pondělí také diskutovali, jsou neméně důležité.
Musí se nastavit jasné garance, musí být stanoveny termíny toho, jak má být příměří nebo ukončení bojů dodržováno a kontrolováno. Jak má být otevřena cesta k dalšímu jednání.
Ale bližší informace o tom, o čem přesně Donald Trump a Vladimir Putin v pátek budou jednat, Evropa v danou chvíli zatím nemá?
Jako řada věcí na takto citlivé a takto vysoké úrovni, ani tohle není něco, co by bylo sdělovatelné a o čem by měl mít každý povědomí.
Jsme teď v okamžiku, kdy je možné, že dojde k příměří nebo klidu zbraní na Ukrajině. Kdy se začne situace vyvíjet mírovým směrem. Měli bychom se soustředit na tento vývoj.
Základní kritéria pro Česko a pro evropské státy jsou ta – když to řeknu jednoduše – že nemůže dojít k jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Podpora, kterou Ukrajina ze Západu dostává, nemá být nijak omezována.
6:00
Víchová: Moskva slibuje schůzku s Trumpem jen proto, aby oddálila sankce. Kyjev má obavy
Číst článek
Rusko není v situaci, aby si kladlo ultimáta nebo podmínky – a na tom musíme trvat, protože to je i v zájmu bezpečnosti Evropy a tedy Česka.
‚Co bude nepřijatelné pro Kyjev, bude i pro EU‘
Co když se Trump a Putin přesto v pátek dohodnou na něčem, co nebude přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Evropu?
To je hypotéza, o které není úplně bezpečné spekulovat. Já se domnívám, že Ukrajinci jsou svobodný národ vedený demokratickým vedením, které k tomu přistoupí zodpovědně.
Myslím si, že za poslední tři roky Ukrajinci ukázali mimořádné hrdinství a jednat o nich bez nich je vyloženě nepředstavitelné. Oni si opravdu svobodu a právo být u jednacího stolu vybojovali.
Rozumím vašemu argumentu, ale moje otázka se týkala spíš toho, jakým způsobem by Evropská unie měla zareagovat v případě, že z toho pátečního summitu mezi Trumpem a Putinem vzejde něco, co bude nepřijatelné jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu?
Tak v tom případě to bude nepřijatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu. My jsme, stejně jako Spojené státy a Rusko, suverénní entity v tomto světě, které se musí rozhodovat podle sebe. Tady nejsme v situaci 18. století, kdy si velmoci nebo supervelmoci rozdělovaly kontinent nebo svět.
Jaká by měla v takovém případě být reakce Evropy?
O tom se budou muset Evropané na nejvyšší vládní úrovni urychleně poradit. Ale musíme si přát, aby k téhle hypotetické situaci opravdu nedošlo.
Protože všem rozumným lidem je jasné, že nemůže dojít k jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Nám tady v Česku, v bývalém Československu, je to obzvlášť jasné. A to také v pondělí rezonovalo nejenom z mých úst na radě ministrů zahraniční.
Smrt novináře v Gaze
Pondělní jednání ministrů se dotklo i situace v Pásmu Gazy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání řekla, že Evropská unie odsuzuje zabití pětice novinářů televize Al Jazeera v Gaze Izraelem. Sdílí tenhle postoj i Česko?
Přiznám se, že my jsme o tom nehovořili. Hovořili jsme o tom, že izraelská vláda nebo bezpečnostní kabinet zaujal opravdu velice riskantní pozici rozhodnutím okupace Gaza City, centra Gazy.
5:37
Izrael záměrně zabil pětici novinářů mířenou střelou. Pracovník televize měl být velitelem buňky Hamásu
Číst článek
Nezlobte se, teď jsem se ptal na zabití pětice novinářů.
O tom byla také řeč. Někteří ministři zahraničí zdvihali tento incident, ale přiznám se, že nebylo přijaté žádné závěrečné stanovisko.
Takže to vyjádření, které po jednání ministrů dala Kaja Kallasová, není vyjádření, které by sdílela celá Evropská unie, protože Česko se na to dívá jinak?
Česko se na radě k incidentu vůbec nevyjádřilo.
Pohled Česka je tedy jaký na to, že Izrael udeřil mimo jiné na zpravodaje televize Al Jazeera a zabil ho?
Myslím si, že izraelská armáda se vyjádřila tak, že zasáhla operativce hnutí Hamás, který předstíral, že je zpravodaj Al Jazeery. To jsem postřehl v nějakých veřejných vyjádřeních. Ale opravdu, o tomto jsme na pondělní radě nemluvili.
Teď jste reprodukoval tvrzení izraelské armády, že zabitý zpravodaj byl šéfem teroristické buňky Hamásu. Podle Výboru na ochranu novinářů ale Izrael pro toto své tvrzení nepředložil důkazy. Kaja Kallasová v podobném duchu řekla, že v těchto případech je s ohledem na zásady právního státu potřeba předložit předem jasné důkazy.
Předem? To myslíte před tím, než podnikli útok na toho operativce Hamásu, který předstíral, že je novinář Al Jazeery?
Izrael musí podle Netanjahua pokračovat. ‚Zprávy o situaci v Gaze jsou součástí globální kampaně lží,‘ řekl
Číst článek
Tak rozumím slovům Kaji Kallasové, teď jsem je pouze parafrázoval. Myslím, že tak to myslela.
Já myslím, že Izrael je momentálně ve válečném stavu proti Hamásu a jeho členům. A že jeden z nich předstíral, že je novinář – a to je velice špatné – je velice nepříjemné.
Takže vy sdílíte tvrzení Izraele, že jeden ze zabitých novinářů byl terorista? Vy máte důkazy o tom, že tomu tak bylo?
Já stejně jako vy parafrázuji a interpretuji tvrzení izraelské armády. Popravdě nemáme moc důvodů ho rozporovat. Oni mají dost informací, které, pravda, nepředložili zatím veřejně. Já doufám, že je předloží. Ale přiznám se ještě jednou, že toto opravdu nebylo tématem našeho vystoupení na pondělní radě ministrů zahraniční.
Navzdory tomu, že se k tomuto tématu po jednání vyjadřovala šéfka unijní diplomacie?
Navzdory tomu, že se k tomu po jednání vyjadřovala paní vysoká představitelka.
