Politickou elitu tvoří lidé, kteří nasáli nejhorší normalizační přetvářku, říká historik Prečan

„Jsem zklamaný falešným odhadem a iluzemi. Myslel jsem si, že překonat 50 let deformovaného politického vývoje od roku 1938 se dá zvládnout za jednu generaci. Ukazuje se, že to byla skutečně jen iluze. Československá společnost se zmohla na převrat, ale už se nezmohla na vyrovnání se s tím. Stejně jako se v roce 1945 nevyrovnala s tím, co přinesla okupace,“ ukazuje na problém společnosti historik Vilém Prečan, host pořadu Osobnost Plus.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Od této minulosti, kterou bylo lépe zapomenout, se odvrátila k zářným zítřkům. Intenzivně si uvědomuji, že 80 procent naší politické elity jsou lidé, kteří vyrostli v době normalizace a demoralizace a nejhorší přetvářky a že to sáli do sebe. Je to ta generace, která má 50, 60 let a dělá nyní aktivně politiku,“ říká pamětník, který se zabývá moderními českými dějinami.

Vyrovnat se s minulostí

V tématu překonání nedávné minulosti Vilém Prečan pokračuje. „Vyrovnání se s minulostí musí začít řádným politickým vzděláváním. V Německu už desetiletí existují centra politického vzdělávání. V každé spolkové zemi je takováto centrála, která dělá spoustu osvětové politické práce mezi mládeží,“ vysvětluje historik.

„Vím, co se moji vnuci na základní škole učili o nacistickém režimu a válce. Vím, jak přišel náš vnuk jako malý chlapec ze školy a říkal: Babičko, je pravda, že Němci zavinili válku a všechno tu bylo zlé? Dozvídal se to jako desetiletý chlapec. Ale co se dozvídají děti o období u nás po 48. roce? Jen velmi málo,“ vzpomíná Prečan.

Historik Vilém Prečan se narodil 9. ledna 1933 v Olomouci. Zabývá se moderními českými dějinami. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde jako malý pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21. – 27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán.

Jako člen vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů mimo jiné dodává, že je tato instituce nadbytečná a z jejího financování by mohlo vzniknout právě vzdělávací centrum pro rostoucí generace.

Babiš je pragmatik, udrží nás v EU

I ve svých 85 letech pozorně sleduje Vilém Prečan aktuální politické dění. V kontextu historie minulého století a totalitních režimů je obezřetný. „Jsem historik, současník a člověk politický. Mou ctižádostí je být také dobrý občan. Když někdy píšu čtenářské dopisy z nespokojenosti, týká se to nejen nedávné minulosti, ale i současnosti,“ uvádí historik a navazuje konkrétním politickým nebezpečím:

„Rizikové momenty jsou v politice vždycky. Dnes je velmi rizikový Okamura a spol., o tom není pochyby. Samozřejmě mně v žádném případě není sympatické, že má hnutí ANO takovou velkou podporu. Myslím, že je Andrej Babiš pragmatik. Teď, když má osobní kontakty díky summitům Evropské unie, nehrozí z jeho strany, že bychom z ní vystoupili.“

Celý pořad Osobnost Plus si poslechněte na na webu Českého rozhlasu Plus.

Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme