Původ příjmení Jezmaso je jasný, ale první pan Brambora brambory neznal. Kde se vzala příjmení?
Lidé se nejprve začali rozlišovali osobními, tedy křestními jmény. Ale časem to nestačilo a tak začali přidávat rozlišovací doplněk. A protože druhé jméno stálo při jméně, začalo se mu říkat příjmí. Více si poslechněte v Radioporadně Českého rozhlasu Pardubice, která se věnuje etymologii českých příjmení.
„Začalo to u šlechty. Zdokumentované je například příjmení slezského šlechtice z roku 1399: Ješek, který rád pije pivo,“ říká jazykovědkyně Dagmar Magincová.
Někdy se příjmení skládala z celých vět. Jsou známá příjmení Tlačvoda, Drahokoupil i Zlámaljelito
Příjmení u nás vznikala v největší míře od 14. do 18. století. Časem se začala dědit a zapisovat do úředních knih.
Dědičnost a neměnnost příjmení uzákonil Josef ll. v roce 1780. Povinné používání příjmení pak v roce 1786.
Zejtradomů, Jezmaso, Zbořpeklo
Příjmení vznikala často z osobních jmen (Marek), z místních jmen (Pardubský), podle zaměstnání (Tesař, Dráb), podle příznačných rysů (Bříško, Hovorka, Obr, Veselý), podle dopravních prostředků (Kára, Kočí), podle her (Kostka) nebo názvů živočichů a rostlin (Ptáček, Fiala, Petrželka).
Někdy se příjmení skládala z celých vět. Historicky je doloženo příjmení Tlačvoda, Drahokoupil, Zlámaljelito, Ontověděl, Vítámvás, Skočdopole, Osolsobě, Nechoďdomů, Zejtradomů, Jezmaso, Nejezchleba, Zbořpeklo, atd.
První pan Brambora
Příjmení Brambora si každý logicky vysvětlí tak, že vzniklo podle brambor. Jenže ty u nás zdomácněly až za Marie Terezie, tedy zhruba ve druhé polovině osmnáctého století.
Jenže příjmení Brambora je doložené o dvě stě let dříve, takže muselo znamenat něco jiného. Zřejmě šlo o člověka, který pocházel z německého kmene Braniborů. Postupným komolením pak vzniklo příjmení Brambora.
Zajímá vás, jak vzniklo možná právě vaše příjmení? Poslechněte si celý pořad.
